10 skrytých spouštěčů úzkosti, kterým byste se měli vyhnout

„Žít s úzkostí je jako následovat něčí hlas. Zná všechny vaše nejistoty a používá je proti vám. A nakonec se stane nejhlasitějším v místnosti. Jediným, který můžete slyšet.“ – neznámý autor

Úzkost se jeví jako téměř celosvětový problém. Jen ve Spojených státech trpí úzkostnou poruchou přibližně 40 milionů dospělých lidí, resp. 18 % populace.

Tyto údaje představují pouze osoby, kterým byla nemoc diagnostikována (tj. nahlášena). Skutečné číslo je pravděpodobně vyšší.

Pravdou je, že za to může společnost jako celek.

Podařilo se nám vybudovat „neustále fungující“ infrastrukturu, která pronikla do škol, obchodu i jinam.

Mnoho lidí je pod neustálým tlakem, aby uspěli. A největší ironií je využívání této infrastruktury. To celý problém jen zhoršuje.

„Prevence je nejlepší lék“ všeobecný princip v rámci lékařské komunity, a týká se také oblasti duševního zdraví.

Pochopení toho, co „spouští“ určité symptomy nebo stavy, může v některých případech výrazně snížit pravděpodobnost jejich výskytu.

V tomto článku se zaměříme na 10 prokázaných spouštěčů, které vyvolávají příznaky a stavy úzkosti. Přináší nám to naději, že pochopením toho, co bude moci každý z nás lépe zmírnit jakékoliv nepříznivé následky.

Zde je 10 běžných spouštěčů úzkosti, kterým se potřebujeme vyhnout

1. Alkohol

Konzumace alkoholu v důsledku nástupu úzkosti je „Hlavou 22“. Po obvyklém období problémů s úzkostí a jejich stresorech se někteří lidé uchýlí ke konzumaci alkoholu, aby se uklidnili.

Může že posloužit jako sedativum, ale jen dočasně. Po počátečním období se alkohol stává katalyzátorem úzkosti – proto je opravdu nebezpečné spoléhat na to, že úzkostné myšlenky a pocity sníží.

Zdravotníci důrazně doporučují hledat konstruktivnější a udržitelnější způsob, jak z toho ven.

2. Nedostatečná výživa/strava

Náš mozek je „hladový“ orgán a ke správnému fungování potřebuje určité výživné látky v přiměřeném množství.

Jelikož spotřebovává hodně tělesných zdrojů (jako např. energii), je důležité, aby naše šedá hmota přijímala výživné látky ve správném množství.

Typická „západní strava“ bývá průmyslově zpracovaná. Chybí jí dostatek živin potřebných pro výživu mozku a těla.

Podle Dr. Evy Selhub, redaktorky knižních publikací o zdraví na Harvardově univerzitě, „studie, které porovnávaly „tradiční stravu“ – jako je ta středomořská nebo japonská – s typickou „západní stravou“, ukázaly, že u konzumentů tradiční stravy hrozí o 25 % až 35 % nižší riziko duševních poruch“.

Odborníci na výživu, dietologové a jiní zdravotní profesionálové doporučují minimalizovat konzumaci zpracovaných potravin a zvýšit příjem bio potravin.

3. Nespolečenské chování

V závislosti na osobnosti člověka se touha spojit s ostatními může pohybovat na stupnici od 1 do 10.

Introverti například vyžadují nízkou společenskou interakci, zatímco extroverti ji využívají jako prostředek energie a motivace.

Extrémní izolace však může lidem způsobit nechtěné důsledky. Příliš mnoho samoty, zvláště u introvertů, může v některých případech vést k nadměrnému přemýšlení, které předchází úzkosti.

Je to velice individuální a subjektivní doporučení, ale pokud si chcete zlepšit duševní zdraví, měli byste se snažit chodit do společnosti.

