Skupina neurovědců působící v oblasti výzkumu mozku jen teprve nedávno provedla experiment, ve kterém analyzovala mozek 23 „mistrů světa v pamatování“.
Pomocí skenování mozku se vědci pokusili odhalit, v čem je mozek, který je schopen neuvěřitelných výkonů, jiný v porovnání s mozkem průměrné osoby.
Svá zjištění nakonec přetavili v metodu, díky které si průměrná osoba může významně zlepšit paměťové dovednosti, a to již za 40 dní!
Co zjistili vědci
Vědci z Univerzity Radboud v Holandsku si nejprve posvítili na stavbu mozku u osob, které se vyznačují mimořádnou pamětí. Využili metodu zobrazování magnetickou rezonancí (MRI).
Ke svému údivu však zjistili, že mozek těchto osob není ve své fyzické struktuře o nic robustnější nebo hustější než mozek osob s průměrnou pamětí.
Nicméně došli k závěru, že mozek osob s mimořádnou pamětí se výrazně odlišuje od průměrného mozku právě ve schématech a spojích, kde dochází ke zpracování informací (více ZDE…).
U osob s mimořádnou pamětí objevili 25 podskupin nadprůměrně vyvinutých schémat a spojů v mozku, které byly u běžných osob zakrslé nebo nevyvinuté.
Všichni „šampioni paměťové soutěže“, kteří se podrobili výzkumu, se vyjádřili, že si sami pro sebe vytvořili určité pomůcky a tréninkové strategie, kterými si mohou tříbit paměť a zdokonalovat paměťové dovednosti.
To vědce přivedlo k otázce:
„Je možné, aby mozek osoby s průměrnou pamětí získal tréninkem tak mimořádně vytříbená schémata a spoje zpracování informací, a tedy osvojit si „nadlidské“ paměťové dovednosti?“
Jak si průměrní lidé mohou zlepšit paměť
Druhá část výše zmíněného výzkumu spočívala v tom, že 51 osob s průměrnou pamětí absolvovalo program k jejímu zlepšení tzv. loci metodou.
Tu začali jako první používat už starověcí Řekové a Římané. Slovo „loci“ v latině znamená „místo“. Základní technikou této metody je vizualizovat si (živě si představit) konkrétní fyzický prostor, např. ulici nebo park.
S touto představou si pak spojíme slova, věci nebo myšlenky, které si chceme zapamatovat.
V paměti si je vybavíme tak, že si představíme, jak se „procházíme“ právě tou ulicí nebo parkem, se kterými se spojují.
Jako třeba Wilsonova ulice (kůň), Brno (nádraží), Ostrava (doly), Kladno (Jágr) apod.
Vraťme se ale k výše zmíněnému výzkumu…
Testované osoby absolvovaly 30minutový trénink loci metodou po dobu 40 dní. Před zahájením tréninku si byly schopny vzpomenout průměrně na 26 až 30 slov z celkového počtu slov, která si měly zapamatovat.
Po absolvování tréninku se jim podařilo vybavit si až 65 slov.
Nakonec vědci pořídili snímky jejich mozku pomocí MRI (zobrazování magnetickou rezonancí), aby se zjistilo, jestli došlo k nějakým změnám ve zmíněných 25 podskupinách schémat a spojů v mozku, které bývají nadprůměrně vyvinuté u osob s výbornou pamětí.
A ačkoliv se zjištění dalo očekávat, to mu neubírá nic na významu – po absolvování loci metody došlo k výrazně silnějšímu propojení mezi dvěma částmi mozku, a to vnitřní částí čelního laloku a pravou částí čelního laloku.
Jsou to právě ony, které jsou odpovědné za zpracování a přiřazování nových informací a znalostí k už existujícím. V těchto dvou částech mozku také probíhá tzv. strategické učení (více ZDE…).
Závěr
Martin Dresler, profesor kognitivní neurovědy na Univerzitě Radboud v Holandsku a autor několika vědeckých publikací v oblasti paměti a neuroplasticity mozku, se ke zjištěním výzkumu vyjádřil následovně:
„Nejsme až tak překvapeni, že tréninkem mozku pomocí loci metody jsou stimulovány právě tyto dvě jeho části a spoje mezi nimi. Jsou odpovědné za ty procesy a úkony, které vyžadujeme od testovaných osob během memorování pomocí loci metody.“
Zpracovala: Mocvědomí.cz
Napsat komentář