Dalajláma: Duchovnost bez kvantové fyziky je neúplný obraz reality

„Obecně řečeno, i když existují určité rozdíly, myslím si, že buddhistická filozofie a kvantová fyzika si mohou podat ruku a potřást si jí, co se týče jejich pohledu na svět. Na těchto příkladech můžeme vidět ovoce lidského myšlení.

Bez ohledu na obdiv, který cítím ke skvělým myslitelům, neměli bychom ztratit pohled na skutečnost, že jsou to lidské bytosti jako my.“ – Dalajláma

Dlouhou dobu byly duchovnost a věda považovány za protichůdné.

Buď jsi byl „člověk boží“ nebo „člověk vědy“ bez střední cesty. Dnes však pozorujeme jev, při kterém se věda slučuje s duchovnem, a to prostřednictvím kvantové fyziky. Tato věda rozbíjí staré myšlenkové vzorce.

Kvantová fyzika provádí to, co buddhisté a jiní duchovní myslitelé prováděli už celá léta. Pomáhá lidem přijmout svou přirozenou duchovní povahu.

Jsme vzájemně propojení se vším kolem nás a věda to nakonec dokazuje. Přesto stále existuje pochybnost, která obklopuje vědu a duchovnost: Máte věřící lidi, kteří popírají fakta, a vědce, kteří se označují za ateisty.

Dnes však vidíme slučování těchto dvou skupin – a to je překrásné.

Mnozí významní náboženští představitelé a vědci, jako je například i Dalajláma, rozpoznali propojení mezi duchovností a vědou.

Dalajláma při mnoha příležitostech mluvil o podobnostech mezi kvantovou fyzikou a duchovností. Ve skutečnosti se zúčastnil konference o kvantové fyzice a pronesl řeč na toto téma.

Dalajláma se zúčastnil konference o kvantové fyzice a filozofickém názoru Madhyamaku

V listopadu 2015, Tenzin Gyatso, 14. dalajláma, se zúčastnil dvoudenní konference o kvantové fyzice a filozofii Madhyamaku v Novém Dillí.

Madhyamaka se překládá jako „člověk, který se drží uprostřed“ nebo „střední cesta“ a patří do školy mahayanského buddhismu, kterou založil indický buddhistický filozof Nagarjuna během druhého století našeho letopočtu.

Konference se věnovala různým tématům týkajícím se lidského vědomí, vědy a buddhismu. Vystoupila zde skupina odborníků, fyziků a řeholních mnichů.

Dalajláma byl jedním z řečníků a podle něj může být sloučení vědy a náboženských filozofií nezbytné pro budoucnost lidského druhu.

„Myslím si, že tato konference by se měla věnovat dvěma cílům: rozšíření našich vědomostí a zdokonalení našeho pohledu na realitu, abychom se naučili kontrolovat své emoce,“ řekl Dalajláma.

„Když jsem byl dítě, věda se věnovala materiálnímu a ekonomickému rozvoji. Ve 20. století vědci začali vidět, že klid mysli je důležitý pro tělesné zdraví a celkovou spokojenost…

Doufám, že kombinací srdečnosti a inteligence budeme lépe vybaveni pro to, abychom přispěli k blahobytu lidstva.“

Dalajláma také vysvětlil, jak poprvé přišel ke studiu kvantové fyziky:

„Když mi bylo 19 nebo 20 let, začal jsem být zvědav, jak funguje mechanika. Začal jsem se zajímat o vědu. V Číně, v období let 1954-1955, jsem několikrát potkal Mao Ce-tunga.

Jednou mi řekl, že smýšlím jako vědec, a dodal, že náboženství je jed. Možná se domníval, že by to mohla být výzva pro někoho, kdo byl „vědecky smýšlející“.

Po příchodu do Indie jsem měl jako uprchlík mnoho příležitostí setkat se s mnoha lidmi z různých oblastí života, byli mezi nimi i vědci.

Před 30 lety jsem začal dělat řadu rozhovorů zaměřených na kosmologii, neurobiologii, fyziku, včetně kvantové fyziky a psychologie.

Tyto diskuse byly pro obě strany velkým přínosem. Vědci se dozvěděli více o mysli a emocích, zatímco já jsem lépe pochopil hmotu.“

Snad nejvíce fascinující je že Dalajláma interpretoval tvrdá slova Mao Ce-tunga proti náboženství jako trochu přitažlivé pro někoho, kdo má „vědeckou mysl“.

Říká, že věří v systém víry a náboženství, které je polárním protikladem.

Pokud jste byli vědcem, byla to téměř společenská norma, abyste se bavili o náboženství a naopak. Platí to dodnes.

