Jeden řetězec DNA v jedné buňce obsahuje dostatek informací na klonování celého organismu.
Jeho pochopení nám umožňuje porozumět životu a vesmíru kolem nás.
Nová věda nám říká, že DNA živé bytosti nezačíná jako molekula, ale jako vlnová forma.
Ještě zajímavější je, že tato vlnová forma existuje jako vzor v čase a prostoru, a je kódována v celém vesmíru.
Jsme obklopeni pulzujícími vlnami neviditelných genetických informací, které vytvářejí mikroskopické gravitační síly, jež vtahují atomy a molekuly ze svého okolního prostředí do konstrukce DNA.
Experimenty s mikrogravitačnými vlnami
Jedním z vědců, kteří tyto mikrogravitační vlny zachytili, je Dr. Sergey Leikin. V roce 2008 vložil různé typy DNA do obyčejné slané vody a označil každý typ jinou fluorescenční barvou. Tyto DNA molekuly se následně rozptýlily po celé vodě.
Obrovským překvapením bylo, že odpovídající molekuly DNA se spojily dohromady. Po krátkém čase se vytvořily celé shluky stejně barevných molekul.
Leikin se domnívá, že nějaký druh elektromagnetického náboje umožňuje stejně barevným molekulám slučování.
Avšak jiné experimenty ukazují, že tomu tak není. Nejpravděpodobnější příčinou je gravitace. Pojďme si to vysvětlit.
Dr. Luc Montagnier, držitel Nobelovy ceny z roku 2011, dokázal, že DNA může být spontánně vytvořena z vodíku a kyslíku. Začal s hermeticky uzavřenou zkumavkou čisté sterilizované vody, a pak k ní položil jinou uzavřenou zkumavku, v níž plavalo malé množství DNA.
Montagnier pak zavedl do obou zkumavek slabý elektrický proud (7 Hz) a čekal. O 18 hodin později vyrostly v původní zkumavce, která obsahovala pouze čistou sterilizovanou vodu, malé kousky DNA.
Tato nová věda nám říká, že vesmír se neustále podílí na vytváření biologického života, kdykoliv a kdekoliv je to možné.
V každé oblasti vesmíru začnou tyto skryté mikrogravitační vlny shromažďovat atomy a molekuly za účelem vytvoření DNA, a tedy života na Zemi.
Dalším fenomenálním objevem bylo, že Dr. Fritz-Albert Popp zachytil DNA během procesu přitahování fotonů (drobných svazků energie, které vytvářejí viditelné světlo).
Nová věda odhaluje, že fotony jsou nezbytné pro zdraví a funkci DNA, a zjevně se používají k odesílání a přijímání informací v těle.
Zjistil, že každá molekula DNA do sebe ukládá 1000 fotonů, stejně jako drobný kabel z optických vláken. Fotony se uvnitř molekuly pohybují tam a zpět rychlostí světla a jsou v ní uloženy, dokud je nepotřebuje využít.
V roce 1984 ruský vědec Dr. Peter Gariaev zjistil, že když je molekula DNA umístěna do malé křemenné nádoby, přirozeně vstřebá každý foton v prostoru.
Úžasně by se to dalo přirovnat k situaci, kdy jedna osoba stojí na velkém sportovním stadionu a každý přítomný foton se nějakým způsobem otáčí přímo k ní, přičemž její tělo doslova rozzáří světlem, zatímco zbytek stadionu zůstává ve tmě.
V konvenční vědě platí, že jediná síla, která umí obrátit světlo, je gravitace, a odehrává se to jen kolem černé díry.
Tímto způsobem se zdá, že DNA vytváří mikrogravitační účinek, který přitahuje a zachycuje světlo.
Pokud se podíváme na první experiment Dr. Leikine uvedený v tomto článku, uvidíme, že je opravdu pravděpodobné, že to není elektrický náboj, který přinutil nebo umožnil stejným molekulám DNA přitahovat se k sobě navzájem, ale pravděpodobně je to způsobeno gravitací, protože elektrické náboje nebyly nikdy schopny obrátit světlo během pohybu v prostoru.
Nejimpozantnější část experimentu Dr. Gariaeva proběhla, když si myslel, že je po všem. Vytáhl molekulu DNA z křemenného obalu a zjistil, že fotony se stále otáčely na stejném místě.
Podle všeho se zdá, že určitý druh gravitačního vlivu držel fotony přímo tam, kde byla molekula DNA. Tento jev později vědci pojmenovali jako „fantomový efekt DNA“.
DNA vytváří energickou sílu, která absorbuje fotony a vtáhne je přímo do molekuly, a to nemusí být ani přítomná.
Je to nějaká neviditelná síla nebo vlna, která přitahuje a udržuje světlo (fotony).
Dr. Gariaev zjistil, že by tento fantom mohl spálit pomocí velmi studeného tekutého dusíku a všechny fotony by mohly uniknout ze silového pole.
Avšak v průběhu 5 až 8 minut by byly nové fotony zachyceny a celý fantom by se znovu objevil. Mohl by v tom pokračovat tak dlouho, jak by chtěl, ale nové fotony by se nepřestaly objevovat.
Tento proces se zastavil až po třiceti dnech, kdy fotony nadobro zmizely.
Tento experiment byl samozřejmě proveden před více než 30 lety a jeho důležitost dosud nebyla plně prozkoumána.
První dva experimenty jsou stále poměrně mladé a musí se ještě plně ocenit. Je však zřejmé, že náš pohled na vesmír a život samotný se mění, protože těmto pojmům rozumí stále více lidí.
Zdroj: themindunleashed.com, Zpracovala: Mocvědomí.cz
Napsat komentář