3letý chlapec si pamatuje svůj minulý život – určil polohu svého těla a muže, který ho zavraždil

Reinkarnace patří do té kategorie fenoménů, které jsou od nepaměti na okraji vědeckého zájmu, a to i přesto, že nemálo vědců se snažilo vyvíjet tlak na vědeckou komunitu, aby se o reinkarnaci začala zajímat.

Jak se zdá, měli k tomu dobrý důvod. Již před desetiletími známý americký astronom a astrobiolog, Carl Sagan, řekl:

„V oblasti parapsychologie existují tři fenomény, které si podle mého názoru zaslouží, aby se jimi vědci začali vážně zabývat.

Jedním z těchto fenoménů jsou případy, kdy malé děti udávají detaily ze svého minulého života. Při prověření těchto případů bylo zjištěno, že výpovědi těchto dětí byly naprosto přesné i přesto, že tyto informace jednoduše neměly, jak získat.

Jediným možným vysvětlením je reinkarnace.“

Reinkarnace je téma, které patří do oblasti ne-materialistické vědy. A tato oblast vědy se stále rozvíjí. Na konci 19. století fyzici objevili něco, co neuměli vysvětlit pomocí zákonů klasické fyziky.

To nakonec vedlo k rozvoji kvantové fyziky, díky které se dnes podařilo dokázat, že hmota není tím základním stavebním materiálem světa, za který jsme ji kdysi považovali.

Na rozdíl od klasické fyziky, kvantová fyzika považuje mysl za jednu ze svých podstatných kategorií – na základě všech výsledků, ke kterým kvantová fyzika dospěla díky experimentům, vědci dospěli k představě, podle níž materiální svět už není jediným, a dokonce ani tím hlavním aspektem skutečnosti jako takové.

„V oblasti kvantové fyziky jsme svědky jednoznačné a nevídané úspěšnosti empirických pozorování. I přesto se zastánci myšlenky, podle níž je kvantová fyzika tím pravdivým popisem reality, stále setkávají s cynismem, nepochopením či dokonce naštvanými reakcemi oponentů.“ – Tim Folger, autor článku „Quantum Shmantum“, který byl v roce 2001 zveřejněn ve vědecko-technickém žurnálu Discover.

Autorem níže uvedeného citátu je Dr. Gary Schwartz, který působí jako profesor psychologie, medicíny, neurologie, psychiatrie a chirurgie na státní univerzitě v Arizoně (ASU).

Dr. Schwartz spolu s mnoha dalšími vědci vysvětlili a formulovali tyto myšlenky ve známém Prohlášení na podporu postmaterialistické vědy:

„Mezi vědci, profesory a inteligencí se v průběhu 20. století stala jednoznačně dominantní ideologie vědeckého materialismu.

Tato ideologie se stala dominantní až do té míry, že většina vědců bezvýhradně věří představě, podle níž se vědecký materialismus zakládá na vážných a jednohlasně odsouhlasených vědeckých důkazech.

Vědecký materialismus je tedy vnímán jako jediný racionální pohled na svět. Vědecké metody vycházející z materialistické filozofie byly mimořádně úspěšné nejen v prohloubení našeho poznání přírody, ale také v tom, že prostřednictvím rozvíjející se technologie nám přinesly i lepší možnosti, jak ovládat okolní svět, a tím i větší míru svobody.

Nicméně tato téměř úplná dominance materialismu v akademickém světě má za následek i vážnou myšlenkovou omezenost uvnitř samotných vědních oborů, jakož i to, že silně zamezila rozvoji vědeckého zkoumání mysli a spirituality.

Bezvýhradná víra v ideologii vědeckého materialismu jako jediné soustavy, která je schopna vysvětlit realitu, přiměla vědce k tomu, aby přehlíželi a ignorovali subjektivní rozměr lidské zkušenosti.

