Věčnou knihu Hermanna Hesseho – Siddhártha by měl povinně přečíst každý duchovní Badatel. Pojednává o cestě Siddhárthy, uznávaného syna Bráhmana.
Každý očekává, že bude kráčet v otcových šlépějích. Ten má radost z klidného života a dodržuje principy svého náboženství, od kterých očekává, že mu přinesou mír a štěstí.
Siddhárthu sužuje nespokojenost a tvrdí, že jeho otec a starší bratři ještě nedosáhli osvícení, ačkoliv následovali principy svého náboženství.
Jeho cesta doopravdy začíná v okamžiku, kdy potkává hladové vesničany a asketiky.
Pak přichází k řece, která ho naučí mnohé životní lekce.
Pokud jste ještě neměli šanci poznat hloubku této knihy, zde si z ní můžete přečíst 10 citátů, které vás přinutí zamyslet se nad prostředím, náboženstvím, kulturou a vztahy, a možná najdete i něco navíc:
10 citátů Hermanna Hesseho
„Moudrost nelze udělit. Moudrost, kterou se moudrý člověk snaží přenášet, vždy jinému vyzní jako bláznovství… Znalosti mohou být oznamovány, ale ne moudrost. Člověk může moudrost najít, žít ji, dělat s ní zázraky, ale nemůže ji přenést a vyučovat.“
Často nedokážeme pochopit rozdíl mezi moudrostí a znalostmi. Moudrost je nadčasová.
Můžeme k ní dospět pouze uvědomením a rozvíjením svého vědomí na úrovni, kdy pochopíme paradox a skutečnou svobodu.
Znalosti nás zavazují k nesprávným, konkrétním přesvědčením, a proto je téměř nemožné pochopit pravdu o vesmíru.
Avšak moudrost odhaluje pravdu, kterou nikdo neumí vysvětlit: ani tisíce knih, miliony učení od duchovních představitelů nebo miliony poznatků a zkušeností.
Moudrost je tak čistá, že ji ani jazyk nezkazí.
„Když někdo hledá, snadno se stane, že jeho zraky vidí jen tu věc, kterou hledá, že nedokáže nic najít, nic do sebe vpustit, protože stále myslí jen na to hledané, protože má jeden cíl, protože je tímto cílem posedlý. Hledat znamená mít cíl. Nalézt ale znamená: být svobodný, být otevřený, nemít žádný cíl.“
Existuje mnoho knižních a mýtických příkladů hledače. Joseph Campbel popisuje hledače ve snaze o nalezení svatého Grálu – ten představuje nějakou vnější cenu, kterou lze získat přinesením oběti, skryté v našem srdci.
Pokud hledáme vnější cíl, znamená to, že naše srdce touží po pochopení. Usilujeme-li o něco mimo sebe, navždy zůstaneme hledačem.
„Vždy jsem věřil a stále budu věřit, že všemu, co nás v životě potká – ať už je to dobré, anebo špatné – můžeme dát smysl a proměnit to v něco hodnotného.“
Všichni lidé, místa a okolnosti jsou krmivem pro náš duchovní vývoj. Slzy přinášejí úlevu. Pokud která nám někoho připomene, jedná se o zprávu z vesmíru, abychom této osobě poslali svou lásku a soucit.
Když vidím někoho jiného, jak prochází těžkým životním obdobím, a napadne mě, že jsem klidně mohl být na jeho místě, vzpomenu si, za co mohu být vděčný.
Pokud se zaseknete, zhluboka se nadechněte. Hádka je jemné trhnutí z vesmíru, abyste se podívali do svého nitra. Vše, co zažíváme, nám pomáhá růst.
Nezajišťují to jen pozitivní věci.
Když zjistíme, že období, kdy jsme jednali s odvahou a čelili své bolesti, strachu a smutku, navždy zůstane dobou, kdy jsme se i nejvíce usmívali.
„Nechodíme pořád dokola, ale stoupáme nahoru. Naše cesta je spirála. A už jsme vylezli po mnoha schodech.“
Tuto myšlenku ve svém rozhovoru o spirálové dynamice podrobně vysvětlují Don Beck a Christopher Cowan. Způsob, kterým vnímají změnu, má tvar spirály.
