4 rady, jak si uklidníte svou úzkostlivou duši

Pro některé z nás je těžší udržet si svou mysl v klidu.

Většinou nadmíru přemýšlíme o sobě a svém životě. Je snadné uvíznout v reaktivitě a vést boj se svou myslí.

Uvádíme vám způsoby, jak si uklidníte svou mysl:

1. Procvičujte si přijetí

Okolní svět se nezmění jen proto, že jste si to představili ve své mysli. Někdy je úzkost vyvolána okolnostmi, které neumíme změnit. Můžeme vést krátký dialog sami se sebou o tom, co by se mělo ve světě změnit.

Když něco opravdu akceptujeme, náš pohled se změní. I když něco není takové, jak byste chtěli, akceptujte skutečnost, že jste tam, kde jste.

Změna může přijít kdykoliv, ale přijměte, kde se nacházíte v tuto chvíli. Je to začátek.

2. Uvědomte si, že máte nevyváženou hladinu chemických látek v mozku

Úzkost se zdá být tak skutečná, že vás ohrožuje. Může vám to pomoci, abyste udělali krok zpět a uvědomili si, že je vše v pořádku.

Připomeňte si, že nejste až tací vystrašení, jen právě pociťujete dopady chemické nerovnováhy v mozku.

Samozřejmě pokud je to pro vás velký problém, zvažte možnost vyhledat odborníka. Do té doby neberte své myšlenky příliš vážně.

Ne vše, o čem přemýšlíte, je skutečné – je to jen energie a chemické látky, které vám to všechno způsobují.

3. Změňte propojení ve svém mozku

Spisovatelka Tara Brach často poslouchá citát: „Jakékoliv požáry vznikají společně.“ Může se vám to zdát být hloupé, ale pojďme se podívat na to, co to znamená.

Mozek reaguje na naši úzkost vždy podobně. Je to proto, že je na to zvyklý.

Když začneme měnit způsob, jak reagujeme na situace, časem se z toho stane přirozená reakce. A tak pokud nás příště přepadne úzkost, reagujte na ni jiným způsobem.

Udělejte několik hlubokých nádechů a věnujte svému dechu větší pozornost než svému strachu.

Dělejte to do doby, až zmizí tíživý pocit v hrudi. Pokud tak neučiníte, neurony v mozku se samy propojí.

Vytvoříte si tak novou odpověď na úzkost, když se opět vynoří a můžete si tak zajistit, že se u vás objeví méně často.

4. Dobře víte, že vaše mysl si jen myslí, že existuje hrozba

Jako lidé máme za sebou dlouhou cestu od dob lovu, až po vznik společenství. Naše mozky jsou spojeny s reakcí na naše okolí.

V dávných dobách jsme potřebovali toto elektrické vedení, aby nás upozornilo, že je kolem nás dravec, který se na nás chystá zaútočit.

Nyní naše mozky odesílají stejné signály, pokud nás náš kamarád nekontaktuje do čtyř hodin od doby, co odešel. Uvědomte si, že jste spojení se starými chemickými látkami a že reakce „boj“ nebo „útěk“ nemusí být trvalá.

Můžeme udělat krok zpět a vidět věci takové, jaké ve skutečnosti jsou, a nejen reagovat na pocity, které máme.

Můžeme si uvědomit, že náš život není na hranici a uchovat si svou energii pro přítomný okamžik.