Další výzkum potvrdil změny ve struktuře a výkonu mozku meditujících lidí

Všichni máme sklon pokládat vědecké teorie za neměnná fakta i přesto, že lidské poznání se neustále mění a vyvíjí.

Zároveň si neuvědomujeme, že každá vědecká teorie je v podstatě rozpracovaný a neuzavřený pohled vědců na určitou oblast zkoumání.

Výzkum je založený pouze na těch informacích, které jsou pro vědce známé anebo dostupné. Dá se říct, že charakter vědeckých teorií nebo poznání světa je takový, že se bude neustále vyvíjet, měnit anebo doplňovat.

Někdy dochází ke změnám. A přestože odhalení nového poznání je vzrušující, bývá to velmi náročné. A to z naprosto pochopitelných důvodů.

Vědecké poznatky, dogmata a pokrok v minulosti

Pro drtivou většinu z nás je náročné změnit pohled na hluboce zakořeněná přesvědčení, pokud jsou navíc „podložena“ vědeckými dogmaty. Nemluvě o tom, že bychom se jich měli vzdát úplně.

Dokonce i tehdy, když je zcela zřejmé, že stará teorie je ve světle nových poznatků neplatná nebo alespoň neúplná. A nejčastější reakcí v těchto případech bývá hněv (více ZDE…) anebo velká míra pochybností.

Stačí si vzpomenout na dobu, v níž vyšlo najevo, že Země je kulatá, nikoliv plochá deska, a není středem vesmíru. Katolická církev zašla tak daleko, že pronásledovala, nebo dokonce popravovala vědce a „volnomyšlenkáře“, kteří jí odporovali.

Rychle se přesuňme do dnešní doby, která se naštěstí v mnohém liší od minulosti. Je sice pravda, že hodně společností, na kterých jsme do určité míry závislí, jsou podezřelé z korupce, podvodů anebo překrucování faktů.

Na druhou stranu však můžeme říct, že dnešní doba je po mnoha stránkách daleko lepší než všechny předchozí.

S tímto tvrzením se nemusíte ztotožňovat, to však není předmětem tohoto článku. Vraťme se ale zpět do dnešních dnů.

Vědecké výzkumy ohledně meditace

Současný pokrok se ukazuje třeba v tom, že vědecký výzkum se začíná více a více zaměřovat na ty oblasti zkoumání, které byly ještě donedávna považovány za „duchovní nesmysly“.

Věda se začíná zaměřovat na ne-materialistické oblasti a jednou z nich je meditace.

Jen za posledních několik let se objevilo velké množství vědeckých důkazů, které přímo mluví o prospěšných účincích tohoto cvičení na náš organismus.

To jen potvrzuje správnost vědecké teorie, podle níž je tělo propojeno s myslí a jeho (zdravotní) stav na ní do značné míry závisí.

Výzkum č. 1

Vědci z Harvardu ve Všeobecné nemocnici v Massachusetts provedli výzkum, který trval osm týdnů.

Pozorovali v něm účinky meditace na lidský organismus a dospěli k závěru, že pravidelná meditace vede již po osmi týdnech k přestavbě šedé hmoty mozkové.

Uvedený výzkum je vůbec první svého druhu a prokazatelně potvrzuje, že pravidelná meditace vede už po krátkém čase ke změnám ve struktuře mozku.

Další zajímavostí, kterou se vědcům podařilo odhalit, je fakt, že pravidelná meditace má nezanedbatelné účinky na léčení nemocí trávicího ústrojí, syndromu dráždivého tračníku a zánětlivých onemocnění střev.

Zjistilo se, že navozuje tzv. relaxační odezvu, která zmírňuje příznaky všech výše zmíněných onemocnění.

Mohli bychom ji popsat jako tělesný stav hlubokého uvolnění a klidu, který mění tělesnou a duševní reakci na stres.

Kromě toho se vědcům podařilo zjistit, že pravidelná meditace napomáhá expresi (vyjádření) konkrétní skupiny genů v naší DNA, kterým vděčíme za zpomalení stárnutí (více ZDE…) organismu.

Aby toho nebylo málo, bylo potvrzeno, že zlepšuje zdraví organismu už na buněčné úrovni, a to tím, že zlepšuje odolnost a obranyschopnost buněk.

Výzkum č. 2

Další výzkum byl proveden na neurologickém oddělení lékařské fakulty Kalifornské univerzity.

V tomto výzkumu se ukázalo, že osoby, které se meditaci věnují dlouhodobě a pravidelně, mají mladší mozek a hustší tkáň v těch částech, které jsou ve vyšším věku náchylnější na degeneraci.

Výsledky naznačují, že meditace udržuje mozek fit a chrání ho před degenerativními procesy, které jsou ve vyšším věku zcela běžné.

Závěr tohoto výzkumu zní:

„Mozek lidí ve věku 50 let, kteří se věnují meditaci dlouhodobě, je v průměru o 7,5 let mladší než mozek těch, kteří se meditaci nikdy nevěnovali.

Po padesátce je mozek meditujících lidí každým rokem mladší o další měsíc a 22 dní ve srovnání s mozkem osob, které se meditaci nevěnují.“

Tak co na to říkáte? Vcelku mimořádné zjištění, že ano? U některých osob, které se zúčastnily výzkumu, se opravdu zjistilo, že jejich mozek je mladší o celých 10 let.

Uvedený výzkum použil a zpracoval data z předchozího výzkumu. Vědci využili zobrazovací metodu, která jasně zachycuje účinky meditace na strukturu a hustotu mozkové kůry.

