Falešné vzpomínky dokáží zaskočit každého z nás. Pamatujete si věci jinak, než jak se ve skutečnosti odehrály?
A může mít řada lidí podobné zkušenosti? Pamatují si nějakou věc z historie jinak než se doopravdy udála?
Pokud se vám to stalo, pravděpodobně jste se stali obětí Mandelova efektu. Jde o zvláštní jev, který byl sice popsán poměrně nedávno, přesto nejde o nic ojedinělého.
Jak vznikl efekt Mandely?
Mandelův efekt poprvé popsala na internetu bloggerka Fiona Broome.
Mluvila o zážitku na festivalu Dragon Con, kde zjistila, že někteří lidé měli falešnou vzpomínku podobnou té její.
Broome měla za to, že Nelson Mandela zemřel ve vězení v roce 1980.
„Víte, myslela jsem si, že Nelson Mandela zemřel ve vězení. Myslela jsem, že si to vše pamatuji, včetně videa z jeho pohřbu, smutku v severní Africe, nepokojů ve městech a projevu plného emocí proneseného jeho ženou. Pak jsem zjistila, že je stále naživu.“
Nelson Mandela však zemřel dne 5. prosince 2013 ve svém domě v Johannesburgu.
Fiona psala o tom, jak objevila mnoho alternativních vzpomínek sdílených větším počtem lidí, včetně těch o neexistujících epizodách seriálu Star Trek a smrti reverenda Billyho Grahama.
Jaká jsou vysvětlení tohoto jevu?
Jedním z možných vysvětlení Mandelova efektu je existence paralelních vesmírů (více ZDE…), tedy alternativních realit, které se od té naší částečně liší, a tyto reality se vzájemně a náhodně překrývají.
Proto si někdo z nás může vzpomínat na něco jiného než ostatní. V dané době jsme se ocitli v odlišné realitě.
Můžete být na sto procent přesvědčeni, že jste koupili chléb. Umíte si vybavit cestu do obchodu, a také to, jak jste ho položili do nákupního košíku.
Proč ho tedy neumíte najít? Myslíte, že jste blázni?
Vědci pro to mají různá vysvětlení. Někteří se domnívají, že velká skupina jedinců (kteří spolu nejsou vůbec nijak propojeni), vytváří kolektivní vědomí.
Jedinec, který si vybaví falešnou vzpomínku, čerpá z tohoto kolektivního vědomí.
Jiní jsou ale toho názoru, že osud celého lidstva je předem naprogramovaný, řízený skupinou oligarchů, kteří si předem „zaplatí“ předepsaný scénář. Někdy však přece jen nastane chyba v programu.
Možná má však Mendelův efekt i mnohem jednodušší vysvětlení. Pamatujete si na oblíbenou dětskou hru známou pod názvem telefon?
Hráči vytvoří čáru nebo kruh a první hráč přijde se zprávou a zašeptá ji do ucha druhé osobě v řadě. Druhý hráč opakuje zprávu třetímu hráči atd.
Když je dosaženo posledního hráče, oznámí zprávu, kterou slyšel, celé skupině. První osoba poté porovná původní zprávu s finální verzí.
I když cílem je předat zprávu, aniž by se cestou zkomolila, součástí požitku je, že bez ohledu na to se to obvykle nakonec stane.
Je možné, že by se nám v hlavě popletly vzpomínky? Nebo opravdu existují paralelní světy či alternativní vesmír, kde si vybíráme z předem naprogramovaných možností?
Kdyby to tak opravdu bylo, nebyli bychom daleko od Matrixu (více ZDE…).
Co pravda je a co pravda není však necháme na posouzení každého z vás.
Zpracovala: Mocvědomí.cz
Pád dvojičiek oficiálne – 11.sept. 2001.
Na občianskej výchove sme sa na začiatku hodiny rozprávali o novinkách zo sveta. Bol som v 7-8 ročníku, keď sa stal ten útok na dvojičky, boli sme zhrození… Pýtate sa, kedy som bol siedmak na základnej škole? 2013… Nechápem tomu.