Karma je obvykle považována za jednu z nejznámějších duchovních myšlenek v celé historii lidstva.
Vzájemné propojení mikrokosmu a makrokosmu fascinovalo člověka od nepaměti, protože vždy podrobovalo jeho poznání zatěžkávací zkoušce.
Díky této „zkoušce“ člověk vždy formuloval svůj pohled na existenci vyššího účelu, smyslu života a samozřejmě na existenci jiných světů či dimenzí.
Vzdělaný a inteligentní člověk, který je nakloněný k duchovnu, ví, jak tyto myšlenky a učení použít a jak je má začlenit do svého každodenního života.
Mnozí lidé jistě řeknou, že když vezmou spravedlnost do vlastních rukou, když se pomstí, dává jim to pocit uspokojení a uzavření celé záležitosti, který hledali.
Myslí si, že díky tomuto pocitu našli vnitřní klid a že jednali ve prospěch spravedlnosti. Nuže, často to ale není pravda.
Duchovně a osobnostně silní lidé jsou si vědomi, že každý negativní skutek s sebou přinese obrovské důsledky a rovněž si uvědomují, že žádný špatný skutek nezůstane nepotrestán.
Dříve či později celý vesmír i tak přejde do stavu naprosté rovnováhy. A můžeme si být jisti, že lidové rčení „co zaseješ, to sklidíš“ je pravdivé, ale někdy je nejlepší nechat samotný vesmír, aby se postaral o naplnění tohoto přísloví.
Na základě této představy si dále řekneme něco o pěti důvodech, proč se opravdu moudří lidé nikdy nebudou chtít pomstít:
1. Zcela jasně si uvědomují, který boj jim stojí za to a který ne
Moudrý člověk ví celkem jistě, kdy nastala chvíle všechno risknout a pustit se do boje. Pokud jsme se rozhodli udělat někomu něco velmi špatného na oplátku, musíme počítat s velkým rizikem, že přijdeme o to, co už máme.
Vždy bychom měli být klidní a jasně si uvědomovat, které bitvy bychom pravděpodobně vyhráli snadno, jakož i ty, které by se mohly pro nás skončit úplnou prohrou.
2. Rozhodneme-li se někomu pomstít, může se nám to poměrně ošklivě vymstít
Rozhodnutí vzít spravedlnost do vlastních rukou může být zásadní chybou. Jak jsme se již zmínili, každá akce je doprovázena „stejně velkou, ale opačnou reakcí“.
Proto bychom si měli uvědomit, že karma možná nemá stejný pohled na to, co je to spravedlnost, jako máme my. Proto se může velmi rychle stát, že situace se zvrhne v náš neprospěch.
3. Nejlepší pomstou je žít dobře a šťastně
Ten největší trest pro naše nepřející je ve skutečnosti to, když vidí, že žijeme šťastně a spokojeně. Měli bychom se proto snažit žít náš život naplno, těšit se z každé chvíle a nestarat se o to, co si myslí druzí.
Můžete si být jisti, že když začnete takto přemýšlet a žít, okamžitě pocítíte příval energie.
4. Není nic uspokojivějšího než vidět, že o pomstu se postarala samotná karma
Opravdu není nic lepšího než toto. Umíte si představit, jaký to musí být dobrý pocit, když si uvědomíme, že na naší straně stojí celý vesmír?
Právě proto buďme trpěliví a chraňme si srdce a duši před jakýmikoli nečistými úmysly. Pokud opravdu věříme ve spravedlnost a karmu, dříve či později budeme svědky toho, že opravdu existují.
5. Když pomstu provede karma, namísto toho, abychom ji provedli my, alespoň budeme mít čisté ruce
Ze všech důvodů, proč nebrat spravedlnost do vlastních rukou, tento je asi nejzřejmější. Jednáme-li na vlastní pěst, riskujeme mnoho věcí – naši bezpečnost, dobrou pověst, práci, peníze, rodinu a někdy dokonce i život.
Když ale dovolíme, aby pomstu provedla karma, bude to pravděpodobně jednodušší a bezpečnější – a kromě toho budeme mít čisté ruce!
Zdroj: projectyourself.com, Zpracovala: Mocvědomí.cz
Jasně, ale proč nezastavit hajzla, který dobro nekoná a škodí.
A co když to není hajzl, ale učitel, který Ti dal zdarma lekci a Ty to neumíš ocenit? Neumíš to vidět a proto sám sobě velmi škodíš? Co když je to tak, že my jsme vsazeni do prostředí a situací a ti, kteří nám tak vadí, kteří se k nám chovají krutě a manipulativně, jsou těmi nejvhodnějšími zprostředkovateli? Je totiž dost možné, že slabší výzvy Vesmíru jsou pro nás ne dost jasné a tak je dostáváme přes naše příbuzné, přátele, sousedy a nebo i zcela cizí lidi. Když si uvědomíš, že by všechno mohlo být ideální, tak jak to my chceme, pak se nám děje jen to, co je adekvátní tomu, co máme poznat. A za to můžeme být vděční. A jestli nás to naštve, to už je na nás. Rozhodujeme se každý sám za sebe. Tak co, chceš být naštvaný a nebo se chceš cítit dobře?