11letý génius tvrdí, že zná logické argumenty, kterými lze vyvrátit argumenty Alberta Einsteina či Stephena Hawkinga

Ve věku 11 let většina dětí sní o tom, jaké bude jejich povolání, až vyrostou… Jedno dítě se chce stát lékařem, jiné zase hercem, další hasičem či dokonce astronautem.

Většina dětí ve věku 11 let tráví svůj volný čas venku, honí se za kamarády, leze po stromech, případně se snaží zdolat další level ve své oblíbené videohře.

A pak je tu William, geniální dítě původem z Pensylvánie. Jedná-li se o „výběr“ budoucího povolání nebo způsob, jak tráví svůj volný čas, odlišuje se od jiných dětí.

Nesní o tom, co se z něj jednoho dne stane, až bude dospělý… už teď následuje svůj cíl. Už teď si pomalu, ale jistě kráčí směrem ke svému budoucímu povolání – bude astrofyzik, který pomocí vědeckých metod potvrdí existenci Boha.

William sám takto vnímá své poslání. Jeho silná touha stát se astrofyzikem pramení z jeho hlubokých, ale zároveň jasných představ o víře. Je mu sice pouze 11 let, ale už teď ví, co je jeho životním posláním.

Tento chlapec je neuvěřitelně šikovný. Studium na střední škole absolvoval pouze jako 9letý (!), potom pokračoval v nástavbovém studiu na místní střední škole a jako 11letý byl na podzim v roce 2015 přijat na studium na Carnegie Mellon University v Pensylvánii.

Joanne Ruthsatz, psycholožka a profesorka psychologie na Státní univerzitě v Ohiu, ho doslova prohlásila za génia.

„Jsme docela běžná rodina a William je dítě jako každé jiné. Od ostatních 11letých dětí se v ničem neliší. Rád sportuje, rád sleduje televizní programy, rád hraje počítačové hry či videohry – stejně jako každé jiné dítě.“ – Peter Mailly, Williamův otec

Williamův otec, Peter Mailly, který působí jako kněz v pravoslavné církvi, tvrdí, že už jako 7měsíční dokázal mluvit a používat celé věty, krátce před svými druhými narozeninami ovládal sčítání a jako 2letý ovládal násobení.

William ve věku 2 let četl knihy pro děti, dokonce napsal i svou vlastní 9stranovou knížku s názvem „Šťastná kočka“. Jako 4letý, což je věk, ve kterém většina dětí jde do školky, se již učil algebru, znakovou řeč a také se učil číst řecké jazyky.

Jako 5letý si v průběhu jednoho večera nastudoval 209stranovou učebnici o geometrii, aby ráno, hned po probuzení při snídani, řešil náročné příklady ohledně obvodu kruhu.

V současnosti má William v záměru dokázat, že některé největší osobnosti z oblasti vědy se mýlily. Už má rozpracované vlastní myšlenky a teorie pojednávající o vzniku vesmíru.

Například nesouhlasí s některými Einsteinovými a Hawkingovými teoriemi o černých dírách. Williamova představa, kterou má v plánu i dokázat, je, že jedině vnější síla je schopna stvořit vesmír, což jinými slovy znamená, že „Bůh existuje“.

Ačkoli Williamův táta působí jako kněz a je jasné, že William má o Bohu mimořádně hluboké a zanícené představy, jeho rodiče tvrdí, že ho nikdy nevedli k tomu, aby se prostřednictvím vědeckých teorií snažil dokázat Boží existenci.

Pro celé studium a práci na formulování teorie, která by dokazovala existenci Boha, se rozhodl William sám.

V nedávném interview, které se uskutečnilo na půdě univerzity Hellenic College Holy Cross v Massachusetts, se Williama zeptali, co je jeho snem. Odpověděl následovně:

„Chci být astrofyzikem a mým přáním je vědeckému světu dokázat, že Bůh existuje.“

Světoznámý fyzik, Stephen Hawking, přitom zastával přesvědčení, které je ve srovnání s jeho přesvědčením v extrémním kontrastu. Je to dobře vidět na vyjádření Stephena Hawkinga:

„Když jsme ještě neměli vědu jako dnes, bylo jen přirozené věřit, že vesmír stvořil Bůh. Dnes však věda nabízí přesvědčivější vysvětlení.

Jednou jsem se vyjádřil, že bychom chtěli znát Boží mysl. Měl jsem tím na mysli pouze to, že bychom chtěli vědět všechno, co by mohl vědět Bůh – kdyby Bůh existoval. Jenže neexistuje. Jsem ateista.“

Když se Williama zeptali, proč chce dokázat, že se Stephen Hawking mýlil, podal následující důvtipné vysvětlení:

„Nuže, protože všichni tito ateisté, kteří tvrdí, že Bůh neexistuje, si neuvědomují, že ve skutečnosti je zapotřebí mnohem větší víra na to, aby někdo věřil, že Bůh neexistuje než na to, aby někdo věřil, že Bůh existuje…

Protože tvrzení, že vesmír byl stvořen něčím jiným, dává mnohem větší smysl jako tvrzení, že vesmír stvořil sám sebe. Říct, že vesmír stvořil sám sebe vyžaduje větší víru než říct, že něco jiného stvořilo vesmír, a to jednoduše proto, že to druhé tvrzení je logičtější.“

William již tedy ví, jaká bude jeho mise – pomocí logiky a vědy obhajovat pravdivost svého přesvědčení. William je tak vzorovým příkladem člověka, který již od útlého dětství ví, co je jeho životním cílem.

Je příkladem člověka, který přišel na Zemi s jasně určeným posláním. Někdo by mohl tvrdit, že už sám William je dostatečným důkazem Boží existence.

Jedno je však jisté – bude-li se stále vyvíjet a zdokonalovat takovým tempem jako doposud, určitě sehraje významnou roli v přibližování vědy k religiózním a spirituálním kořenům lidstva.

A to i bez ohledu na to, zda se mu někdy opravdu podaří dokázat, že Bůh existuje.

Zdroj: educateinspirechange.org, Zpracovala: Mocvědomí.cz