Jak využít sílu své mysli k léčbě onemocnění bez léků

Zdá se, že ve světě medicíny jsme si již prošli dlouhou cestu, během níž se nám podařilo vymazat jistá onemocnění, získat technologie a zručnost k nahrazení nefunkčního orgánu anebo schopnost žít možná až do devadesáti let.

Při všech těchto pokrocích stále užíváme léky – od bolesti, proti vysokému krevnímu tlaku anebo antidepresiva.

Téměř na všechno dnes existuje nějaká tabletka. Jsou však věci, které se zkrátka nedají a nemusí léčit západní medicínou. Nicméně, nejde o populární přesvědčení, hlavně mezi konvenčními lékaři, kteří si chtějí zprivatizovat právo léčit pouze pro sebe.

Navzdory všem velkým pokrokům, kterých jsme ve vědě dosáhli, se vám stále může stát, že se ocitnete v ordinaci lékaře, který vám začne předepisovat léky ještě dříve, než z vašich úst vyjdou slova o vašich symptomech.

Proč existuje závislost na medicíně?

Západní společnost se stává závislou na medicíně. Proto každý z nás sahá po lécích při jakémkoliv podezření na onemocnění a nevnímá, co se kolem něj děje.

Spoléhat se na vědu, že povede naše kroky k uzdravení, je racionální představa, ale musíme používat i logiku.

Je správné polykat samé chemikálie, abychom vyléčili něco, co nás již dlouho trápí? Proč se na chvíli nezastavíme a nezamyslíme se nad tím, co způsobilo naši nemoc?

Možná je to svobodou anebo mocí: Neměli bychom mít v této době možnost dělat si, co se nám zlíbí? Nemělo by nám být dovoleno přecpávat se každý večer před televizí bramborovými lupínky?

Není to snad naše tělo, se kterým si můžeme dělat, co se nám zachce? Ta bolest hlavy nás však otravuje a bolavý žaludek nás frustruje.

A také nás bolí, když nemáme pravidelnou stolici, nebo poslední dobou pociťujeme úzkost anebo depresi (více ZDE…). A tak si dáme tabletku!

Možná je to tou lehkostí: V současné době umíme dělat většinu věcí s lehkostí. Podřadné úkoly se staly rychlejšími a jednoduššími, a tak máme největší pohodlí v dějinách!

Proč tedy nepřidat do seznamu samoléčbu? Je jednoduchá, rychlá, a když funguje, je skvělá! Ve skutečnosti nechceme vynakládat úsilí k provádění změn.

Možná je to něco daleko horšího: V mnoha případech tuto absolutní závislost na medicíně, která všechno změní, způsobuje nedostatek znalostí o lécích, těle a propojení mezi tělem a myslí.

A to nás nutí vysmívat se představě velké moci, kterou má mysl nad naším fyzickým tělem a z jejího potenciálu vyvolat onemocnění.

Během celé historie jsme s nemocemi vytvořili hodně nelogických spojení, jejichž nesprávnost nakonec věda prokázala. To, že se AIDS šíří jen mezi homosexuálně orientovanými muži; že malárii v Jižní Africe způsobují stromy přezdívané „maláriové“; že je v pořádku neumývat si ruce, když jdete operovat.

V průběhu vědeckého výzkumu po dobu několika let jsme svá přesvědčení změnili. Nyní bereme teorii o choroboplodných zárodcích vážně a smáli bychom se někomu, kdo by si myslel něco jiného.

Proč je pokus o propojení mezi myslí a tělem zavrhován z důvodu, že nemá logiku a vědecký základ?

Představte si následovnou situaci: vstupujete do ordinace svého lékaře a ten vás opravdu poslouchá. Ptá se vás, co se poslední dobou děje ve vašem životě: ptá se na stres (více ZDE…), trauma, stravu atd.

Máte možnost všechno vysvětlit. A on pak vysloví diagnózu a přijde s řešením, které je pro vás šité na míru. Nesouvisí s léky, které potřebuje propagovat, ani s množstvím času, který potřebuje ušetřit.

Má přirozenou starost o vaše zdraví a chce, aby vám bylo lépe. Není to typ zdravotní péče, po které toužíte?

Co je psychoneuroimunologie

Toto slovo je trochu dlouhé, jde však o vědní odvětví, které zkoumá propojení mezi myslí (emocemi, postoji a reakcemi na prostředí) a tím, co ovlivňuje centrální nervový a imunitní systém.

