Harvardský výzkum odhalil skutečné účinky meditace na náš mozek

Fyziologicky prospěšné účinky meditace byly potvrzeny již mnohými výzkumy. Nejnovější z těchto výzkumů byl proveden na Harvardově univerzitě.

Vědci z Harvardovy univerzity provedli výzkum v jedné z nemocnic v americkém státě Massachusetts, který trval osm týdnů. Tento výzkum potvrdil, že díky meditaci je možné změnit stavbu šedé hmoty mozkové již v průběhu osmi týdnů.

Co zjistil výzkum

Tento výzkum je zatím prvním výzkumem vůbec, který potvrzuje, že meditace postupem času vede ke změně ve struktuře šedé hmoty mozkové.

Hlavní autorka uvedeného výzkumu Sara Lazar, která vede v nemocnici v Massachusetts psychiatrický výzkumný program pomocí technik zobrazování mozku a zároveň je profesorkou psychologie na Lékařské fakultě Harvardovy univerzity, vysvětluje:

„Pod pojmem meditace nebo meditativní technika si nejčastěji představujeme pocity vnitřního klidu a fyzické uvolnění.

Avšak osoby, které se pravidelně věnují meditaci, opakovaně tvrdí, že meditace zlepšuje činnost mozku a psychologické schopnosti, které jim vydrží během celého dne.

Náš nejnovější výzkum dokazuje, že změny v stavbě mozku mohou být důvodem ke zmíněné lepší činnosti mozku a psychologické schopnosti u osob, které se pravidelně věnují meditaci.

To také znamená, že osoby, které pravidelně meditují, se cítí lépe a nebude to jen tím, že si během meditace na chvíli odpočinou.“

Ve zmíněném výzkumu byly použity fotografie mozků 16 účastníků, které byly zhotoveny pomocí magnetické rezonance (MR) dva týdny před zahájením výzkumu.

Fotografie mozků pomocí magnetické rezonance byly zhotoveny i po skončení výzkumu.

Analýza fotografií se zaměřovala zejména na ty části mozku, na kterých byly patrné změny v jeho stavbě. Tyto změny byly výsledkem působení pravidelné meditace (více ZDE…) už v předchozích výzkumech.

Meditace a hustota šedé mozkové kůry

Uvedená analýza zjistila zvětšenou hustotu šedé hmoty zejména v hippokampu (část mozku odpovědná za schopnost učit se a paměť), jakož i v částech mozku, které souvisejí se sebeuvědomováním, soucitem a schopností introspekce.

Účastníci výzkumu Harvardovy univerzity se věnovali meditaci přibližně 30 minut denně.

Jako meditativní techniky byly využity řízená meditace za pomoci poslechu audionahrávek nebo uvědomování si vjemů, pocitů a stavů mysli bez jejich posuzování.

Iniciátorkou celého výzkumu byla Brita Holz, která je členkou výzkumu v nemocnici v Massachusetts, jakož i na Univerzitě Giessen v Německu.

K výsledkům výzkumu se vyjádřila:

„Je úžasné si uvědomit, že náš mozek je možné formovat a že právě my můžeme sehrát důležitou roli v jeho formování pomocí meditace, což se projeví na celkovém zdraví a lepší kvalitě našeho života.

Značná část výzkumu provedená na různých vzorcích účastníků potvrdila, že meditace vede k nezanedbatelnému zlepšení zdravotního stavu a zmírnění příznaků nejrozličnějších onemocnění.

Vědci v současnosti zkoumají zejména mechanismus, díky kterému dochází k pozitivním změnám ve stavbě lidského mozku.“

Mylné představy o meditaci a jak správně meditovat

Běžná mylná představa o meditaci je, že u ní musíme sedět v meditativním sedu, nebo že musíme provádět určité speciální úkony, pokud chceme, aby se dostavily nějaké výsledky.

Ale pravdou je, že jediné, co musíme udělat, je zaujmout polohu, ve které se cítíme pohodlně. Může to být například sezení s překříženýma nohama, ležení na posteli, pohodlné sezení na gauči apod.

Další mylnou představou o meditaci je, že se máme „pokusit“ vyprázdnit naši mysl (více ZDE…).

Jeden moc důležitý aspekt meditace – a je dobře, že ve výše zmíněném výzkumu ho účastníci praktikovali – je „uvědomování si vlastních vjemů, pocitů a stavu mysli, ale bez jejich posuzování“.

Když meditujeme, nemusíme se snažit „vyprázdnit“ naši mysl. Stačí, když naše myšlenky, pocity či jakékoliv emoce, které v daném okamžiku prožíváme, necháme jen tak volně plynout.

Neposuzujte je, nechte je takové, jaké jsou, ať klidně přicházejí a odcházejí.

Meditaci pravděpodobně nejlépe vysvětlíme tak, že je to především stav bytí. K tomu, abychom takříkajíc „meditovali“ a měli z meditace nějaký užitek, nemusíme sedět půlhodinu v nějakém speciálním sedu.

Samotnou meditaci můžeme provádět i během chůze nebo těsně před usnutím, když ležíme v posteli.

A v průběhu dne můžeme přestat posuzovat naše myšlenky, dokud zcela nezmizí, nebo si můžeme udržet vnitřní klid (více ZDE…) a sebeuvědomění.

Závěr

V protikladu k běžné představě, existuje celá řada způsobů, jak můžeme meditovat.

„O meditaci bychom si měli uvědomit jednu naprosto zásadní věc, a sice, že meditace nedosáhneme žádnou zvláštní technikou.

Co se týče meditace, staré techniky a nové vědecké metody neuroterapie, které dokazují účinek meditace na mozkové vlny, jsou ve skutečnosti totéž.

Meditace však není vedlejším jevem nějaké techniky. Meditace se děje mimo mysl. A mimo mysl se nedostaneme žádnou technikou.“

Zpracovala: Mocvědomí.cz