Chögyam Trungpa byl buddhistický mistr meditace a jasná jiskra obou linií Kagyu a Nyingmapa, a Trungpa – jedenáctý Tulk 2/z linie Trungpovců.
Narodil se v odlehlé vesničce v Himalájích a už od malička uznával Trungpa buddhistického učitele.
Jeden z jeho mistrů, Khenpa Gangshar, byl známý svou „bláznivou moudrostí“. Tu je možné vidět v mnoha Rinpočheho komentářích a učeních.
Pokud chcete skutečně poznat mnohé mylné duchovní mýty a dostat se až k pravdě věci, Chögyam Trungpa pro vás může být ten pravý.
Zde je 10 citátů, které se dostávají k jádru věci, i když s výmluvným náhledem:
Buďme pravdiví. Když začínáme svou cestu k osvícení, nejsme krásní, mírumilovní ani moudří. To je v pořádku.
Začali byste cvičit jógu, i kdybyste byli dostatečně pružní? To je cílem tohoto cvičení – odtrhnout se – mentálně, fyzicky a duchovně od věcí, které nás dělají ignorantskými, drzými, útočnými, sobeckými a netečnými.
Pokud vás meditace nenaučí nic jiného, alespoň se na sebe budete dívat upřímně. Chögyam Trungpa řekl:
„Nemusíme se stydět za to, kým jsme. Jako vnímající bytosti máme nádherné prostředí. A to nemusí být zvlášť osvícené, mírumilovné ani inteligentní. Máme však dostatek kvalitní úrodné půdy, do které můžeme vysázet cokoliv.“
Pokud si myslíte, že jste mírumilovní, v hluboké meditaci zjistíte, že se sebou vedete válku, dokonce i když nebojujete proti nikomu ani ničemu jinému – jedná se o podstatu vašeho vlastního těla.
Pokud si myslíte, že jste inteligentní, během meditace se naučíte, že víte jen málo a existuje obrovské množství znalostí a moudrostí (nejen faktů), které ještě musíte vstřebat.
Pokud si myslíte, že jste překrásní a krásu definujete jako fyzický stav, duchovní cesta vám ukáže všechna místa, která jsou ošklivá, aby z tohoto hnoje mohla vykvést vaše duše.
Musíte zemřít, abyste žili
„Osvícení je největším zklamáním ega,“ řekl Chögyam Trungpa. V Jungově psychologii se smrt ega nazývá „nadpřirozenou“ smrtí, ale pociťuje se stejně jako ta fyzická.
Tak silně jsme připoutaní ke své malé, subjektivní identitě. Jak učili tibetští buddhističtí mistři: abyste se stali vším, musíte se nejprve stát ničím.
A to není jednoduché – ale je to možné. Když ego ztrácí přilnavost na naše fyzické prožitky, začneme si uvědomovat, že jsme více než Já, které jsme si představovali.
Ztrácíme sami sebe v pozemských materiálních potěšeních a zapomínáme na to, jak jsou ve srovnání s celostí Vesmíru malé.
Když jsme skutečně připraveni vrátit se k Jednotě, naše ego může umřít po malých kouscích anebo najednou, nicméně obojí bývá bolestivé.
Je to nadpřirozená proměna. Odstraňuje však okovy a my se opět spojujeme s plným vědomím.
Meditace z nás nevytvoří lepšího člověka – pouze odhalí osobu, kterou jsme ve skutečnosti
Během meditačních pokynů Chögyam Trungpa řekl:
„Chtěl bych zdůraznit, že meditace, jak ji představil Buddha, není nic více a nic méně než práce se sebou samým – sedíte o samotě, bez zábavy, bez další zpětné vazby či povzbuzení.“
Toto sezení vám ukazuje, kým jste. Neposuzuje dobré myšlenky, které k vám přijdou, ani ty špatné. Jen sedíte a díváte se. Učíte se a objevujete.
