Co se děje s naším mozkem, když zažíváme úplné ticho

„Ticho je nejdokonalejším oznamovatelem radosti. Byl bych jen málo šťastný, kdybych to mohl říct.“ – Shakespeare

Slovo hluk pochází z latinského kořenového slova, které znamená „bolest“ nebo „úzkost“.

Hluk je něco, na co jsme zvyklí, i když jsme si dobře vědomi jeho schopnosti způsobovat více forem úzkosti. Dokonce i v případě, kdy žijeme v „decibelovém pekle“, můžeme najít chvíle ticha, abychom zmírnili svou bolest.

Intuitivně můžeme pozorovat, že ticho obnovuje schopnost jasně myslet a nabízí nám hluboký pocit klidu (více ZDE…).

Také nepopiratelným způsobem umožňuje poznat nejhlubší pravdy. Pouze v případě, kdy jsme vystaveni úplnému tichu, vycházejí na povrch naše myšlenky, které před jinými schováváme.

Ale co dalšího se nám stane, když se osvobodíme od ohlušujícího zvuku moderního života? Kromě metafyzických výhod sezení v tichosti existují ohromující fyziologické změny, ke kterým dochází v těle, zejména mozku.

Vědci zkoumali účinky ticha na mozek po několik desetiletí. Některé studie jsou svým významem jedinečné. Je třeba, abychom pochopili, jak životně důležité je ticho pro lidskou bytost.

Ticho vytváří nové mozkové buňky

Jedna studie publikovaná v časopise „Mozek, struktura a funkce“ pozorovala myši pod vlivem hluku a ticha.

Myši vystavené úplnému tichu po dobu dvou hodin denně začaly prokazovat zvláštní vedlejší účinek. Začaly se jim vytvářet zcela nové buňky v hipokampu – oblasti, která je spojena s učením nových věcí, udržením paměti a zpracováním emocí.

Ačkoliv se nové mozkové buňky (více ZDE…) ne vždy přímo promítají do lepšího zdraví, jedna z výzkumných pracovnic, Imke Kirsti, tvrdí, že se stávají funkčními neurony.

„Ukázalo se, že ticho opravdu pomáhá nově generovaným buňkám diferencovat se v neurony a integrovat se do systému.“

Ticho zvyšuje citlivost a empatii

Existuje mnoho oblastí mozku spojených s emoční citlivostí a empatií. Zvláště pravý supramarginální gyrus je tou oblastí, která je nezbytná pro rozvoj těchto vlastností.

Pokud nefunguje správně regulérním způsobem anebo potřebujeme učinit mimořádně rychlé rozhodnutí – schopnost výkonu empatie je dramaticky snížena.

Když strávíme čas v tichu, tato oblast mozku spolu s ostatními, které podporují empatii, má možnost odpočívat. Následně dochází k opětovné aktivaci a vybudování vyšší úrovně empatických zkušeností.

Ticho bojuje proti nespavosti

Studie publikovaná v JAMA měřila působení ticha na spánek.

Ačkoliv to bylo použito k testování meditace na ohleduplnost, podstatou je sledovat myšlenky v tichosti.

Ti, kteří strávili pouhých dvacet minut v „tichu“, zaznamenali nárůst délky a kvality zdravého spánku (více ZDE…) a netrpěli nespavostí.

Mozek hodnotí a internalizuje informace

„Házíte trny – a z těch se při pádu do mého ticha stávají květiny.“ – Gautama Buddha

Další důležitou studií se zjistilo, že mozek zpracovává informace jinak, pokud mu umožníme být v tichosti.

Když je mozek v klidu, v tom smyslu, že není vystaven novým stimulům prostřednictvím zvuku, může přijímat vnitřní informace (naučené věci) a bez problémů je integrovat do vnějších informací.

Jinými slovy, místo toho, abychom reagovali na vnější podněty, včetně věcí, které by v nás normálně spouštěly chování méně-než-vědomým způsobem, můžeme snadno integrovat zkušenosti s lidmi, okolnostmi a mnohým jiným.

Ačkoliv nemůžeme do svých myslí vnucovat klidné prostředí a vždy uklidňovat své myšlenky, zdá se, že klidné vnější prostředí umožňuje vyplnit „mezeru“ v myšlení, kterou naznačovali taoisti, buddhisté a jiní.

Tato mezera představuje zlomek sekundy klidu, což nám umožňuje vybrat si reakci vůči světu, namísto toho, abychom řešili staré návyky.

Jak kdysi řekl Nietzsche: „Ticho je horší, všechny pravdy, které jsou umlčeny, se stávají jedovatými.“

Je lepší způsob nazírání na svět než ten, jakým ve skutečnosti je? Toho dosáhneme právě v případě, kdy si dopřejeme denní dávku ticha.

Ticho uvolňuje napětí, které je v těle a mozku

Dokonce i dvě minuty ticha umí uvolnit nashromážděné napětí v mozku a těle.

Několik studií, v nichž byly měřeny změny frekvence tepu, rytmus dýchání, úrovně oxidu uhličitého, krevní průtok mozkové tepny a jiné konkrétní fyzické změny, zjistilo, že pouhých pár momentů ticha změní to, jakým způsobem tělo reaguje na okolní svět.

Předběžné studie dokonce naznačují, že ticho nám může pomoci překonat traumata (více ZDE…) z dětství, PTSD (posttraumatickou stresovou poruchu) a jiné vážné stavy srdce a mysli.

Amygdala spojená s formováním paměti a emocí se aktivuje v situaci, kdy slyšíme „hluk“, což vede k uvolnění stresového hormonu.

Naopak, ticho aktivuje uvolňování oxytocinu, GABA (kyseliny gama-aminomáselné), serotoninu a ostatních hormonů, které stres snižují.