S přibývajícím věkem se mění i naše myšlenky, činy a pohled na lásku. Důvodem není jen změna našich životních cílů, ale i zdroje, ze kterých čerpáme.
V okamžiku, kdy se probudí naše skutečné já, se všechno změní. Naše vnitřek i vnější svět kolem nás. Jsme lidé, a proto snadno podléháme negativním vlivům.
Hlouposti mě i teď umí naštvat. Kdysi jsem však býval klubkem nervů, plný destruktivních myšlenek.
Nicméně dnes, i když jsem naštvaný, akceptuju svůj život takový, jaký je. Stále se usmívám a snažím se žít jednodušeji.
Za několik let jsem se toho naučil a přežil mnoho. Pochopil jsem, že umím předejít životním nástrahám.
Zde uvádím seznam některých druhů emocí a způsoby, jak se povznést nad to, co vás tíží. Pokud se vám to podaří, dosáhnete vyšší úrovně vědomí.
1. Nenávist
V dnešní společnosti bohužel vídáme hněv a nenávist až příliš často.
Hněv je jako oheň v našich duších, který zamlžuje naše oči kouřem a dusí naše skutečné city. Pocity hněvu jsou odporné a zcela destruktivní.
Podobně jako nás silně ovlivňuje láska i nenávist nás ovlivňuje.
Pokud jsme dlouho ve společnosti lidí, kteří cítí nenávist, budeme se cítit fyzicky špatně. Jakmile pocítíte sílu hněvu, uvědomíte si, jaká může být pro vás destruktivní.
2. Žárlivost
Žárlivost je srovnávacím nástrojem. Hledíme na to, co máme a porovnáváme se s ostatními.
Jak rosteme a naplňujeme svůj život láskou a soucitem, přestáváme se starat o to, co mají jiní.
Uvědomujeme si vlastní úspěchy i neúspěchy jako vzácné a nenahraditelné.
Tímto způsobem duchovně rosteme. Naši blízcí a naše oblíbené aktivity se nám spojují s radostí.
V momentě, kdy vidíme hlubší porozumění či silnější vyjádření lásky, těšíme se, že jsme toho svědky.
Jsme naplněni radostí, když vidíme úspěchy jiných, protože všichni si zasloužíme, abychom byli šťastní.
3. Strach z neúspěchu
Každý z nás již určitě zažil strach z neúspěchu. S přibývajícími léty se sice stáváme chytřejšími, ale zároveň se bojíme narušit naše životní jistoty.
Nesmíme zapomínat na to, že škody ze zranění rozšíří naše vědomí jako lekce, ze které se vezmeme poučení.
Měli bychom proto uvítat všechny možnosti růstu a znalostí. Naše nástroje, kterými dosahujeme úspěchu, by nebyly tak „ostré“, kdybychom občas neokusili i utrpení.
4. Nejistota
Nejistota je první negativní emocí, která se vytrácí z našich myslí, když dosáhneme vyšší spirituální úrovně.
Nejistota totiž nemůže naplnit naše nitro, pokud v srdci máme odevzdanost, lásku a naději do budoucna.
Uvědomte si, že člověk je dokonalá bytost a neustále se vyvíjí do krásy.
5. Úzkost
Budoucnost a minulost nejsou ničím jiným než jednou velkou záhadou.
Zažíváme různé příběhy. Nedovolte, aby vám něco neznámého způsobilo neklid. Mnohdy jsme se s tím již setkali, ale vždy jsme nějak přežili a pak se dostavily lepší časy.
Jak říká jedno staré rčení: „Deprese je uvíznutí v minulosti, úzkost zase přílišné obavy z budoucnosti.“
Štěstí hledejte v přítomnosti.
6. Pomsta
Pokud nám někdo křivdí, přirozeně mu to chceme oplatit. Když však porazíme své vlastní negativní myšlenky, najednou budeme schopni identifikovat věci, které v nás živili vztek.
Neměli bychom si osvojovat takové chování, pokud nechceme do světa přinést více negativity.
Uvědoměním si potenciálního nebezpečí budeme schopni se mu vyhnout nebo se uchránit před negativními účinky jeho vlivu.
Zdroj: thespiritscience.net
jak je možné že čtu o svých myšlenkách?
VESMÍR NÁM VŠE VRÁTÍ ! JSME POZITIVNÍ LIDÉ ZVYŠUJEME SVOJI VYBRACI PŘITAHUJEME POZITIVNÍ.PŘITAHUJEME STEJNE LIDI SYTUACE ČINY ATD. A JE TO TAK JEDNODUCHE.JAK SE CHOVÁME TAK SE KNÁM CHOVÁ OKOLÍ.JE TO VŠECHNO V NAŠÍ MYSLI TA SI VYTVÁŘÍ EMOCE A TA NEMOCE.LÁSKA KE ZDROJI JE NAŠE VYSVOBOZENÍ Z UTRPENÍ.
To je fakt. Až ve chvíli, kdy čtu tenhle seznam, jsem si uvědomila, že těchto pár emocí již nemá v mém životě místo. Nevím, kdy se vytratily, a jsem vděčná za to, že odpluly.
Ten nadpis by měl spíš znít „6 vlastností, kterých se zbavíte, když…
Škoda, že jsou Vaše články poznamenány tím, že z angličtiny do češtiny překládá Slovák. Vůbec by mi nevadilo, kdyby byly v pěkné čisté slovenštině.
Myslím si, že hněv patří do základních emocí a pokud se člověk s ním neumí smířit či se ho zpracovat, tak si dělá jen problémy. Hněv je stejný jako smutek či radost, říct, že hněv by neměl být v nás (samozřejmě mluvím o chvilkovým), znamená to, že nemáme místo ani pro radost a klid. Hněv by se měl právoplatně zpracovat, protože každý den nemusí být zlatý a člověk co tohle zná, ví, že hněv je impulsem k něčemu ( v pozitivním měřítku). Na světě je nenávist a hněv z několika důvodů, jeden z nich je, že se ho člověk bojí a bojí se ho i ukázat, z toho důvodu se potlačuje a pak vybuchne. Říct, že hněv je špatný je stejné jako říct, že oheň je zlý. Záleží jen jak se na to člověk podívá. Já když jsem naštvaná, tak se mi pomalu nejlépe uklízí, vyčistím si jak mysl, tak i byt a tim padem je hněv za mnou.