„Viděla jsem a přežila jsem toho mnoho, tančila jsem a zpívala, stoupala jsem po schodech života nahoru a milovala jsem. Mám velmi mnoho hezkých vzpomínek a mohu říci, že jsem žila svůj život opravdu naplno. A kdyby měl můj život skončit ještě dnes, mohu klidně říci, že ničeho nelituji. Mohu se považovat za šťastnou ženu, […]

Každý z nás už jistě zažil, jaké to je, když nám někdo zlomí srdce. A mnozí z nás měli za svůj život zlomené srdce již vícekrát. Podobně jako bychom si měli brát poučení ze všech neúspěchů měli bychom si brát poučení v případě, kdy nám zlomí srdce někdo, na kom nám záleží.

Emoce jsou náramně subjektivní záležitostí. To, co někdo právě prožívá, se může zcela lišit od toho, čím právě prochází někdo jiný. Neexistuje žádný spolehlivý způsob, jak bychom mohli intenzitu našich pocitů nějak vyčíslit. Porovnáním různých typů lidí však můžeme zhruba určit, jak reagují na stejný podnět, a také poukázat na rozdíly v jejich intenzitě prožívání.

Můj dědeček během posledních deseti let života vstával každý den kolem sedmé hodině ranní, šel na procházku a natrhal kytičku polních květin pro mou babičku. Jedno ráno jsem se rozhodl, že půjdu s ním a budu tak mít možnost navštívit i babičku.

Pocítili jste někdy ten zvláštní pocit, jako kdyby o vás mluvil nebo na vás myslel někdo, kdo právě není ve vaší blízkosti? Pravděpodobně ano. Tyto zvláštní pocity v té či oné podobě už zažil asi opravdu každý. Už jste se zamysleli někdy nad tím, co může stát za touto zvláštní předtuchou?