V nedávných experimentech týkajících se konzumace alkoholických nápojů se ukázalo, že malé množství alkoholu může u osob, které ovládají dva či více jazyků, zlepšit jejich komunikační dovednosti v nemateřském jazyce.
A jedním dechem hned dodáváme, že ve stejných experimentech se také ukázalo, že tyto cizojazyčné dovednosti byly u testovaných osob po zkonzumování většího množství alkoholu značně oslabeny.
Každý, kdo již na vlastní kůži okusil účinky alkoholu, bude jistě souhlasit s tím, že větší množství zkonzumovaného alkoholu umí zcela rozvrátit jakoukoli snahu o jasné myšlení či ovládání pohybů našeho těla.
Na účinky alkoholu nejvíce doplácejí hlavní funkce mozku, zejména ty, které přímo ovlivňují myšlení, paměť, schopnost rozeznávat mezi vhodným a nevhodným chováním, nebo taky zdrženlivost.
Když si uvědomíme, že tyto hlavní funkce mozku jsou nezbytným předpokladem pro průběh vyšších psychických procesů, jakým je například komunikace v cizím jazyce, mělo by nám z toho logicky vyplývat, že konzumace alkoholu se negativně podepíše právě na naši schopnosti mluvit v nemateřském jazyce.
Zdá se však, že to tak docela není
Vědci z univerzity King’s College v Londýně, z Maastrichtské univerzity v Nizozemsku a Liverpoolské univerzity v Londýně přišli na to, že malé množství alkoholu nám ve skutečnosti může pomoci náš jazyk trochu uvolnit a rozvázat.
Experiment měl ukázat, jaké účinky bude mít malé množství zkonzumovaného alkoholu na testované osoby a zejména na jejich schopnost komunikovat v cizím jazyce.
Vědci samozřejmě brali v úvahu hodnocení vnějších pozorovatelů, ale také subjektivní pocit a sebehodnocení testovaných osob.
Experiment byl proveden na 50 testovaných lidech – všichni byli studenti na Maastrichtské univerzitě, jejich mateřskou řečí byl německý jazyk a cizí jazyk, kterým se až v dospělosti naučili mluvit, číst a psát, byla nizozemština.
Tito účastníci výzkumu byli libovolně rozděleni do dvou skupin. Účastníkům první skupiny byl podán nápoj s nízkým obsahem alkoholu, účastníkům druhé kontrolní skupiny byl podán nápoj bez obsahu alkoholu.
Každý účastník v první skupině zkonzumoval alkoholický nápoj o objemu 460 ml s obsahem alkoholu 5 %. Z tohoto důvodu se intenzita účinku projevila s mírnými odchylkami v závislosti na rozdílné tělesné hmotnosti jednotlivých účastníků.
O chvilku později byl každý účastník experimentu vyzván, aby v trvání několika minut vedl rozhovor s místním Holanďanem.
TIP: Tajemství lesklých, silných a krásných vlasů pochází z vulkanické Kostariky. Více informací zde
Z těchto rozhovorů byl pořízen zvukový záznam. Komunikační dovednosti v holandštině každého účastníka experimentu následně zhodnotili dva nezávislí pozorovatelé. Tito vnější pozorovatelé, jejichž mateřským jazykem byla holandština, se neměli jak dozvědět, kteří účastníci výzkumu byli pod vlivem alkoholem a kteří ne.
I účastníci experimentu měli dodatečně sami zhodnotit svůj výkon v komunikaci v cizím jazyce.
Rozvázaný jazyk
Vnější pozorovatelé se k experimentu vyjádřili, že při konverzaci v cizím jazyce si účastníci pod vlivem alkoholu počínali ve všeobecnosti lépe.
Pozorovatelé konkrétně uvedli, že ve srovnání se skupinou, která nekonzumovala alkohol, se účastníci z první skupiny neostýchali a byli mnohem výřečnější. Zajímavostí také je, že sebehodnocení účastníků z obou skupin se nijak zásadně nelišilo.
Spoluautorka experimentu, doktorka Inge Kersbergenová, která působí na Liverpoolské univerzitě na Institutu psychologie, společnosti a zdraví, se k výsledkům experimentu vyjádřila následovně:
„Naším experimentem se potvrdilo, že mírná konzumace alkoholu může účinně zlepšit výřečnost v cizím jazyce u osob, které se tento cizí jazyk naučily až později v dospělosti.“
Výsledky experimentu tedy souhlasí s běžně rozšířenou představou, zejména mezi osobami, které ovládají i nějaký cizí jazyk, že mírné množství alkoholu může vést ke zlepšení komunikačních dovedností v cizím jazyce.“
Je třeba ale dodat, že v našem experimentu účastníci konzumovali jen mírné množství alkoholu – větší množství by pravděpodobně vůbec nenapomohlo k lepší výřečnosti a artikulaci v cizím jazyce.
Doktor Fritz Renner, jeden z hlavních vědců, který vedl experiment na Maastrichtské univerzitě, se k výsledkům výzkumu vyjádřil takto:
„Důležité je jasně poukázat na to, že účastníci experimentu zkonzumovali pouze malé množství alkoholu. Větší množství zkonzumovaného alkoholu by už pravděpodobně nevedlo k artikulovanější komunikaci v cizím jazyce.“
Doktorka Jessica Werthmannová, spoluautorka výzkumu na Maastrichtské univerzitě, ještě dodává:
„Při prezentování výsledků našeho výzkumu musíme být trochu opatrní, dokud s jistotou nezjistíme, co je přesnou příčinou zlepšených komunikačních dovedností lidí pod vlivem alkoholu.“
Zdroj: organichomeremedies.com, Zpracovala: Mocvědomí.cz
Napsat komentář