Pokračuje:

„Asi před 15 nebo 20 lety mi indický fyzik Raja Ramanna řekl, že četl dílo Nagarjuna a byl ohromen, když zjistil, že hodně toho, co bylo napsáno, odpovídalo tomu, co pochopil z kvantové fyziky.

Před rokem, profesor Bhattacharya na Kalkatské univerzitě, uvedl, že podle kvantové fyziky neexistuje nic objektivního, což odpovídá názorům Chittamatrina a Madhyamaka, zejména tvrzení Nagarjuna, že věci neexistují pouze na základě učení.“

To, co Dalajláma uznává, je, že starodávné poznatky v těchto buddhistických textech jsou dokázány současnou kvantovou fyzikou.

Ve skutečnosti fyzici jen dobíhají to, co tyto texty odhalily před mnoha lety, ale jen nyní mohly být lépe prozkoumány moderní vědou.

Dalajláma končí svůj projev výzvou, abychom provedli určité kroky:

„Právě teď, když jsme svědky smutných událostí ve světě, pláčem a modlitbou nedosáhneme mnoho…

Ačkoliv můžeme mít tendenci modlit se k Bohu nebo Buddhovi, aby nám pomohli vyřešit tyto problémy, mohli by nám odpovědět, že když jsme tyto problémy vytvořili, je jen na nás, abychom je vyřešili.

Většinu z těchto problémů vytvořili lidé, a tak samozřejmě vyžadují lidské řešení. Musíme přijmout sekulární přístup k vyhlášení všeobecných lidských hodnot.

Pocit, že naše základní lidská povaha je pozitivní, je zdrojem naděje. Pokud se o to opravdu pokusíme, můžeme tento svět změnit k lepšímu.“

Tato poslední slova jsou velice seriózní, i když věřím, že modlitbou a dobrým úmyslem můžeme dosáhnout úžasných věcí.

Síla myšlenek je velká a věda to dnes dokazuje. Ale skutky jsou stejně důležité.

Co přesně je kvantová fyzika?

Kvantoví fyzici zjistili, že fyzické atomy jsou tvořeny víry energie, které se neustále otáčí a vibrují, přičemž každý z nich vyzařuje vlastní jedinečný energetický podpis.

Pokud se chceme opravdu podívat sami na sebe a zjistit, kým jsme, musíme si uvědomit, že ve skutečnosti jsme energetické bytosti a vibrace, které vyzařují vlastní jedinečný energetický podpis.

Pokud jste pozorovali složení atomu z mikroskopu, měli byste vidět malý, neviditelný vír podobný tornádu se spoustou nekonečně malých energetických vírů, které nazýváme kvarky a fotony.

To je to, co tvoří strukturu atomu. Pokud byste se zaměřili více na strukturu atomu, neviděli byste nic, doslova nic.

Atom nemá fyzickou strukturu, a tak ani my nemáme fyzickou strukturu. Fyzické věci opravdu nemají žádnou fyzickou strukturu!

Atomy jsou tvořeny neviditelnou energií, nikoli skutečnou hmotou. Na tomto základě byly postaveny objevy vědců, jako například ten, že si vytváříme naši vlastní realitu.

„Hlavní závěr nové fyziky uznává, že pozorovatel vytváří realitu. Jako pozorovatelé se osobně účastníme na tom, jak vypadá naše realita.

Fyzici jsou nuceni přiznat, že vesmír je „duševní“ konstrukce. Průkopnický fyzik Sir James Jeans napsal: „Proud poznání směřuje k ne-hmotné realitě. Vesmír začíná vypadat spíše jako velká myšlenka než jako obrovský stroj.“

Mysl už nevypadá jako náhodný vetřelec ve hmotné říši, měli bychom ji spíše oslavovat jako stvořitele a vládce hmotné říše.“ – R. C. Henry, Mentální vesmír, 2005

Kvantová fyzika také ukázala, že přítomnost může změnit minulost, tento čas je iluze a čas po smrti existuje.

Kvantová fyzika je v podstatě věda o vědomí a duchovně, což jen dokazuje, jak jsme se vším propojeni v životě, který je naprostou iluzí.

„Atomy našeho těla jsou schopny najít hvězdy, ze kterých pocházejí.

Z tohoto důvodu jsme propojení s každou živou bytostí na tomto světě. Jsme chemicky propojeni se všemi molekulami Země.

Jsme propojeni se všemi atomy ve vesmíru. Jsme doslova hvězdný prach.“ – Neil Degrassi Tyson

Spracovala: Mocvědomí.cz