Studie prokázaly, že propojení mezi myslí a fyzickým tělem existuje. Časopis Ilari Academic Journal uvádí:

„Údaje behaviorální vědy a vědy o mozku však nyní naznačují, že klíčovou roli v regulaci anebo změnách imunity sehrává mozek.“

Studie z roku 2013 našla souvislost mezi stresem a oslabením imunity vůči jistým druhům rakoviny. A z faktorů prostředí zkoumala nejen chronický stres, ale také depresi, sociální izolaci a sociální znevýhodnění.

Vědci je nazývají bio-behaviorálními rizikovými faktory. U všech rizikových faktorů byla nalezena souvislost mezi oslabenou imunitou a zánětem, který se může stát příčinou mnoha onemocnění, nikoliv pouze rakoviny.

Ve studii měli vyšší pravděpodobnost přežití ti, kteří měli silné sociální vazby a netrpěli depresí.

Psychoneuroimunologie netvrdí, že behaviorální rizikové faktory jsou nezávislé na jiných faktorech, jako je např. genetická predispozice.

Existuje však jisté propojení mezi myslí a jejím vnímáním fyzických událostí a fyzického těla.

A jelikož toto propojení existuje, proč se nezamyslíme nad tím, zda by naše symptomy nemohly být důsledkem faktorů nacházejících se mimo tělo?

Možná je bolest hlavy (více ZDE…), pálení žáhy anebo bolest žaludku důsledkem všeho, co se děje v práci anebo doma. Nespavost anebo únava by mohly pocházet z deprese, úzkosti nebo velké, tragické a traumatizující události, ke které došlo.

A tak si dříve, než spolknete nějakou tabletku anebo si necháte lékařem předepsat lék, najděte čas zamyslet se nad tím, co se děje ve vašem životě.

Stresu ani tragédii se bohužel nikdo z nás nedokáže vyhnout. Co s tím ale můžeme dělat?

Časopis ILAR Journal vysvětluje, že účinek, který může mít stres na tělesný systém, jeho množství a prostředí se liší v závislosti na mnoha faktorech.

Množství a druh stresu, ke kterému dochází, momentální zdraví, genetické faktory, strava a způsob, jakým se osoba vyrovnává se stresem – to vše nepříznivě ovlivňuje potenciál psychologických faktorů ovlivňovat ty fyzické.

Nástroje využívané psychoneuroimunologií

Jako řešení na chronický stres a problémy s úzkostí (důsledky faktorů prostředí) zvažte následující řešení, která by mohla pomoci zmírnit zánět, který by mohl pomoci zmenšit pravděpodobnost vzniku fyzických symptomů anebo ještě nebezpečnějších onemocnění.

1. Meditace

Uvolněte se a oddělte se od světa úzkosti, stresu a problémů.

Bylo zjištěno, že dopřát si několik minut klidu a odpočinku (více ZDE…) má výrazně pozitivní vliv na fyzické zdraví a duševní stav.

2. Vizualizace

Vytvořte si v mysli pozitivní obrazy toho, co vás dělá šťastnými. Představte si, jak si v klidu užíváte zaslouženou dovolenou.

Představte si, jak se uzdravujete a po dlouhé nemoci jste znovu v pořádku. Pozitivní vizualizace může pomoci ovlivnit váš momentální duševní stav.

3. Redukce stresu

Tato část je možná tou nejtěžší. Stres je všude kolem nás!

Pokud je vaše tělo v neustálém režimu „bojuj“ s vysokou hladinou kortizolu a adrenalinu, narušuje to rovnováhu těla a nepříznivě ovlivňuje fungování imunitního systému.

Zjistěte, zda neexistují způsoby, jak odstranit stresor, nebo alespoň zmírnit jeho vliv. Využijte metodu relaxace, cvičení, strečink, hluboké dýchání atd.

Hluboké dýchání je jednoduchý nástroj, který můžete používat kdykoliv během dne, když cítíte, že se vás začíná zmocňovat stres.

4. Dostat to ze sebe ven/změna postoje

Vyrovnávejte se s negativitou zdravým způsobem. Promluvte si o svých problémech s přítelem anebo poradcem.

Zapisujte své emoce do deníku (více ZDE…), aby mohly odejít. Povídejte si se sebou v pozitivním duchu. Posilte svou víru v něco dobrého.

Pokud máte problémy se vztahy, můžete si ve své mysli říkat, že ačkoliv jste sami, důvod je pouze ten, že jste ještě nepotkali pravou lásku. Také si můžete opakovat, že máte dobré zdraví, a proto se nemusíte bát žádné nemoci.