Také řekl:
„Meditace není snaha dosáhnout extáze, duchovního požehnání nebo klidu, ani snaha být lepším člověkem. Je to jednoduše vytvoření prostoru, ve kterém jsme schopni odhalit a zničit své neurotické hry, sebeklam, skryté obavy a naděje.“
Nebojácnost plyne ze skutečné něhy
Jako Chögyam Trungpa učil:
„Skutečná nebojácnost je výsledkem něhy. Vzniká, když necháte svět, aby pošimral vaše srdce, vaše bolavé a překrásné srdce. Jste ochotni se otevřít a bez odporu nebo plachosti čelit světu. Jste ochotni sdílet své srdce s ostatními.“
Potřebujeme vidět své nejvíce nechtěné části
„Mnozí lidé se snaží najít duchovní cestu, kde nemusí čelit sobě samým, ale mohou se stále osvobodit – ve skutečnosti osvobodit sebe od sebe samých.
Ale pravda je taková, že to není možné. Nemůžeme to udělat. Musíme být k sobě upřímní. Musíme vidět svá střeva a vlastní splašky, ty nejvíce nechtěné části. Musíme je vidět.
Je to základ pro bojovnost a dobývání strachu. Musíme svému strachu čelit. Musíme se na něj podívat, studovat ho, pracovat s ním a cvičit s ním meditaci,“ řekl Chögyam Trungpa
Válka vyvstává pouze zevnitř pozemské mysli
Tibetští buddhisté si bitev užili dost, ale tento učitel moudře radí:
„Pokud je člověk zapojen do války, pokouší se bránit nebo napadat, jeho čin není svatý. Je to pozemská, dualistická a bojová situace.“
Jak řekl Eckhart Tolle:
„Ve většině případů, když říkáte „já“, za vás ve skutečnosti mluví vaše ego.
Skládá se z myšlenek a emocí; balíčku vzpomínek, díky kterým se ztotožňujete se sebou samým a svým příběhem; z obvyklých rolí, které hrajete, aniž byste o tom věděli; z kolektivních identifikací, jako je národnost, náboženství, rasa, společenská třída nebo politická oddanost.
Obsahuje také osobní identifikaci, ztotožnění se nejen s majetkem, ale také s názory, vnějším vzhledem, dlouhotrvajícím hněvem nebo vlastní představou o sobě samém (jste lepší než ostatní nebo ne tak dobří, jste úspěšní nebo selháváte).“
Je to druh myšlení, které vyvolává válku s jinými vnímavými lidmi.
Ego bude spiritualitě dokonce odmlouvat, aby si zachránilo svůj vlastní zadek
„Bez ohledu na to, jestli jde o cvičení nebo učení, ego miluje číhat v záloze, aby mohlo spiritualitě odmlouvat kvůli vlastnímu přežití a zisku,“ učil Chögyam Trungpa.
Můžeme vidět nejrůznější způsoby, jak se falešní bohové a guruové, nebo dokonce i naši blízcí přátelé, považují za „lepší“ nebo „osvícenější“ než ostatní, zatímco jsou daleko od dosažení skutečného soucitu, nezištnosti nebo laskavosti.
Dávejte si pozor na mnohé nástrahy myšlení ega. Jeho vychytralost je těžké oklamat jen samotnou vynalézavostí.
Vaše srdce není skutečně otevřené, dokud nezůstane milovat, i když vám lidé ubližují
Když se ocitneme v situaci, kdy nás něco doopravdy rozčílí, můžeme si vybrat, že se ovládneme, nebo budeme jednat, anebo si z toho uděláme cvičení.
Pokud můžeme udělat změnu a začít zhluboka dýchat s úmyslem udržet svá srdce otevřená rozpakům, strachu nebo hněvu, které cítíme, ke svému překvapení zjistíme, že jsme otevření i tomu, co cítí ten druhý.
Otevřené srdce nic nepřekoná. Je to moudrá rada od muže, který musel čelit strachu, hněvu a žárlivosti, stejně jako my ostatní.
Dokonce ani ten nejmoudřejší mudrc vás nemůže naučit vaši pravdu
Chögyam Trungpa jednou v rozhovoru řekl:
„V tibetských písmech stojí: Znalost musí být spálená, utlučená a ukovaná jako ryzí zlato. Pak ji člověk může nosit jako ozdobu.“
Pokud tedy od někoho dostanete duchovní instrukci, nevnímejte ji kriticky, ale spalte ji, ukovejte a utlučte, dokud se neobjeví jasná, důstojná barva zlata.
Pak ji vytvarujte do ozdoby jakéhokoliv designu, který se vám líbí, a nasaďte si ji.
Zdroj: themindunleashed.com, Zpracovala: Mocvědomí.cz
Napsat komentář