O slunečním světle je známo, že vyvolává v naší pokožce tvorbu velmi potřebného vitamínu D. Kromě toho má však i řadu dalších vlastností.
Naše biologické napojení a závislost na slunci jsou nepopiratelné.
Rozdíl ve zbarvení pokožky mezi jednotlivými rasami se začal datovat do období zhruba před 60 tisíci lety, kdy se naši společní předkové vydali z Afriky do oblastí vyšších zeměpisných šířek vyznačujících se nižší mírou slunečního svitu.
Aby si tělo vykompenzovalo nedostatek slunečního světla, začalo se zbavovat svého přirozeného ochranného faktoru – kožního pigmentu melaninu, který utlumuje tvorbu vitamínu D.
Určitě vás nyní překvapí, kolik genů je regulovaných právě tímto vitamínem.
Je jich přes 2000! Proto ho považujeme spíše za hormon než za vitamín. Bez něj by se totiž celá naše genetická infrastruktura destabilizovala.
Je dokázáno, že vitamín D dokáže ovlivnit až 200 různých onemocnění a zdravotních problémů. Proto bychom si hladinu tohoto vitamínu, hlavně v zimě, měli snažit udržovat na přiměřené úrovni.
Zde již následuje 5 úžasných věcí ohledně slunečního světla a co pro nás dokáže udělat:
1. Sluneční světlo působí jako analgetikum proti bolestem
V roce 2005 byla v Žurnálu psychosomatické medicíny publikovaná studie pod názvem „Vliv slunečního světla na pooperační užívání analgetik: Perspektiva pro pacienty podstupující operaci páteře.“
V ní vědci analyzovali pacienty, kteří se po operaci nacházeli na sluneční straně nemocnice a měli v průměru o 46 % více světla než ostatní pacienti.
U těchto pacientů bylo prokázáno, že zažívali méně stresu a potřebovali užívat až o 22 % méně léků proti bolestem.
2. Sluneční světlo spaluje tuk
Studie z roku 2011 publikována v Žurnálu investigativní dermatologie ukázala ohromné účinky slunečního světla na metabolismus. Expozice lidské pokožky UV paprskům měla za výsledek zrychlení podkožního metabolismu tuků!
Ačkoli podkožní tuk není na rozdíl od tuku v břišní dutině rizikem pro kardiovaskulární onemocnění, je známo, že nedostatek vitamínu D souvisí se zvýšenou tvorbou tuku právě tam.
Mnoho výzkumů poukazuje také na souvislost mezi nedostatkem vitamínu D a obezitou.
Jeden z nich byl publikován v roce 2005 v Žurnálu výzkumu rakoviny, který potvrdil, že nedostatek tohoto vitamínu způsobuje přibírání hlavně v oblasti břicha a pasu.
Jaké z toho plyne ponaučení?
Ponaučení je, že UVB záření může být účinnou strategií pro podporu přirozeného spalování tuků.
3. Sluneční světlo prostřednictvím solárních cyklů může přímo ovlivňovat délku života u lidí
V roce 2010 byl v Žurnálu medicínských hypotéz publikovaný článek s názvem „Efekty solárních cyklů na délku lidského života v USA: Jak změny svitu ovlivňují lidský genom.“
Podle výzkumníků lidé zplození na vrcholu 11 ročních slunečních cyklů se dožívají v průměru o 1,7 roku více než lidé zplození mimo ně.
Vědci to vysvětlují tím, že mimo vrcholu slunečního cyklu vyzařuje slunce méně energie. To údajně ovlivňuje lidský genom a zvyšuje predispozice k různým onemocněním, což v konečném důsledku zkracuje život.
Je pravděpodobné, že tato energie zvyšuje pozitivní variace v genomu, které zlepšují schopnost adaptace člověka na měnící se prostředí.
Vystavení slunečnímu záření tak může přímo ovlivnit délku vašeho života a zrychlit genetické změny zlepšující vaše šance na přežití.
4. Vystavení slunečnímu světlu během dne zlepšuje soustředěnost večer
Další studie z roku 2012 publikována v Žurnálu behaviorální neurovědy pod názvem „Účinky vystavení světla na večerní výkon, spánek a hormonální sekreci“ zjistila, že účastníci studie se cítili mnohem bystřeji na začátku večera, pokud byli během dne alespoň 6 hodin vystavení dennímu světlu ze slunce.
Současně později večer byli více ospalí, což jim umožnilo snadněji usnout a během noci si udržet kvalitnější spánek.
5. Sluneční světlo se může proměnit na metabolickou energii
Existuje jedna nová hypotéza, poprvé publikovaná v roce 2008 v Žurnálu alternativní a komplementární medicíny, že živočichové si dokáží podobně jako fotosyntetizující rostliny překonvertovat sluneční záření na energii.
Jinými slovy, vaše pokožka může obsahovat ekvivalent slunečních panelů, pomocí kterých si přetransformuje a uchová energii přímo ze slunce.
Melanin má u různých živočichů řadu rozmanitých úkolů. Od barviva u chobotnic přes ochrannou vrstvu u bakterií a hub až po ochranu před hrozbami – predátory, biochemickými nebezpečími, UV zářením či chemickými hrozbami (těžké kovy a oxidanty).
Avšak často přehlíženou vlastností melaninu je jeho schopnost konvertovat gama a UV záření na metabolickou energii v živých tvorech.
Například ve vybuchlému jadernému reaktoru v Černobylu objevili jednobuněčnou houbu, které se vcelku dařilo. Energii přitom získávala přetvářením gama záření z reaktoru. Když zkoumali houby albínů bez melaninu, tak ty nedokázaly využít uvedené gama záření.
Lékařům jsou známá onemocnění kůže či zraku z důvodu nedostatku melaninu. V současnosti se však ukazuje, že s ním mohou souviset i onemocnění mozku jako například Parkinsonova choroba či případy hluchoty.
S melaninem se ale spojují i jisté paradoxy, nakolik sehrává zatím přesně nespecifikovanou roli při vzniku melanomů (druhu rakoviny).
Jeho další výzkum proto představuje vzrušující výzvu pro vědeckou komunitu.
Zpracovala: Mocvědomí.cz
Napsat komentář