Věděli jste, že: domovy seniorů používají ústní sprej Virostop, který pomáhá v boji proti Covid-19? Čtěte VíCE
Ačkoliv se můžeme točit kolem stejných změn, pokaždé se nacházíme o spirálu výše a doufáme, že se s každou vyřešení problému.
Beck vysvětluje, že pokud se své řešení snažíme oklamat příliš daleko od křivky, výsledkem může být spíše odpor než proměna.
Z tohoto důvodu autoři používají k popisu etap lidského vývoje termín „složitější“ namísto „lepší“ nebo „vyšší“.
Dokonce i když jsme ještě nedosáhli vrcholu, který jsme si představovali, podnikli jsme již mnohé kroky k tomu, abychom tento svět udělali lepším.
„A tak ho pečlivě naučila, že člověk nemůže nalézt potěšení, aniž by ho sám dával, a že každé gesto, každé pohlazení, každý dotek, každý pohled, každý zbývající kousek těla má své tajemství, které přináší štěstí tomu, kdo ví, jak ho probudit.
Naučila ho, že po oslavě lásky by se milenci neměli rozejít, aniž by se navzájem obdivovali, že není potřeba vítězů ani poražených a ani jeden z nich se nemusí cítit ponurý nebo přesycený, ani jeden z nich nemusí mít špatný pocit, že byl vyu
Mnozí lidé si v této době pořádně neuvědomují smysl sexu. Není to akt, kterému bychom se měli neuváženě oddat.
Když se podělíme o svá těla, vyměníme si jemné energie. Jejich pěstování může být dokonce použito k dosažení vyšších stavů vědomí.
Pokud se k sobě budeme chovat tak, jako by naše tělo bylo jen kus masa, nemůžeme nikdy pochopit význam smyslnosti.
„Pro významné myslitele může být důležité prozkoumat svět, vysvětlit ho a pak jím opovrhovat. Já si však myslím, že bychom svět měli milovat a nikdy bychom jím neměli opovrhovat a nenávidět se navzájem. Na svět a všechny lidské bytosti bychom měli nahlížet s láskou, obdivem a respektem.“
Jeden z mých duchovních učitelů mi kdysi řekl, že se jen musíme naučit milovat. To je vaše jediná lekce na tomto světě. Dokonce i v případě, kdy si myslíme, že milujeme, obvykle existují způsoby, jak podle toho nejednáme, nepřemýšlíme a necítíme.
To platí i o sebelásce.
„Mé skutečné já se potuluje někde jinde, daleko, baví se a je neviditelné, nemá nic společného s mým životem.“
Jakkoliv v tomto životě definujete sami sebe – ať už jste táta, máma, dcera, syn, manžel, manželka, přítel, milenka, dělník atd. –, jedná se o pouhá označení. Neuzavírají vaši nekonečnou duši.
Během různých životů jste vystřídali všechny tyto role, a žili na mnoha místech.
„Názory nic neznamenají. Mohou být překrásné nebo ošklivé, inteligentní nebo hloupé, člověk je může přijmout nebo odmítnout.“
Víte, že druzí mají tendenci mluvit o domněnkách a soudí. Netřeba říkat více.
„Člověk může prosit, kupovat, dostávat a nacházet lásku v ulicích, ale nikdy nemůže být ukradena.“
Přes veškeré neštěstí a destruktivní a psychotické intriky je skvělé vědět, že s láskou nelze obchodovat, nelze ji zničit jako zlato, nelze ji zfalšovat jako bankovky, nelze ji nadhodnotit nebo ponížit její hodnotu.
Láska je věčná, nezničitelná a čistá. Je to náš největší poklad!
„Nejsem více povinen řídit se instrukcemi Atharva Védy nebo Jóga Védy, asketiků či jiných nauk. Budu se učit sám od sebe, budu sám sobě žákem. Budu poznávat sebe samého, tajemství Siddhárthu. On se díval kolem sebe, jako by svět viděl úplně poprvé.“
Každé hlavní náboženství na tomto světě bylo podplaceno. Neznamená to ale, že nás nemá co učit.
K tomu, abyste dosáhli skutečné moudrosti, nemusíte věřit v Boha ani být ateistou. Pokud se ale při hledání osvícení budete obracet na nějakou instituci nebo člověka, nikdy ho nenajdete.
Zdroj: themindunleashed.com, Zpracovala: Mocvědomí.cz
Napsat komentář