Finsko je známé po celém světě jako země, která se může pochlubit jedním z nejlepších systémů vzdělávání vůbec. Se svými výsledky v mezinárodních testech se pravidelně objevuje na prvních příčkách.
Kromě tohoto vysokého standardu a vynikajících výsledků neustále posouvá své hranice a hledá nové možnosti, které by vedly k ještě větší revoluci ve fungování školního systému.
Ministerstvo školství Finska nejnověji přišlo s návrhem, jehož myšlenkou je úplné vyřazení tradičních vyučovacích předmětů z učebních osnov.
Po přijetí tohoto návrhu by na školách již neměla probíhat klasická výuka vyučovacích předmětů, jako jsou například matematika, dějepis, fyzika, literatura či geografie.
Finská ministryně školství Marjo Kyllönen se k navrhovaným změnám vyjádřila:
„Existuje mnoho škol, na kterých výuka stále probíhá starým, tradičním způsobem. Ten však měl své opodstatnění někdy kolem roku 1900 – společnost dnes má již zcela jiné potřeby, a proto potřebujeme vzdělávací systém, který by potřeby 21. století dokázal naplnit.“
Místo individuálních předmětů si žáci budou osvojovat například události a jevy v interdisciplinární podobě. Učitelé by tak vysvětlovali druhou světovou válku z pohledu historie, geografie či dokonce matematiky.
Tato progresivní koncepce by se odrazila i v povinně volitelných předmětech. Studenti by se zde mohli rozhodnout například pro „kurz obsluhy v kavárně“, kde by si přímo v praxi osvojili všechny potřebné znalosti v anglickém jazyku, ekonomice a komunikačních dovednostech.
Tyto změny ve vzdělávání se zatím budou týkat pouze starších žáků, to znamená od 16. let věku.
„Základní myšlenkou této nové koncepce je, že žáci si mají sami vybrat, které téma, jev nebo oblast chtějí studovat. Zároveň je to má nabádat k tomu, aby zodpovědně přemýšleli nad svými předpoklady, schopnostmi a budoucími ambicemi.“
Tímto způsobem se téměř eliminuje možnost, že by nějaký student absolvoval celý ročník nebo studium fyziky či chemie, a přitom si v duchu stále dokola kladl otázku „kdy už jen toto budu v životě potřebovat“.
Po zavedení těchto novot by se měla změnit i tradiční komunikace mezi učitelem a žákem. Žáci například nebudou jen pasivně sedět v lavicích a poslouchat výklad učitele. Od nynějška budou mnohem častěji pracovat v malých skupinkách či spolupracovat na projektech, a zároveň se trochu zredukuje zadávání domácích úkolů ze strany učitele.
Marjo Kyllönen, finská ministryně školství sídlící v Helsinkách a jedna z hlavních podporovatelek navrhovaných změn, se pro britský deník The Independent vyjádřila:
„Dnes se potřebujeme dívat na vzdělávání z jiného úhlu pohledu a provést ve vzdělávacím systému změny tak, aby našim dětem umožnily osvojovat si schopnosti a dovednosti, které jsou potřebné dnes, budou potřebné i zítra a také v budoucnosti.
Existuje stále mnoho škol, na kterých výuka probíhá starým, tradičním způsobem – ten byl však opodstatněný někdy kolem roku 1900. Dnešní společnost má však jiné potřeby, a proto potřebujeme vzdělávací systém, který by dokázal naplnit potřeby společnosti v 21. století.“
Finský vzdělávací systém s navrhovanými změnami se celkově orientuje hlavně na práci v kolektivu. I to je důvod k tomu, proč se navrhované změny odrazí i na práci učitelů.
Tato školní reforma totiž bude od učitelů vyžadovat zvýšenou míru spolupráce a komunikace.
Už přibližně 70 % učitelů v Helsinkách prošlo základním školením, které je mělo připravit na nový způsob vyučování a prezentování učiva podle principů nového modelu vzdělávání.
Příjemným výsledkem pro finské učitele je mimo jiné lepší finanční ohodnocení.
Změny, kterými prochází vzdělávací systém ve Finsku, by podle očekávání měly být ukončeny do roku 2020.