Dali si za úkol porovnat data, která dokumentují, v jakém stavu je mozek u pravidelně meditujících lidí ve věku 50 let a více, ve srovnání s těmi, kteří se meditaci nevěnují.

V obou skupinách bylo 22 žen a 28 mužů, průměrný věk účastníků byl 51,4 let.

Skupina meditujících lidí absolvovala během života v průměru 20 let cvičení – někteří z nich se meditaci věnovali jen 4 roky, ale někteří až 46 let, začali s ní v raném věku.

Závěr výzkumu Kalifornské univerzity, který byl i publikován, zní:

„Je třeba podotknout, že uvedený výzkum v malé míře vychází z odhadů, k jakým změnám v mozku by mohlo dojít při dosažení určitého věku.

Výsledky se téměř přesně shodují s výsledky předchozího výzkumu, který byl proveden ve Všeobecné nemocnici v Massachusetts.

Byly v něm zaznamenány výrazné rozdíly ve stavbě mozku u meditujících lidí ve srovnání s těmi, kteří se meditaci nikdy nevěnovali.“

Závěry vědců

Vědci podávají několik různých vysvětlení, která objasňují výsledky výzkumu.

1. Meditace pravděpodobně stimuluje růst některých důležitých částí nervové soustavy a zlepšuje vzájemnou propojenost a součinnost všech nervových drah.

2. Chrání mozek a nervový systém před škodlivým působením každodenního stresu (více ZDE…). Tímto způsobem předchází reakcím, které zvyšují riziko zánětu.

Kromě toho podporuje vitalitu telomer (ty chrání genom před postupným rozkladem čili stárnutím) a zabraňuje degenerativním změnám v mozku, které jsou ve vyšším věku poměrně časté.

To jsou pádné důvody, proč se ve vyspělejších zemích stává součástí vyučovacího procesu na školách nebo pracovní doby.

Nejnovější zjištění uvedená v tomto článku je možné přidat do dlouhého a rostoucího seznamu účinků meditace (a jiných technik zaměřených na zklidnění a vyjasnění mysli), které jsou mimořádně prospěšné pro lidský organismus.

I tento případ můžeme považovat za názornou ukázku toho, že někdy nepotřebujeme vědu k tomu, aby nám potvrdila něco, co je tradičním kulturám známo už dávno.

Není to poprvé, co moderní věda ustoupila starověkému poznání. A jistě to nebude naposled.

Jak meditovat

Velmi rozšířená, ale mylná představa o meditaci je, že musíme sedět v meditačním sedě anebo provádět speciální úkony, pokud chceme, aby se dostavily nějaké výsledky.

Pravdou však je, že jediné, co musíme udělat, je zaujmout polohu, ve které se cítíme naprosto pohodlně.

Může to být sed s překříženýma nohama, můžeme si lehnout na postel, pohodlně se usadit na pohovce – vyberte si, co je pro vás nejpohodlnější.

Další mylnou představou je, že se máme „pokusit“ vyprázdnit svou mysl. Jeden důležitý aspekt meditace – a je dobré, že ve výše zmíněném výzkumu ho účastníci praktikovali – je „uvědomování si vlastních vjemů, pocitů a stavu mysli, aniž bychom se posuzovali“.

Když meditujete, nesnažte se „vyprázdnit“ svou mysl. To by se vám přesto nikdy nepodařilo. Zcela postačí, když své myšlenky, pocity nebo jakékoliv emoce, které v dané chvíli prožíváte, necháte volně plynout.

Nikdy je neposuzujte, nerozebírejte, neanalyzujte, nechte je nedotčené, ať klidně přicházejí a odcházejí.

Meditaci lze nejlépe vysvětlit tím, že je především stavem bytí. K tomu, abychom „meditovali“ a měli z tohoto cvičení nějaký užitek, nemusíme sedět půlhodinu ve speciálním sedě.

Samotnou meditaci můžeme provádět i během chůze anebo těsně před spaním, když ležíme v posteli.

Během dne se můžeme snažit přestat posuzovat své myšlenky, dokud zcela nezmizí, nebo si můžeme zachovat vnitřní klid (více ZDE…) a sebeuvědomění.

V protikladu k běžné představě existuje celá řada způsobů, jak správně meditovat.

Co říká známý Osho

„O meditaci bychom měli vědět jednu naprosto zásadní věc, a sice, že jí nedosáhneme žádnou zvláštní technikou.

Takzvané staré techniky a nové vědecké metody neuroterapie, které dokazují příznivý účinek meditace na mozkové vlny, jsou ve skutečnosti stejné.

Meditace však není vedlejším jevem nějaké techniky. Probíhá mimo mysl. A do tohoto stavu se nedostaneme žádnou technikou.“ – Osho

Mohli bychom to shrnout následovně: meditace je stav bytí, který v ideálním případě přetrvává během celého dne.

Pokud však s meditací pouze začínáme, měli bychom si vyčlenit na toto cvičení čas. Alespoň 10 až 15 minut denně.

Tento malý rituál, při kterém si najdeme klidné místo a zaujmeme některou z běžných meditačních poloh, zajistí, že se na chvíli přestaneme ztotožňovat se svými myšlenkami.

Díky tomu se ponoříme do klidné a radostné energie původního vědomí, které má sílu navrátit nám zdraví, klid a jasnou mysl.

Zpracovala: Mocvědomí.cz