Léčení traumatu: Jak váš mozek ukrývá bolestivé vzpomínky

Trauma z dětství vždy zanechává jizvy na duši.

Děti mohou zažít nebo vidět násilí, psychické týrání, zanedbávání, dopravní nehody, přírodní katastrofy, znásilnění nebo jiné okolnosti extrémního strachu a šoku.

V důsledku toho se jejich život mění k horšímu. Jejich drama se opakuje a je příčinou jejich traumatu.

Nemohou spát nebo být kdykoliv o samotě. Distancují se od lidí, mají nízké sebevědomí a mají problémy někomu důvěřovat.

Častým příznakem traumatizovaných lidí je agresivita, stejně jako sebeubližování a užívání drog nebo alkoholu.

Ale vždycky to nemusí dopadnout takto. Trauma někdy blokuje dětský mozek a v dospělosti si na něj nemůže vzpomenout. Dospělý člověk prožívá odpor nebo strach, když ucítí konkrétní druh alkoholu.

Rovněž může pocítit neuvěřitelný hněv nebo strach, když se ho dotkne starší člověk. Je možné, že mozek zastřel vzpomínky o znásilnění starším opilým mužem.

Takový člověk se často ptá sebe sama: „Jsem blázen?“

Traumata ukrytá v mozku

Mnozí lidé trpí depresí, posttraumatickou stresovou poruchou a úzkostí v důsledku svých zážitků z dětství.

Avšak je pro ně těžké přijmout pomoc od psychologa, kterého potřebují, pokud si nemohou vzpomenout na událost, která způsobuje všechny jejich problémy.

Neumí pochopit situaci, která jim způsobuje trauma.

Nyní je to však možné.

Studie vzpomínek na myších

Univerzita Northwestern převedla výzkum, který může prolomit bludný kruh tím, že přesně odhalí, jak mysl ukrývá bolestivé vzpomínky.

Vědci podali laboratorním myším lék, který podnítil tvorbu extra-synoptických GABA receptorů v jejich mozku (receptory, na které se váže kyselina gama-aminomáselná).

Tyto receptory pozmění stav mysli, což člověku způsobuje to, že se cítí být ve střehu nebo klidu, unavený nebo probuzený.

Pak myši uložily do krabice, kde jim byla podána slabá elektrická energie. Tato akce znázorňuje trauma u oběti, která trpí posttraumatickým stresem.

Druhý den, kdy myši opět položily do krabice, pobíhaly volně. Jedná se o fázi, u které si oběť nepamatuje danou traumatickou událost a žije normálně.

Avšak když myším znovu podali tentýž lék, který zlepšil jejich extra-synoptické GABA receptory a umístili je do krabice, hlodavci ztuhli strachem.

Vědci z toho usoudili, že myši byly schopny získat přístup ke vzpomínkám na šokovou událost, když byly ve velmi podobném psychickém stavu jako trauma.

Stavy mozku

„Mozek funguje ve stejných fázích jako rádio funguje v AM a FM frekvenčních pásmech,“ řekla hlavní výzkumná pracovnice Dr. Jelena Radulovic, profesorka na Northwestern University Feinberg School of Medicine

„Je to jako by byl mozek normálně naladěný na FM stanice, aby získal přístup ke vzpomínkám, ale nemusí být naladěný na stanici, aby získal přístup k podvědomým vzpomínkám.“

Tato zjištění ukazují, že mozek některých lidí s posttraumatickým stresem nevytváří vzpomínky tím správným směrem.

Místo toho je zpracovává do extra-synaptického GABA systému, aby se vzpomínky staly nepřístupné.

Je to způsob mysli, jak chránit lidi před hrůzou a stresem, které právě přežili.

Dr. Radulovic řekla, že tato studie „by mohla nakonec vést k novým způsobům léčby pacientů s duševními poruchami, u kterých je třeba, aby získali přístup ke svým traumatizujícím vzpomínkám, aby se vyléčili.“