„Byli bychom rádi, kdyby se Finsko stalo první zemí, které by se úspěšně podařilo implementovat hravý a tvůrčí přístup do vzdělávání dětí,“ vysvětluje Olavi Mentanen, ředitel Playful Learning Center (Centrum vzdělávání prostřednictvím hry) v Helsinkách.
Co říkáte na tyto změny a celkově na postoj a přístup Finska ke vzdělávaní?
Zdroj: educateinspirechange.org, Zpracovala: Mocvědomí.cz
Vypadá to tak, že je třeba vyrovnat se úrovni inženýrů a jaderných vědců z Afriky
Koilik měsíců budou takoví studenti potřebovat na kurz obsluhy v kavárně? To jsou vskutku příhodné školní znalosti, které studenti uplatní v praxi. (Mimochodem, u nás by brigádníci takový kurz absolvovali asi během dvou hodin a pak by byli hozeni rovnou do procesu..) Taky by mě zajímalo, jak se vlastně rozliší skutečně nadaní studenti, kteří by mohli studovat medicínu nebo dokonce tu příšernou fyziku, či chemii. Když vlastně nebudou ve škole tyto předměty, tudíž ani testy, písemky nebo zkoušky.
Asi tak nejak,vsichni vidi strasne zlo v učení a jen proto,ze nekteré deti se proste ucit nechtějí ,tak se hledají veci proc to nedělat
Myslím že v ohodnocení dle PISA není už nějakou dobu v čele, jsou tam asijské země, o něčem to napovídá. Všeobecný přehled bez hloubky znalostí je pro budoucí uplatnění nefunkční. Bohužel vidím to jako snahu umetat dětem cestičku.
> Taky by mě zajímalo, jak se vlastně rozliší skutečně nadaní studenti, kteří by mohli studovat medicínu nebo dokonce tu příšernou fyziku, či chemii.
No třeba tak, že když mě bude zajímat proč věci chutnají tak jak chutnají, tak se budu chtít dozvědět víc, učitel mi řekne o chemických procesech, fyzikálních příčinách, chutích různých národů, vývoji chutí v historii, o jedech, … A pak uvidí, že z toho všeho mě nejvíc zaujaly ty fyzikální příčiny, proč něco nějak chutná a řekne si “aha, talent na fyziku”. A začne mi toho servírovat víc. Hotovo. Zároveň mi v hlavě zůstane i spousta dalších informaci z “chemie”, “dějepisu”, “zeměpisu”, atd., protože se týkaly tématu, které mě na začátku zajímalo.
Učit se o věcech a jevech z více perspektiv mi přijde daleko přirozenější, než učit se “předměty”, kde si tu mozaiku o tom “proč něco nějak chutná” člověk poskládá daleko složitěji.
Váš názor se mi moc líbí! 🙂
Super … souhlasím ??. Nesmíme se bránit novým věcem. Kdyby ano, pořád žijeme v jeskyni.
Souhlas ???
Mám naprosto stejný názor.
Jojo, za dvě hodiny, a pak chodí do praxe lidi, kteří nemají sebemenší ponětí o tom, jak fungují výplaty, zdravotní a sociální pojištění – na co mají nárok, jaké jsou jejich povinnosti, atd.
Po dvou hodinách určitě ten váš člověk chápe aspoň základní principy toho, jak doplňovat zboží, objednávat, jak to udělat v angličtině, atd.
Je to prostě jen název výchozí situace, na kterou se dá v praxi naroubovat téměř cokoliv – a třeba i podle skupinky, která se sejde. Jedni se třeba dostanou víc do ekonomiky a účetnictví, druzí do managementu, třetí třeba do designu tak, aby to v kavárně vypadalo zajímavě, atd. A o to jde, je to komplexní situace, a každý si může vybrat, co ho zaujme.
Škola není jen i tom, co člověka zajímá, ale i i schopnosti na sobě pracovat, zdolávat překážky. V kolika letech a to si položme ruku na srdce víme cílevědomě, kde chceme směřovat?
Je tam napísané že predmety nebudú POVINNE, nie že budú ZRUSENE. Tým je dúfam vysvetlenia vsetko… na Slovensku ale múdrych a rozhladenych ludi take vlády ako mame posledných 15 rokov nepotrebujú…
Neumíte si to představit, protože to neznáte a nikdy jste to nezažili. Znáte jen kostrbatý systém biflovaní. Kolik z toho naučeného zůstalo do praxe? Kdo řekl, že se přestanou učit? Jen se budou učit JINAK! V tom je ten vtip.
