Deset nejšílenějších vědeckých teorií, které změní váš pohled na život

Někteří vědci a filozofové byli hluboce přesvědčeni, že vnímaná skutečnost není zdaleka tak jednoduchá a samozřejmá, jak se nám zdá.

Níže uvádíme deset nejšílenějších vědeckých teorií, které jsou toho důkazem.

1. Zamrznutí vesmíru

Teorie tepelné smrti vesmíru předpokládá, že vesmír jako uzavřený systém nakonec úplně vychladne a všude bude stejná zima.

Stane se tak, když dojde k vyčerpání zásob tepelné energie.

Odborníci však upozorňují, že k tomu může dojít jenom v uzavřených systémech.

A že by náš vesmír byl nějaký jednoduchý uzavřený systém, se mnoho fyziků už dlouho nedomnívá.

2. Teorie solipsismu

Jedná se o formu filosofického proudu, jehož hlavním pravidlem je, že jedinou jistotou, kterou člověk má, je existence vlastní mysli.

Člověk si může uvědomovat pouze své vlastní vědomí, zkušenosti, pocity a nic jiného.

To znamená, že všechno, co ho obklopuje, stejně jako jeho bezprostřední realita, podléhá pochybnostem.

3. Teorie subjektivního idealismu

George Berkeley, nazývaný také otec idealismu, se domnívá, že mysl je vše, co existuje, a že vnější svět je vlastně tvořen myslí.

Jeho teorie má mnoho odpůrců. Jedním z nich byl i Samuel Johnson. Ten zareagoval na tuto filozofickou teorii slovy: „Vyvracím ji takhle“, načež kopl do velkého kamene.

Tvrdil, že kdyby byla teorie pravdivá, nedokázal by kopnout do kamene se zavřenýma očima, protože kámen by byl pouze jeho představou.

4. Platónova teorie

Platón je považován za jednoho z nejvýznamnějších a nejvlivnějších myslitelů vůbec. Během svého života vyslovil několik teorií. Jednou z nich byla i teorie o vnímaní reality.

Byl přesvědčen o tom, že existuje dokonalý svět, tzv. svět idejí, ve kterém je dokonalý každý předmět, člověk či rostlina.

Naše vnímání je dle Platónovy teorie zamlžené a zastřené a náš hmotný svět se neskládá z idejí, ale pouze z jejich stínů.

Více na toto téma si můžete přečíst v tomto článku.

5. Teorie presentismu

Čas je něco, co všichni považujeme za samozřejmost. Čas běžně rozdělujeme na tři úseky: na minulost, přítomnost a budoucnost.

Presentismus tvrdí, že minulost již není a budoucnost ještě není. Z pohledu subjektu existuje vždy jen přítomnost.

Jinak řečeno, to, že jste dnes snídali, není pravda, protože se to v tuto chvíli neděje. Podle svatého Augustina minulost a budoucnost reálně neexistují, jako reálnou vidí jen přítomnost, ve které čas plyne, případně z ní.

6. Teorie věčnosti

Eternalismus je přesným opakem presentismu. Tato teorie tvrdí, že minulost, přítomnost i budoucnost jsou stejně reálné. O minulosti, přítomnosti či budoucnosti lze mluvit jen z hlediska vědomého prožitku.

Zastánci této teorie jsou přesvědčeni, že čas je vícevrstvá veličina, přičemž všechny vrstvy existují současně, ale pro pozorovatele je viditelná vždy jen jedna z nich.

Jinak řečeno, domnívají se, že dinosauři, Napoleon a Julia Roberts existují současně, ale v jiné časové vrstvě.

Proto je člověk schopen pozorovat a vnímat jen jednu z nich.

7. Teorie o paralelních vesmírech

O paralelním vesmíru jste už určitě slyšeli.

Teorie paralelních vesmírů předpokládá, že v jakési další paralelní vrstvě existuje jiný svět, souběžný vesmír, zdvojená kopie, maličko rozdílná a přitom stejná jako ta první.

A nejenom dva paralelní světy, ale tři, čtyři a ještě víc.

V paralelní realitě můžete žít na opačném konci světa nebo jste už možná zemřeli při autonehodě. V další byste se možná nikdy nenarodili, protože se vaši rodiče nikdy nepotkali.

V kvantovém poli existují všechny reality zároveň.

To znamená, že žijete ve všech paralelních vesmírech (více ZDE…) najednou.

8. Mozek v baňce

Jedná se spíš o myšlenkový experiment. Jeho podstata je následující: představte si, že se jistému vědci podařilo bez poškození vyjmout lidský mozek a umístit jej do baňky s živným roztokem.

V tomto případě jsou neurony experimentálního mozku připojeny k počítači, který generuje elektrické impulsy identické s těmi, které by mozek přijímal v těle.

Tedy člověk, který vlastní mozek, si i přes nepřítomnost těla bude stále uvědomovat sám sebe jako existujícího a chápajícího svět kolem sebe.

Vzhledem k tomu, že impulsy, které přijímají neurony, jsou pro každého člověka jediným způsobem interakce s okolní realitou, pak z pohledu mozku neexistuje žádný způsob, jak zaručit, že je v lebce nebo v baňce.

Většina víry v objektivní realitu je proto z definice nepravdivá.

9. Teorie fiktivního realismu

Tato teorie potěší všechny filmové nebo seriálové nadšence a knihomoly. Představte si svého oblíbeného hrdinu, ať už je to kdokoli – Superman, Hamlet nebo Harry Potter.

Podle představitelů fiktivního realismu všichni existují.

Fiktivní realisté jsou totiž přesvědčeni, že existuje nekonečně mnoho vesmírů, a proto je podle nich pravděpodobné, že všechno někde existuje.