4. Určité smyslové vstupy

Určitá světla, pachy nebo zvuky (někdy nevysvětlitelně) mohou negativně ovlivnit náš duševní stav.

Kromě toho, že jsou nepříjemné, mohou způsobit stresovou – úzkostnou – reakci.

Velký hluk nebo řev může aktivovat anebo zvýšit činnost amygdaly (část mozku, která je odpovědná za reakci „boj, nebo útěk“).

Vůně a zvuky se vzájemně liší, přesto však u některých lidí spouští úzkost.

že určité stimuly mohou vyvolat úzkostnou reakci, budeme lépe připraveni zvládnout své prostředí.

5. Přepracování

Odhodlání na sebe tlačit a snaha vytvořit si lepší život jsou úctyhodné vlastnosti.

U některých lidí to však přerůstá v posedlost, a ta se v určitém okamžiku stává spíše překážkou než přínosem.

Přestávají žít v „okamžiku“ zjevného úspěchu, protože hned podléhají „další velké věci“.

Neustálá snaha o její dosažení může změnit chemické procesy v mozku do takové míry, že sebemenší pocit „selhání“ odstartuje úzkost.

6. Nedostatek spánku

Spánek je nezbytný pro normální fungování mozku. Pokud spousta neplánovaných následků.

Včetně nepříznivých psychických poruch. Nedostatek spánku často vede k neschopnosti usnout, která je známá jako insomnie.

Nakonec tím trpí naše duševní i fyzické zdraví. Pokud se z toho stane stálý problém, doporučujeme vyhledat lékařskou pomoc.

7. Nízká hladina cukru v krvi

Jak jsme již zmínili, mozek je hladový orgán. Pro své správné fungování vyžaduje stálý přísun glukózy a jiných výživných látek. Bez nich se staneme náchylnými k cukrovce, mezi jejíž příznaky patří třes, závratě, slabost atd.

Nízká hladina cukru v krvi našemu mozku způsobuje také zbytečný stres. Výsledkem je, že tuto nedostatečnost vnímá jako hrozbu, která může spustit záchvat úzkosti.

O tom, jak uklidnit svou úzkostlivou duši, jsme psali v tomto článku.

Řešení je konzultovat svůj stav s lékařem, odborníkem na výživu nebo jiným profesionálem, kteří mohou doporučit stravovací režim pro vaše specifické potřeby.

8. Špatné zvládání stresu

Bez správné schopnosti zvládat stres spouštěčům úzkosti – vnitřním i vnějším – snadno podlehneme. Stres úzkostné myšlenky vytváří a zhoršuje.

Pokud tedy chceme svou úzkost a její příznaky zmírnit, musíme ho umět zvládat. Vědomá pozornost a hluboké dýchání vám s těmito spouštěči pomůžou.

9. Negativní vzorce myšlení

Negativní myšlenky plodí negativní myšlenky, jejichž důsledky mohou být zničující. Negativní vzorce myšlení mají tendenci se zhoršovat v průběhu času, což vede k negativní spirále, ze které někteří nemohou uniknout.

Následné stavy úzkosti lze překonat různými pozitivními činnostmi, jako je například sport, meditace nebo jóga.

10. Ztráta směru

Lidé, kteří viděli, jak se jim vize vysněného života rozpadla (reálně nebo citelně) před očima, jsou náchylní k vysoké úrovni deprese, úzkosti a jiných duševních poruch.

Mají tendenci být mimořádně soutěživí a orientovaní na svůj cíl. Proto je pro ně ztráta smyslu opravdu zničující.

Ti, kteří ztratili „svou cestu“, obvykle do určité míry zažívají záchvaty úzkosti.

Vědomá pozornost, meditace a vyjadřování vděčnosti vám mohou pomoci najít perspektivu.

Praktikujte sezení v tichosti na pravidelné bázi, a odpověď na tento složitý problém si vás určitě brzy najde.

Zdroj: powerofpositivity.com, Zpracovala: Mocvědomí.cz