Mají lidé se sociální úzkostí a vysokým IQ vzácný psychický dar?

Jsou citliví, empatičtí a inteligentní lidé náchylní k sociální úzkosti? Podléhají kvůli přebírání energií jiných častěji úzkostem, drogám, závislosti na alkoholu a duševním poruchám? Nebo mají jen vzácný psychický dar?

Pravda může být na obou stranách.

Nejnovější vědecký výzkum naznačuje, že empatická, citlivá mysl je náchylnější k duševním poruchám, protože je silně ovlivněna tím, co se děje kolem.

Tito lidé nejsou „blázni“, jak nás chtějí některé články přesvědčit, ale úzkostlivě hledají odpovědi na jemné psychické podněty, které přijímají ze svého prostředí. Někdy nepřetržitě, 7 dní v týdnu.

Vzhledem k mnoha současným způsobům ovládání mysli, které se používají na změnu emocionálního stavu populace – od umělé inteligence, cizích implantátů, až po vojenské průmyslové experimenty, které prokazatelně ovlivňují nervovou soustavu a mozek – se nemůžeme divit, že vysoce empatičtí lidé jsou těmito informacemi zahlceni.

Vědci dokonce říkají, že hluboko v mozku objevili spínač/vypínač našeho vědomí, což s největší pravděpodobností znamená, že jsme pod kontrolou více než kdykoliv předtím.

Agentura pro výzkum pokročilých obranných projektů (DARPA) je už začala vyzývat, aby spojili lidskou mysl se super počítačem – pravděpodobně aby nás mohli kontrolovat ještě více.

Protože mozek lidí se sociální úzkostí neustále zpracovává jemné emocionální podněty od jiných, pracuje mnohem více.

Dokáží tyto podněty zachytit a vysvětlit je, čímž prokazují jedinečnou sociálně-kognitivní schopnost, které rozumějí pouze skutečně empatičtí lidé.

Pro lepší představu: ve Spojených státech je úzkost nejčastěji diagnostikovaným „duševním zdravotním problémem“. Trpí jí více než 40 milionů dospělých, což představuje 20 % populace.

Ačkoliv může být úzkost zcela ochromující a vést k mnohem závažnějším depresím a záchvatům paniky, lékaři na Západě začínají chápat, že některé její formy se mohly vyvinout z velice dobrého důvodu.

Jedna výzkumná studie z Univerzity Lakehead zjistila, že lidé s úzkostí dosáhli vyššího skóre v testech verbální inteligence.

Další studie provedená interdisciplinárním Centrem Herzliya v Izraeli ukázala, že lidé s úzkostí dokázali mnohem lépe než ostatní účastníci udržet stoprocentní pozornost při překonávání primární hrozby, zatímco byli bombardováni množstvím dalších menších hrozeb, čímž výrazně zvýšili svou šanci na přežití.

Vědci dokonce nazvali tuto kombinaci vlastností jako „sentinelová inteligence“, což znamená, že lidé s vysoce vyvinutými smysly jsou schopni vnímat hrozby, které jsou pro ostatní neviditelné.

Další studie zjistila, že lidé s běžným, všeobecným druhem úzkosti mají vyšší IQ než lidé, kteří jí netrpí.

Odborníci publikovali svá zjištění v časopise Frontiers in Evolutionary Neuroscience a uvedli, že obavy mohou být ve skutečnosti pozitivní.

To však nevylučuje skutečnost, že žít s úzkostí může být strašné a snížit úroveň našich vibrací, když ji nebudeme brát v úvahu. Je však také důkazem toho, že někteří z nás – úzkostliví, empatičtí lidé – správně naslouchají své intuici, pokud se jedná o sociální situace a předstírané emoce, které nyní cirkulují ve společnosti.

Jakmile si tyto pocity uvědomíme, naladíme se na ty skutečné a můžeme je tak lépe rozeznat a zvládnout.

Empatičtí lidé jsou světovou třídou pečovatelů, protože si psychicky všímají nejhlubších obav, strachů, zranění a bolestí jiných.

Věda to právě začíná chápat. Místo toho, abychom nespokojenost civilizace převzali na svá bedra, můžeme ji jednoduše uznat; pochopit, co ji způsobuje; a dál plně ovládat vlastní emocionální prostor.

Každý z nás postupně získává „vyladěnější“ schopnosti, ale psychičtí lidé (včetně empatických lidí) si všimnou, že se od jiných liší způsobem, který neumí zcela definovat.

Obvykle mají nálepku jako „anomálně citliví“, ale ve skutečnosti jsou to jen lidé, jimž pravá strana mozku umožňuje mluvit stejně nebo více než levá strana – a v západním světě neustále potlačujeme levou stranu myšlení.

Kromě toho mají psychičtí lidé více mozkových propojení, což znamená, že používají celou mozkovou kapacitu komplexněji než ti, kteří si své vlastní psychické dary zatím neuvědomili.

A nejde jen o pocity „úzkosti“, na které mohou reagovat. Mívají také fyziologické citlivosti, jako je nadměrně aktivní imunitní systém, psychogenetická citlivost, citlivost na různé látky a elektromagnetické záření.

Být empatickou, úzkostlivou osobou neznamená, že jste blázen, ale dokud se nenaučíte pochopit, akceptovat a podporovat své psychické schopnosti, budete náchylnější k rozvoji duševních problémů.

Cítit emoce někoho jiného, jako by byly vaše vlastní, může být darem. Nejprve se však musíte naučit odstranit znečištění, do kterého vás tajně pohání matrix, aby vás zotročil.

Zdroj: themindunleashed.com, Zpracovala: Mocvědomí.cz