Trauma z dětství vždy zanechává jizvy na duši.
Děti mohou zažít nebo vidět násilí, psychické týrání, zanedbávání, dopravní nehody, přírodní katastrofy, znásilnění nebo jiné okamžiky extrémního strachu a šoku.
V důsledku toho se jejich život mění k horšímu. Drama se opakuje a způsobuje trauma.
Nemohou spát nebo být o samotě. Distancují se od ostatních, mají nízkou sebeúctu a problémy někomu důvěřovat.
Častým příznakem traumatizovaných lidí je agresivita, sebepoškozování a závislost na drogách či alkoholu.
Ale vždycky to nemusí dopadnout takhle. Mozek někdy trauma zablokuje a dítě si na něj nemůže vzpomenout. Jako dospělý člověk pak může cítit odpor nebo strach, když ucítí nějakou konkrétní vůni, např. alkoholu.
Anebo neuvěřitelný hněv či paniku, pokud se ho dotkne starší osoba.
A sám sebe se ptá: „Jsem snad blázen?“
Traumata ukrytá v mozku
Mnoho lidí trpí v důsledku zážitků z dětství depresí, posttraumatickou stresovou poruchou a úzkostí.
Pomoc od psychologa však přijímají velice těžko, pokud si neumí vzpomenout na událost, která jejich potíže způsobuje.
Situace jim tedy připadá naprosto beznadějná.
Studie vzpomínek a myší
Vědci z Northwestern University provedli výzkum, který může tento začarovaný kruh prolomit. Zjistili totiž, jakým způsobem mysl ukrývá bolestivé vzpomínky.
Podali laboratorním myším lék, který stimuloval extra-synoptické GABA receptory v jejich mozku (receptory, na které se váže kyselina gama-aminomáselná).
Ty mění stav mysli tak, že se člověk cítí buď ve střehu, anebo klidu; unavený, nebo probuzený.
Vědci potom uložili myši do kartonové krabice, kde dostaly krátký elektrický šok. Tento čin simuluje trauma u oběti, která trpí posttraumatickým stresem.
Když následující den opět umístili myši do krabice, byly klidné a volně pobíhaly. Jedná se o fázi, kdy si oběť nepamatuje traumatickou událost a pokračuje normálním způsobem života.
Nicméně když myším znovu podali stejný lék, který zlepšil jejich extra-synoptické GABA receptory, a umístili je do kartonové krabice, hlodavci ztuhli strachem.
Vědci tedy usoudili, že myši získaly přístup ke vzpomínce na šokovou událost, když se nacházely ve stejném psychickém stavu jako při traumatu.
Stavy mozku
„Mozek funguje v různých stavech, podobně jako rádio vysílá v AM a FM frekvenčních pásmech,“ řekla hlavní výzkumná pracovnice Dr. Jelena Radulovic, profesorka na Northwestern University Feinberg School of Medicine.
„Mozek je normálně naladěný na FM stanice a má přístup k běžným vzpomínkám, ale k tomu, aby měl přístup k podvědomí a byl schopen se vyléčit, je zapotřebí ho přeladit na AM stanice.“
Tato zjištění ukazují, že mozek některých lidí s posttraumatickým stresem nevytváří vzpomínky obvyklým způsobem.
Místo toho „zapíná“ extra-synaptický GABA systém, aby se vzpomínky staly nepřístupnými.
Mysl se tak člověka pokouší bránit před hrůzou a stresem, které právě prožil.
Dr. Radulovic uvedla, že tato studie „by mohla nakonec vést k novým způsobům léčby pacientů s duševními poruchami, u kterých je k vyléčení třeba, aby získali vědomý přístup ke svým traumatizujícím vzpomínkám.“
Nové probuzení
Pro oběti bude přirozeně dosti náročné a bolestivé odhalit ve své minulosti nevýslovné hrůzy – zejména ty, o jejichž existenci nic netuší.
Jedná se však o proces léčení. Člověk se nemůže dívat do budoucna, dokud ho pronásleduje jeho minulost.
Tento výzkum by mohl být majákem naděje pro ty, kteří si neumí vzpomenout na to, co je v životě brzdí.
Zdroj: thespiritscience.net, Zpracovala: Mocvědomí.cz
Napsat komentář