Máte pravdu. V tomto systému se děti učí rády, protože se učí, to co je baví. A člověka baví to, co mu jde a co se mu líbí. Je to přirozený proces učení, který provádí každé malé dítě již od plenky. Pouze dospělí mají pocit, že je nutné vše řídit, testovat, trestat…mít pod kontrolou.
Urcite se jim to povede.Maji uzasne ucitele, kteri vedi, co delaji. Nase skolstvi je 100 let za opicema.Lidi, kteri neznaji nic jineho nez to, co zazili v nasich skolach, tezko presvedcime, ze Finsko je na te nejlepsi ceste.
Opravdu není na nejlepší cestě, na nejlepší cestě jsou asijské země, které vládnou žebříčku PISA.
Kurz obsluhy v kavárně – proč je tedy učební obor kuchař, číšník? Ve skupinkách se již na školách dávno pracuje. Na Kubě tento systém skupinek měli již v r. 1965. Občas, když jezdím vlakem, hovořím se studenty a ti přece dávno také dělají růuné projekty, k tématům, která je zajímají. Takže nic nového a světoborného. A nakonec, člověk vše najde na internetu.
Zaujímalo by ma, či učitelia vo Fínsku riešia bodky, čiarky vo svojich tematických plánoch, či bojujú s prídelom kancelárskeho papiera, so sústavne minutým tonerom (farebná tlač je tabu), s nedostatkom učebných pomôcok, so zlúčenými skupinami žiakov v dôsledku šetrenia (často krát aj medzi ročníkmi), s integrovanými a rómskymi žiakmi, ktorí sú včleňovaní medzi ostatné deti, zaujímal by ma počet žiakov v triedach, systém ďalšieho vzdelávania učiteľov, ich pracovná náplň, pracovná doba, mimoškolské aktivity… sociálne istoty a materiálne zabezpečenie rodičov žiakov, dodržiavanie zákonov ústavnými a verejnými činiteľmi… že som odbočila? Ako sa hovorí, ryba smrdí od hlavy! Pokiaľ nebude poriadok v štáte, pokiaľ mladí nebudú mať pozitívne vzory, dovtedy nebude fungovať ani školstvo. Chyba totiž nie je v tom, čo sa učí a koľko sa učí, ale v celkovej morálke a klíme v spoločnosti!
Přála bych si takovéto vzdělávání zavést v naší zemi, ale jak to udělat, jak rychle a nenásilně? Je tu někdo zodpovědný, kdo přemýšlí jinak než je běžné v zavedeném systému školství, nedokonalých zákonů a zprůměrovaných tabulek na cokoli a kohokoli a na způsobu financování?
Já osobně si myslím, že by mělo toto vše vzejít od skupin vědomých rodičů, kteří pro své děti budou chtít změnu ve způsobu učení a jim by měli vyjít vstříct všichni zodpovědní, kteří mohou změnit. Ne se obávat a přesvědčovat průkopníky o tom, že se možná mýlí, že by se neměli tolik odchylovat od zavedených způsobů vzdělávání. A vše nakonec zkončí na tom, že nejsou finance pro tento experiment…
Valfsdorfsky systém je u nás na podobné funkčnosti. Není třeba hledat něco nového, stačí přeci inovovat to kvalitní a podstatné. Náš školský systém je zastaralý a kostnatý s přílišnou byrokracii. Znám spoustu učitelů,kteří by rádi učili podle sebe,ale jsou uzemněni osnovami,papirovani a zbytečnými “kolonkami”
v článku psali že to bude u dětí až od 16 let což znamená jako u nás se jít na odbornou školu nebo se vyučit nic světaborného.
Je dobře, že se zkoušejí nové přístupy. Není jisté, že zrovna tento přístup bude ideální, ale že je systém otevřený změnám a že se děti stávají spoluodpovědnými za své vzdělávání. Komunikace, spolupráce, spoluodpovědnost a poznávání svých talentů, o tom by mělo být školství.
Žáci si to vyberou sami…