A to nakonec vedlo k silně zdeformovanému a ochuzenému sebepoznání člověka, jakož i k nepochopení jeho místa v přírodě.“

Když se vrátíme k reinkarnaci, musíme říct, že je to fenomén, který přímo souvisí s vědeckým zkoumáním vědomí.

A vědomí je pojem, o kterém se Max Planck v souvislosti s kvantovou fyzikou vyjádřil jako o jednom z „podstatných“ pojmů.

Vědomí je až natolik důležité, že Eugen Wigner, vědec a matematik, který stejně jako Max Planck je nositelem Nobelovy ceny, se o vědomí vyjádřil následovně:

„Bez odvolávání se na vědomí by nikdy nebylo možné formulovat zákony kvantové fyziky.“

Reinkarnace jako předmět vědeckého zkoumání

Jim B. Tucker, psychiatr a profesor působící na univerzitě ve Virginii, je v oblasti vědeckého zkoumání reinkarnace pravděpodobně nejznámější vědeckou osobností.

Profesor Tucker je autorem vědecké zprávy o případech, které silně naznačovaly možnost reinkarnace. Tato vědecká zpráva byla zveřejněna v roce 2008 ve vědeckém a zdravotnickém žurnálu Explore.    

Typický případ reinkarnace, jak ho popisuje profesor Tucker, vychází v první řadě z výpovědi zkoumané osoby o jejím minulém životě. Zajímavostí je, že všechny zkoumané osoby, které uvádějí, že si pamatují své minulé životy, jsou děti.

Průměrný věk těchto dětí, když si začnou vzpomínat na svůj minulý život, je přibližně 35 měsíců. Popis událostí a zážitků, který podávají o svém minulém životě, bývá často rozsáhlý a až neuvěřitelně detailní.

Profesor Tucker poukazuje na to, že děti vykazují očividnou, velice silnou emocionální zainteresovanost během vyprávění svých příběhů z minulých životů. Některé děti se dokonce rozpláčou a prosí své rodiče, aby je vzali zpátky do jejich minulé rodiny.

Jak vysvětluje profesor Tucker:

„Tyto děti přestávají mluvit o svém minulém životě, když dosáhnou věku 6 až 7 let, a zdá se, že většina z nich ztratí své údajné vzpomínky na minulý život.

Jedná se o věk, kdy děti začínají chodit do školy, a také věk, kdy děti zažívají spoustu zážitků v současném životě. Také je to věk, kdy děti často ztrácejí mnoho vzpomínek z jejich raného dětství.“

Případ 3letého chlapce

Jak již prozrazuje titulek článku, podíváme se blíže na mimořádně zajímavý a dramatický příběh, v němž klíčovou roli hraje právě fenomén reinkarnace.

Začátek tohoto příběhu se váže na muže jménem Eli Lasch. Doktor Eli Lasch byl v Izraeli špičkovým lékařem, který působil i jako senior konzultant pro koordinaci zdravotnických služeb na území pásma Gazy.

Doktor Eli Lasch zemřel v roce 2009, ale ještě v období před svou smrtí vyšetřoval případ údajné reinkarnace malého 3letého chlapce. Tento chlapec tvrdil, že si pamatuje svůj minulý život.

Podle jeho výpovědi si pamatoval, že dostal silnou ránu sekerou do hlavy. Kromě toho měl údajně dlouhé, červené mateřské znaménko na hlavě.

Jak se ukázalo, tento chlapec, jehož jméno zůstalo během celého vyšetřování utajené, měl mateřské znaménko přesně na stejném místě na hlavě, které věrně odpovídalo jeho popisu mateřského znaménka z minulého života.

A to je mimořádně zajímavé, protože v četných výzkumech, stejně jako ve výše zmíněném výzkumu, který byl zveřejněn v žurnálu Explore, byl pozorován stejný jev.

Děti, které si údajně vzpomínaly na svůj minulý život, popsaly umístění a podobu svých mateřských znamének v minulém životě a následně se zjistilo, že tyto děti opravdu mají tato mateřská znaménka.

