Slyšel jsem následující příběh:
„Tři slepí muži seděli u stolu v domě, ve kterém byli hosty. Povídali si o tom, jestli ovocím, které jim nabídl hostitel, byl hrozen, hruška nebo broskev.
Nikdo z nich ještě nikdy nejedl žádné z těchto tří druhů ovoce a ani se žádneho ovoce nedotkl. Pročetli mnoho knih a nasbírali mnoho informací o různých druzích ovoce, a tak věděli, jaké zkušenosti s nimi mají jiní lidé.
Všichni si byli jisti, jaký druh ovoce jim nabídl hostitel. Jeden řekl, že by to mohl být hrozen, druhý trval na tom, že to byla hruška, a třetí tvrdil, že to musela být broskev. Každý z nich byl přesvědčen, že má pravdu.
Čtvrtou přítomnou osobou byl hostitel, který nebyl slepý. Ten tvrdil, že všichni se mýlí. Ovoce, které slepí muži ochutnali, bylo totiž jablko.
Tito muži, kteří vůbec nevěděli, že jejich host není slepý, ho chtěli přesvědčit, že pravdu mají oni, protože čtou hodně a jsou skuteční odborníci.
Tvrdili, že člověk nemůže jen prohlásit, v tomto případě prohlásit ovoce za nějaký druh, že to může být jen jablko, jelikož každý skutečný názor, který podporuje vědecký pokrok, může být založen pouze na skutečné úvaze.
Jejich host jim řekl, že mohl skutečně vidět, že ovoce, které snědli k večeři, bylo jablko. A o této záležitosti odmítl více diskutovat.
Tři slepí muži povýšili tento rozhovor na vyšší duchovní úroveň a vyslovili pochybnosti o tom, zda vidění vůbec existuje, nebo jen někteří nafoukanci, jakým je jejich host, vymysleli tuto představu.
Host je chvilku tiše pozoroval a zjistil, že je nedokáže přesvědčit žádným argumentem, a proto odešel z místnosti.“
Jaká je pravda?
Pravdou je, že tři slepí muži neměli s očima žádný problém. Měli zamlžené vidění kvůli hustému mračnu myšlenek, jako jsou například tyto:
„Není možné dokázat, zda hmatatelná realita existuje a zda to není jen něco, o čem někteří lidé – jak náš host – jen sní. Vidět zde Mistry, vidět tam Probuzené učitele, to je situace.
Nemáme žádné záchytné body, nevíme, co je vidění, a co tvrdí vidomí lidé, že vidí. Totéž se týká Mistrů. Proč by měli být Mistři lepší pozorovatelé než my, nebo hlavně proč by měli být nositelé pravdy? Jen proto, že meditovali několik let?
Nebo proto, že byli vychováni v klášterech? Nebo proto, že jsou dobrými řečníky? Nebo proto, že mají charisma? Nebo proto, že jsou osvícení? To vše jsou subjektivní, nehmotné věci.“
Pokud by tito lidé dokázali být alespoň chvíli zticha a obrátit pozornost do svého nitra, toto husté mračno myšlenek by se mělo postupně rozplynout a mohli by tak spatřit jasnou realitu: ovoce, které jedli, bylo jablko!
Dokonce by nebylo třeba jim vysvětlovat, jaké to bylo ovoce, protože by ho sami rozpoznali.
Kritéria pro rozpoznání znaků na duchovní cestě
Tento krátký příběh ukazuje, že Badatel kráčí po duchovní cestě zahalené do hustého mraku svých myšlenek, které mu brání vidět cestu vedoucí k Pravdě.
Za těchto okolností je důležité, aby duchovní Badatelé poznali všechny znaky a všimli si jich na své cestě, že tito probuzení vidomí Mistři zůstali za nimi, aby je vyvedli z problémů.
Zde uvádíme několik aspektů, které mohou Badateli pomoci rozpoznat znaky na jeho duchovní cestě:
1. Probuzený učitel učí žáka být svobodným tím, že ho vyzývá k probuzení, aby se osvobodil od omezení mysli, ega, světa, zvyků, tradic apod.
2. Probuzený učitel nikdy neposkytne svému žákovi metody pro duchovní růst, protože si uvědomuje, že všechny tyto metody povyšují lidské ego a prohlubují podmíněný stav člověka.
3. Probuzený učitel může být jen vaším majákem a rozzářit vaši duchovní cestu, ale musíte to jen pochopit a jít vlastní cestou.
4. Probuzený učitel nikdy nespojuje očekávání ega a mysli, a proto žádný duchovní Badatel nebude jeho obrazem.
Zdroj: themindunleashed.com
Napsat komentář