Chögyam Trungpa byl buddhistický mistr meditace a jasná jiskra obou linií Kagyu a Nyingmapa, a Trungpa – jedenáctý Tulk 2/z linie Trungpovců.
Narodil se v odlehlé vesničce v Himalájích a uznával Trungpa buddhistického učitele, když byl ještě malý.
Jeden z jeho učitelů, Khenpa Gangshar, byl známý svou „bláznivou moudrostí“. Tato moudrost může být viděna v mnoha Rinpočheho komentářích a učeních.
Ty tvoří rozsáhlou část studie, ale pokud opravdu chcete poznat mnohé mylné duchovní mýty a dostat se až k pravdě věci, Chögyam Trungpa může být vaší kotvou.
Zde je 10 citátů, které se dostávají k jádru věci, ačkoli s výstižným náhledem:
Buďte pravdiví. Když začínáte vaši cestu k osvícení, nejste krásní, klidní, ani inteligentní. To je v pořádku.
Nevyhýbali byste se hodině jógy, protože jste neohební, že? To je cílem tohoto cvičení – odlepit se – mentálně, fyzicky a duchovně od věcí, které nás udržují ignorantskými, drzými, útočnými, sobeckými a nesoucitnými.
Pokud vás meditace nic nenaučí, naučí vás alespoň to, abyste se na sebe dívali upřímně. Chögyam Trungpa řekl: „Nemusíme se stydět za to, kým jsme. Jak vnímající bytosti máme skvělé zázemí.
Toto zázemí nemusí být zvlášť osvícené, mírumilovné nebo inteligentní. Přesto máme dostatek kvalitní půdy k pěstování. Můžeme v ní vysázet cokoliv.“
Pokud si myslíte, že jste mírumilovní, během hlubokého rozjímání zjistíte, že začínáte boj ve svém nitru, dokonce i když nebojujete s jinými, nebo bojujete proti něčemu – i když je to podstatnost vašeho vlastního těla.
Pokud si myslíte, že jste inteligentní, během meditace se naučíte, že víte málo a že existuje impozantní množství znalostí a moudrostí (nejen faktů), které ještě musíte absorbovat.
Pokud si myslíte, že jste překrásní a krásu definujete jako fyzický stav, duchovní cesta vám ukáže všechna místa, která jsou ošklivá, aby vaše duše mohla růst v tomto hnoji.
Musíte zemřít, abyste žili
„Osvícení je konečným zklamáním ega,“ řekl Chögyam Trungpa. V Jungově psychologii se smrt ega nazývá „nadpřirozenou“ smrtí, ale pociťuje se stejně jako fyzická smrt.
Tak silně se přitahujeme k naší malé, subjektivní identitě. Jako tibetští buddhističtí mistři učili, abyste se stali vším, musíte se nejprve stát ničím.
A to není jednoduché – ale je to možné. Když ego ztrácí své fyzické vjemy, je to první krok, kdy si uvědomíme, že jsme více než vlastním Já, které jsme si představovali.
Ztrácíme sami sebe v pozemských materiálních požitcích a zapomínáme na to, že jsou malé ve srovnání s univerzálností Vesmíru.
Když jsme skutečně připraveni vrátit se k Jednotě, ego může časem umírat postupně nebo najednou, a to může být bolestivé.
Je to nadpřirozená proměna. Přesto odstraňuje okovy materialismu a dualismu a my se opět spojujeme s plným vědomím.
Meditace z nás nevytvoří lepšího člověka – odhalí pouze osobu, kterou ve skutečnosti jsme
Během toho, jak Chögyam Trungpa dával pokyny pro meditaci, řekl: „Rád bych zdůraznil, že cvičení meditace, jak ji představil Buddha, není nic víc a nic méně než práce s sebou – sedíte sami se sebou, bez zábavy, bez další zpětné vazby a povzbuzení.“
Toto sezení s sebou ukazuje, kým jste. Neposuzuje dobré myšlenky, které k vám přijdou, ani ty špatné. Jen sedíte a díváte se. Učíte se a objevujete.
Také řekl: „Meditace není záležitostí, u které se snažíte dosáhnout extázi, duchovní blaženosti nebo klidu, ani se nepokoušíte být lepším člověkem.
Je to prostě vytvoření prostoru, ve kterém jsme schopni odhalit a zničit naše neurotické hry, podvádění nás samých, naše skryté obavy a naděje.“
Nebojácnost roste jen ze skutečné něžnosti
Jako Chögyam Trungpa učil: „Skutečná nebojácnost je výsledkem něžnosti. Pochází z toho, že necháte svět, aby polechtal vaše srdce, vaše bolavé a překrásné srdce.
