Znáte příběhy o nekonečné lásce mezi dvěma lidmi, kteří spolu prožili více než padesát let?
Ne všechny začaly láskou na první pohled. Někdy se může stát, že jeden z dvojice posuzuje toho druhého podle toho, zda je či není jeho typ, a tak necítí vztah stejně jako ten druhý.
Můj první přítel nikdy nebyl ten typ muže, jakého jsem si vždycky představovala, ale v té době byl velmi důležitý pro vývoj mé duše. Proč bychom měli škatulkovat lidi podle toho, jací jsou nebo jak vypadají?
Když mezi vámi dvěma není žádná jiskra, pak víte, že je čas nechat to být. Ale když to mezi vámi a druhou osobou zajiskří, proč se tím pocitem neřídit?
Je tolik spřízněných duší, které musely „dorůst“, než byly schopny vidět toho druhého člověka takového, jaký ve skutečnosti je.
Zeptejte se sami sebe, proč se vám líbí jisté vlastnosti
Co se vám na člověku líbí?
Každého z nás přitahuje něco jiného, například ty aspekty osobnosti, které nám připomínají nás samotné, naše prostředí či rodiče.
Jak si představujete ideálního partnera? Záleží vám na barvě jeho očí? Na tvaru jeho rtů?
Když se v reálném životě setkáte s někým, kdo se podobá vašemu obrazu, ale má jinou barvu očí, obvykle zjistíte, že na tom vůbec nezáleží.
Jsou jisté vlastnosti, které v partnerství hledáme jako doplněk, abychom byli v rovnováze. Je to v lidské povaze. Ale co tak posunout hranice toho, co považujeme za „normální“?
Jedním z kritérií výběru partnera je faktor věku. Proč je věkový rozdíl v partnerském vztahu důležitý? Řekněme, že vám je 26 let a partnerovi 36. Je mezi vámi desetiletý rozdíl.
Právě tento věkový rozdíl může být něčím, co v daném životním okamžiku oba potřebujete pro svůj růst.
Když se kvůli společenským normám uzavíráme před představami, odřezáváme se tím od spousty potenciálních přátel, partnerů a lidí v našem životě.
Dívejte se za hranice stanovené normy toho, co je správné a nesprávné.
Hledejte svůj obraz
Hledejte v tom druhém člověku sami sebe. Kam vás může posunout po stránce osobnostní, duchovní či emocionální?
Někteří lidé by řekli, že „spřízněná duše“ je náš energetický protějšek a „párová duše“ je naším zrcadlem (více ZDE…). Proč ale nemůžeme být tím vším?
Každý člověk nějakým způsobem napomáhá růstu naší duše. Jeden v druhém se odrážíme a navzájem zrcadlíme.
Když začínáte poznávat někoho nového, kdo se liší od všech ostatních, buďte co nejvíce otevření. Snažte se na danou chvíli nahlížet objektivně a neposuzovat.
Jaký máte z tohoto člověka pocit?
Pokud vás to k němu přitahuje, nechte se vést svým pocitem. Neřiďte se názory ostatních, společenskými normami či hierarchií společenského postavení.
Posuňte své hranice – nedívejte se jen na fyzický vzhled
Důležitý je pocit. Má kamarádka a její partner se zpočátku fyzicky nepřitahovali, ale sblížil je právě ten pocit.
Tím, že se budete dívat na toho druhého člověka svým vnitřním zrakem a snažit se pochopit vaše spojení a pouto, může mezi vámi vzniknout vzájemná fyzická přitažlivost.
Toto je skutečný akt lásky – fyzická přitažlivost vytvořená na základě duševního a emocionálního spojení.
Kdo ví, jaký vztah by mohl vzejít z tohoto posunu ve vědomí? Vaše spřízněná duše, párová duše, pravá láska, nebo jakkoli tomu chcete říkat, nemusí být láska první pohled!
Cvičte se v otevřenosti, přijímání a bezvýhradné lásce. A teprve pak uvidíte všechny úžasné lidi, které kolem sebe potkáváte.
Zpracovala: Mocvědomí.cz
Napsat komentář