Přitom je měly na místech, kde je nemohly vidět (temeno hlavy, krk), a je nanejvýš nepravděpodobné, že by se o nich dozvěděly v tak mladém věku.

Otec chlapce spolu s několika dalšími příbuznými a známými z jejich obce se rozhodli navštívit sousední obce, kde se chtěli dopátrat informací, které by nějakým způsobem potvrzovaly výpověď chlapce o jeho minulém životě a minulé identitě.

Na tuto pátrací akci pozvali i doktora Eliho Lasche. Na této výpravě navštívili několik obcí a vesnic, dokud si chlapec nebyl jistý, že dorazili do té správné. Přesně si pamatoval své jméno a příjmení – a také si pamatoval jméno a příjmení svého vraha.

Z celé zprávy, která je zveřejněna na portálu Institutu pro sjednocení vědy, intuice a duchovna (Institute for the Integration of Science, Intuition and Spirit (IISIS)), si zde uvedeme ty nejdůležitější pasáže:

Po vyslechnutí chlapcově výpovědi se jeden z obyvatelů této obce vyjádřil, že znal muže, kterého chlapec popsal a že tento popis byl velice přesný. Tímto mužem nebyl nikdo jiný než chlapec ve svém minulém životě.

Popisovaný muž záhadně zmizel už před čtyřmi lety a jeho tělo se nikdy nenašlo. Většina obyvatelů obce si tedy myslela, že tohoto muže muselo potkat nějaké neštěstí.

Bylo všeobecně známo, že pokud se někdo z nějakého důvodu odhodlal pohybovat v blízkosti hraniční oblasti mezi Izraelem a Sýrií, hrozilo mu velké nebezpečí a často se také stalo, že tato osoba padla do zajetí nebo byla popravena kvůli podezření ze špionáže.

Otec chlapce i s celou skupinou se rozhodli, že projdou celou obec. Na jednom místě chlapec zastavil a ukázal na dům, který si údajně pamatoval ze svého minulého života.

Všichni přítomní, jakož i náhodní kolemjdoucí obyvatelé byli od zvědavosti zcela ohromeni, a tak jen mlčky stáli v chlapcově blízkosti. Chlapec náhle vykročil k muži, který stál před domem a oslovil ho jménem.

Muž přiznal, že chlapec ho nazval jeho přesným jménem, načež chlapec řekl:

„Byl jsem vaším sousedem. Mezi námi došlo k souboji a zabil jste mě sekerou.“

Podle výpovědi doktora Eliho Lascha poté, co chlapec vyslovil tato slova, mužova tvář v momentě zbledla tak prudce, až se zdálo, že je bílá jako papír.

3letý chlapec pak řekl:

„Vím dokonce i to, kam jste pohřbili mé tělo.“

Chlapec vedl celý zástup lidí spolu s domnělým vrahem do polí, která se rozprostírala blízko obce. Nakonec chlapec zastavil před hromadou kamení a prohlásil:

„Tento muž zahrabal mé tělo spolu se sekerou pod tuto hromadu kamení.“

Skupina lidí se okamžitě pustila do výkopových prací. Když odnášeli všechny kameny, na jejich místě se ukázala mělká prohlubeň. V této prohlubni ležela kostra dospělého muže, na níž byly zbytky farmářského pracovního oděvu.

Na lebce této kostry identifikovali symetrickou, rovnou trhlinu, která musela vzniknout nárazem předmětu. Když do této trhliny, nebo přesněji řečeno otvoru na lebce, vložili čepel sekery, zapadala do ní naprosto dokonale.

V roce 1998 doktor Eli Lasch svěřil tento případ do rukou známému německému specialistovi v oblasti reinkarnace. Jeho jméno je Trutz Hardo a kromě toho, že na téma reinkarnace v Německu pravidelně pořádá přednášky a semináře, je autorem celé řady knih, které pojednávají o tomto tématu.

