V nedávných experimentech ohledně konzumace alkoholických nápojů se ukázalo, že malé množství alkoholu může u osob, které ovládají dva nebo více jazyků, zlepšit jejich komunikační dovednosti v nemateřském jazyce.
A jedním dechem dodáváme, že se také potvrdilo, že tyto cizojazyčné dovednosti byly u testovaných osob značně oslabeny po zkonzumování většího množství alkoholu.
Každý, kdo už na vlastní kůži okusil účinky alkoholu, bude jistě souhlasit s tím, že větší množství alkoholu umí zcela rozvrátit jakoukoli snahu o jasné myšlení anebo ovládání pohybů těla.
Na jeho účinky nejvíce doplácejí hlavní funkce mozku, zejména ty, které přímo ovlivňují myšlení, paměť, schopnost rozeznávat mezi vhodným a nevhodným chováním, nebo také zdrženlivost.
Když si uvědomíme, že jsou nezbytným předpokladem pro průběh vyšších psychických procesů, jakým je například komunikace v cizím jazyce, mělo by nám z toho logicky vyplývat, že konzumace alkoholu se negativně podepíše právě na naši schopnosti mluvit v nemateřském jazyce.
Zdá se však, že tomu tak není
Vědci z univerzity King’s College v Londýně, Maastrichtské univerzity v Nizozemsku a Liverpoolské univerzity v Londýně přišli na to, že malé množství alkoholu nám ve skutečnosti pomáhá uvolnit a rozvázat jazyk.
Experiment měl odhalit, jaké účinky má malé množství zkonzumovaného alkoholu na testované osoby a zejména na jejich schopnost komunikovat v cizím jazyce.
Vědci samozřejmě brali v úvahu hodnocení vnějších pozorovatelů, ale také subjektivní pocit a sebehodnocení testovaných osob.
Experiment byl proveden na 50 účastnících – všichni byli studenti na Maastrichtské univerzitě, jejich mateřskou řečí byla němčina a cizí jazyk, kterým se až v dospělosti naučili mluvit a dokázali v něm číst a psát, byla nizozemština.
Tito účastníci byli libovolně rozděleni do dvou skupin. První skupině byl podán nápoj s nízkým obsahem alkoholu a druhé skupině nápoj bez obsahu alkoholu (více ZDE…).
Každý účastník v první skupině zkonzumoval alkoholický nápoj o objemu 460 ml s 5% obsahem alkoholu. Z tohoto důvodu se intenzita účinku projevila s mírnými odchylkami v závislosti na rozdílné tělesné hmotnosti účastníků.
O chvilku později byl každý účastník experimentu vyzván, aby v trvání několika minut vedl rozhovor s místním Holanďanem.
Z těchto rozhovorů byl pořízen zvukový záznam. Komunikační dovednosti v holandštině každého účastníka následně zhodnotili dva nezávislí pozorovatelé. Tito pozorovatelé, jejichž mateřským jazykem byla holandština, nevěděli, kteří účastníci byli pod vlivem alkoholem, a kteří ne.
I samotní účastníci měli dodatečně sami zhodnotit svůj výkon v komunikaci v cizím jazyce.
Rozvázaný jazyk
Vnější pozorovatelé se vyjádřili, že při konverzaci v cizím jazyce si účastníci pod vlivem alkoholu počínali ve všeobecnosti lépe.
Konkrétně uvedli, že ve srovnání se skupinou, která nekonzumovala žádný alkohol, se neostýchali a byli mnohem výřečnější. Zajímavostí také je, že sebehodnocení účastníků z obou skupin se nijak zásadně nelišilo.
Spoluautorka experimentu, doktorka Inge Kersbergenová, která působí na Liverpoolské univerzitě na Institutu psychologie, společnosti a zdraví, se k výsledkům vyjádřila následovně:
„Díky našemu experimentu se potvrdilo, že mírná konzumace alkoholu může účinně zlepšit mluvení v cizím jazyce u osob, které se tento cizí jazyk naučily až v dospělosti.“
Výsledky tedy souhlasí s běžně rozšířenou představou, – zejména mezi osobami, které ovládají i nějaký cizí jazyk, – podle níž mírné množství alkoholu může vést ke zlepšení komunikačních dovedností v cizím jazyce.“
Je třeba ale dodat, že v uvedeném experimentu účastníci konzumovali jen mírné množství alkoholu – větší množství by pravděpodobně vůbec nenapomohlo k lepší výřečnosti a artikulaci v cizím jazyce.
Doktor Fritz Renner, jeden z hlavních vědců, který vedl experiment na Maastrichtské univerzitě, se k výsledkům výzkumu vyjádřil takto:
„Důležité je jasně poukázat na to, že účastníci experimentu zkonzumovali pouze malé množství alkoholu. Větší množství by už pravděpodobně nevedlo k lepší výslovnosti v cizím jazyce.“
Doktorka Jessica Werthmannová, spoluautorka výzkumu na Maastrichtské univerzitě, ještě dodává:
„Při prezentaci výsledků našeho výzkumu musíme být trochu opatrní, dokud s jistotou nezjistíme, co je přesnou příčinou zlepšených komunikačních dovedností osob pod vlivem alkoholu.“
Zdroj: organichomeremedies.com, Zpracovala: Mocvědomí.cz
Napsat komentář