Mistr zen-buddhismu vysvětluje, co to opravdu znamená, když někdo řekne „Miluji tě“

Možná již víte, že vyslovit to kouzelné „Miluji tě“ představuje pro každý vztah obrovský skok na další úroveň.

Až potud je to srozumitelné.

Otázka ale zní, jak víte, že ve vašem vztahu již nadešla ta správná chvíle provést tento obrovský skok a vyslovit to kouzelné „Miluji tě“? Jak víte, že právě toto je ve vašem vztahu momentálně zapotřebí?

Zeptáme se jinak: Pokud vám tato kouzelná slova řekne váš partner, podle čeho víte, že to opravdu myslí vážně?

A ještě důležitější – podle čeho víte, že tato důležitá slova mluví opravdu vám, a nikoli v konečném důsledku jen sobě?

Nuže, přesně na tyto otázky odpovídá známý učitel zen-buddhismu, Thich Nhat Hanh, ve své knize How to Love (Jak milovat).

Z této knihy uvádíme krátkou pasáž, v níž autor vysvětluje, proč slova „Miluji tě“ nemusí znamenat to, co si myslíme.

Co opravdu znamenají slova „Miluji tě“

Tím nejzákladnějším principem učení mistra, Thich Nhat Hanha, je myšlenka, že „porozumění je jen jiný název pro lásku“. Jinými slovy, někoho milovat znamená plně si uvědomovat jeho nebo její utrpení.

Thich Nhat Hanh vysvětluje, že když lidé říkají „Miluji tě“, většinou vycházejí z představy o „sobě“ a zaměřují se jen na „já“.

Ale podle Thich Nhat Hanha skutečná láska začíná tam, kde jsme se vzdali svého ega a když si uvědomíme, že jsme v tom spolu:

„Když řekneme „Miluji tě“, ve většině případů to myslíme tak, že „já“ jsem ten, kdo miluje, ale méně často si uvědomujeme hodnotu lásky, které se nám dostává.

Je to proto, že celé naše myšlení je uvězněno v představách o „já“ a o „sobě“. Myslíme si, že každý z nás má své „já“. Pravda je ale taková, že neexistuje nic takového jako individuální, oddělené „já“.

Květ existuje jen díky prvkům, které nejsou květem – například chlorofyl, sluneční světlo a voda. Kdybychom od květu oddělili všechny tyto prvky, které nejsou květem, přestal by existovat i květ.

Květ jednoduše neexistuje jen tak sám o sobě. Květ tedy může jedině „spoluexistovat“ se všemi prvky, které ho tvoří… A lidé jsou na tom stejně.

Nikdo z nás neexistuje jen tak „sám o sobě“. To znamená, že vlastně „spoluexistujeme“. Já sestávám z prvků, které nejsou mnou.

Těmito prvky jsou například Země, Slunce, rodiče či předkové. Když jste v romantickém vztahu a jste schopni vidět toto „spolubytí“, které vás spojuje s druhou osobou, neprodleně musíte vidět i to, že její utrpení je i vaším utrpením stejně tak jako vaše štěstí je i její štěstím.

Když se začnete nejen na váš vztah dívat tímto způsobem, automaticky se změní i způsob, jak mluvíte a jednáte. Jen tohle samotné dokáže odstranit mnoho zbytečného utrpení.“

Skutečná láska znamená, když dva splynou v jedno

Thich Nhat Hanh vysvětluje, že v lásce neexistuje žádné „já“. Skutečná láska nás namísto toho vede k uvědomění, že s naším partnerem nebo partnerkou jsme splynuli v jedno:

„V hlubokém vztahu již více neexistuje hranice mezi vámi a vaším partnerem či partnerkou. Vy jste jí a ona je vámi. Vaše utrpení je její utrpení.

A když začnete rozumět svému vlastnímu utrpení, pomůžete tím i vaší milované či vašemu milovanému trpět méně. Utrpení a štěstí již nejsou jen něčí individuální záležitostí.

To, co se stane vaší milované osobě, se stane i vám. A co se stane vám, se stane i vaší milované osobě.

Ve skutečné lásce již více neexistuje nějaké separování či rozdílnost. Vaše štěstí je jeho štěstím. Vaše utrpení je jeho utrpením. Je-li ve vašem vztahu skutečná láska, nemůžete již více říct něco jako „To je tvůj problém“.“

Zdroj: ideapod.com, Zpracovala: Mocvědomí.cz