Jednou z jeho knih, do které zahrnul i příběh 3letého chlapce z tohoto článku, je kniha s názvem Children Who Have Lived Before (Děti, které již jednou žily), která byla vydána v roce 2005.

Je možné, že se tento příběh opravdu stal?

Podobně jako ve všech ostatních případech reinkarnace i v tomto případě bude nutné poskytnout více spolehlivých důkazů.

Tyto spolehlivé důkazy jsou zapotřebí v první řadě pro to, aby se tímto případem začala seriózně zabývat i široká akademická obec. Zmíněný případ reinkarnace je zatím důvěryhodný jen do té míry, do jaké jsou důvěryhodné výpovědi dotčených osob a svědků.

Jak jsme již uvedli, vědci a akademická obec se začnou tímto případem zabývat až v případě, že budou provedeny a zveřejněny další výzkumy a vyšetření, které by posílily jeho důvěryhodnost.

Jak před několika lety konstatovali v redakci deníku San Francisco Globe:

„Uvedený případ reinkarnace je velice poutavý, ale je těžké říct, zda je pravdivý. I přesto, že se zachovalo množství detailů tohoto případu a jsou také k dispozici, je trochu zvláštní, že jména všech zúčastněných osob buď nebyla nikde zaznamenána, nebo se na ně časem jaksi zapomnělo.

Jediný známý svědek celého případu je doktor Eli Lasch, který ale v roce 2009 zemřel. Všechno, co je o tomto případě známo, už bylo zveřejněno, a další informace se zatím nepodařilo vypátrat.

V každém případě se jedná o velice zvláštní a zajímavý příběh, ačkoli není jediný svého druhu, protože jsou i další případy, kdy děti údajně měly vzpomínky na své minulé životy.

A co si o tom všem myslíte? Je opravdu možné, že by byl tento příběh pravdivý? Nebo tomu nevěříte a myslíte si, že je to jen vymyšlená historka, jejímž autorem je nějaký doktor?“

Stejná otázka směřuje i k vám, vážení čtenáři: Co si o tom všem myslíte? Pokud si nejste jisti, váš názor by se možná změnil, kdybyste si přečetli další články o skutečně prozkoumaných případech reinkarnace.

Těchto zvláštních případů, kdy si děti vzpomínaly na své minulé životy, je opravdu hodně, a pokud máte zájem, stačí si je vyhledat na internetu, kde je o tom dostatek materiálů.

Co se stane, když zemřeme? Kam putuje naše „vědomí“?

Vědecké bádání a výzkum v oblastech, jako jsou parapsychologie (v jejím rámci se jedná o fenomény jako mimosmyslové vnímání (ESP), telepatie, dálkové (astrální) vidění), kvantová fyzika, reinkarnace, zážitky blízko smrti, mimotělní zážitky či vědomí, a v dalších oblastech nematerialistické vědy rostou za poslední desetiletí opravdu nevídaným tempem.

Pokud se o těchto tématech chcete dozvědět více, znovu nám nezbývá nic jiného než vám doporučit, abyste si vyhledali a nastudovali co nejvíce materiálů, které jsou o těchto vědních oblastech dostupné – v podobě knih a internetových článků.

Přikláníme se k názoru, že existuje celá řada cest, na které se můžeme po „smrti“ vydat. Je možné, že někdo se reinkarnuje zpátky na Zemi nebo nějakou jinou planetu.

Je ale také možné, že někdo přejde do zcela odlišné dimenze existence. Na podporu obou pohledů je k dispozici bohatá zásoba důkazů.

Toto množství důkazů najdeme ve starověké historii a náboženstvích, jakož i v moderních disciplínách, které se zabývají výzkumem těchto fenoménů (reinkarnace, zážitky blízko smrti apod.).

Všechny tyto důkazy směřují k jedné hlavní myšlence – náš nynější život, naše lidská zkušenost a naše fyzické tělo zkrátka nepředstavují ani konec, ani začátek naší velké cesty.

Zdroj: collective-evolution.com, Zpracovala: Mocvědomí.cz