Jste ochotni se otevřít, bez odporu nebo pochybností a čelit světu. Jste ochotni sdílet své srdce s ostatními.“
Potřebujeme vidět naše nejvíce nechtěné části
„Mnozí lidé se snaží najít duchovní cestu, u které nemusí čelit samým sobě, ale kde se mohou stále osvobodit – osvobodit sebe od sebe samých.
Ve skutečnosti to není možné. Nemůžeme to udělat. Musíme být upřímní k sobě samým. Musíme vidět naše střeva nebo skutečnou stolici nebo nejvíce nechtěné části nás. Musíme to vidět.
Je to základ bojovnosti a základ dobývání strachu. Musíme čelit našemu strachu. Musíme se na něj podívat, studovat ho, pracovat s ním a cvičit s ním meditaci,“ řekl Chögyam Trungpa
Válka vyvstává pouze zevnitř pozemské mysli
Tibetští buddhisté měli svůj spravedlivý podíl na bojích, ale tento učitel moudře radí: „Pokud je člověk zapojen do války, pokouší se bránit nebo napadat, pak jeho čin není svatý. Je to pozemská, dualistická a bojová situace.“
Jak řekl Eckhart Tolle: „Ve většině případů, když říkáte „já“, říká za vás vaše ego, a nikoliv vy.
Skládá se z myšlenek a emocí, batůžku vzpomínek, které souhlasí s vámi a vaším příběhem obvyklých úkolů, které hrajete, aniž byste o tom věděli, s kolektivními identifikačními znaky jako národnost, náboženství, rasa, společenská třída nebo politická oddanost.
Obsahuje také osobní identifikaci, nejen s majetkem, ale také s názory, vnějším vzhledem, dlouhotrvajícím hněvem nebo s představou sebe sama jako lepšího než ostatní, jako úspěch nebo selhání.“
Je to druh myšlení, které vytváří válku s jinými vnímavými lidmi.
Ego si dokonce přisvojí duchovnost, aby se zachránilo
„Bez ohledu na cvičení nebo učení, ego rádo čeká v pasti, aby si přivlastnilo duchovnost pro své vlastní přežití a zisk,“ učil Chögyam Trungpa.
Můžeme vidět všechny způsoby falešných bohů a guruů, nebo dokonce i naše blízké přátele, které se považují za „lepší“ nebo „inteligentnější“ než ostatní, zatímco jsou daleko od dosažení skutečného soucitu, nezištnosti nebo lásky.
Dávejte si pozor na mnohé nástrahy myšlení ega. Jeho nevyzpytatelnost je těžké oklamat.
Vaše srdce se skutečně neotevře, dokud bude stále milovat, zatímco vám lidé ubližují
Když se najdeme v situaci, u které jsou naše knoflíky stlačené, můžeme si vybrat možnost, že se ovládneme nebo budeme jednat, nebo si můžeme vybrat cvičení.
Pokud můžeme začít dělat záměnu, dýchání s tímto úmyslem udrží naše srdce otevřené před rozpaky, strachem nebo hněvem, který cítíme, pak na naše překvapení zjistíme, že jsme také otevření tomu, co cítí druhá osoba.
Otevřené srdce je otevřené srdce. Je to chytrá řada od muže, který určitě musel čelit strachu, hněvu a žárlivosti stejně jako nás podporoval.
Duševní zdraví nesnáší nic, co si myslíte
Tento tibetský mistr by řekl: „Mít radost je přístup k duševnímu zdraví. Radost znamená, abyste otevřeli oči skutečné situaci než byste se vyhýbali jejímu aspektu.“
Zvláštní, když přestaneme vidět věci tak, jak bychom si přáli, ale jaké skutečně jsou, zažijeme obrovskou svobodu.
Můžeme si vybrat možnost, že s věcmi budeme pracovat tak, jak jsme si je dosud vytvářeli a přestat lhát sami sebe o důkazech, které nás obklopují.
Tato svoboda vytváří radost. Vzpomeňte si na batole, které si hraje v pískovišti nebo na psa, který pronásleduje svůj vlastní ocas.
Nesnaží se nutit věci k bytí, jen si hrají s věcmi, jaké jsou.
Dokonce i ten nejmoudřejší mudrc vás nemůže naučit pravdu
Chögyam Trungpa jednou v rozhovoru řekl: „V tibetských skriptech existuje rčení: Poznatek musí být spálený, ukovaný a tepaný jako čisté zlato. Pak ho člověk může nosit jako ornament.“
Tak pokud přijmete duchovní instrukci z rukou jiného člověka, neberete ji kriticky, ale spálíte ji, ukováte a ubijete kladivem, dokud se nezobrazí jasná, důstojná barva zlata.
Pak ho sestrojíte do ornamentu, bez ohledu na design, jaký se vám líbí a navléknete si ho.
Zdroj: themindunleashed.com
Napsat komentář