Jak překonat podvědomé instinkty pračlověka, které dnes již ztrácejí opodstatnění

Naše podvědomí je v činnosti po více než 90 % času. Udržuje v chodu celé naše tělo – naše srdce tluče, aniž bychom mu museli dávat povel: „Srdíčko, tluč!“

Kráčíme, aniž bychom museli přemýšlet o pohybech svalů, a když je náš organismus napaden virem, naše podvědomí začne automaticky s tímto virem bojovat.

Úkoly našeho podvědomí

Podvědomí v našem nitru tedy provádí mnoho úkolů, kterými nám zajišťuje bezpečí a zdraví. Podvědomí pro nás provádí množství úkolů i navenek.

Dává pozor na věci a vzory chování, které se nacházejí mimo naše tělo, a které by nám mohly ublížit. V takovém případě, kdy si naše podvědomí „myslí“, že by nám něco mohlo ublížit, spouští obrannou reakci.

Problémem je, že se tak řídíme zastaralými instinkty přežití, které nám zůstaly ještě z dob pračlověka.

Když se tyto instinkty spustí, dostáváme se do stavu ostražitosti a náš mozek nám říká: „Rychle uteč, nebo tě to zabije!!!“… a první věc, kterou mozek udělá, je, že vypne vědomé myšlení.

Vědomé myšlení je zkrátka příliš pomalé v situacích, kdy opravdu jde o život. Tímto způsobem podvědomí zvítězí a my ztrácíme kontrolu. Ztrácíme sebe sama až do chvíle, dokud hrozba nepomine.

A pak si zase vyčítáme, jak jsme mohli ztratit kontrolu a podlehnout primitivním obranným instinktům podvědomí.

Náš mozek potřebuje prostě aktualizovat software. Prvním krokem je pochopit pravidla přežití pračlověka a důvody, proč tato pravidla ztrácejí své opodstatnění v dnešní moderní době.

Pračlověk a jeho pravidla přežití

Pravidlo pračlověka č. 1: Nejprve jednej anebo přemýšlej a zemřeš

Kdyby nás v džungli napadl tygr, nebudeme mít čas přemýšlet nad tím, jestli máme po ruce ten nejlepší šíp nebo jestli je terén vhodný pro útěk… prostě budeme muset zareagovat.

A podvědomí je uzpůsobeno tak, že (na jeho základě) jednáme bez rozmýšlení. Spouští fyzickou reakci, která nás má ochránit před hrozbou a poraněním.

Proč toto pravidlo nefunguje dnes:

V současnosti se jen tak nesetkáme s tygrem či jiným predátorem. A proto není potřeba, aby se v nás spustila fyzická reakce, která by nám měla umožnit přežít.

Pravdou je, že riziko zranění, proti kterému se naše dnešní podvědomí brání, je emocionální zranění. Z pohledu emocí se však podvědomí chová jako malé dítě.

A tak se nás toto emocionálně nevyzrálé dítě snaží chránit před emocionálním zraněním tak, že nám zrychluje tep, dech a celkově nás připravuje na útěk, boj nebo stěžování si.

Pravidlo pračlověka č. 2: Když tě rodiče nemilují, pak umřeš

Kdyby se o nás rodiče nestarali v dobách, kdy žili pralidé, zemřeli bychom hladem, protože by nás neměl kdo nakrmit. V těch dobách bylo pro děti životně důležité chovat se tak, aby se svými rodiči udržovaly co nejlepší vztahy.

Proč toto pravidlo nefunguje dnes:

Jednoduše řečeno, ať už máme s našimi rodiči jakýkoli vztah, dnes hlady neumřeme. Když už nic jiného, ​​tak sociální systém se postará alespoň o to, že nezůstaneme opuštění jako kořist pro šelmy.

Avšak pravidla pračlověka nám kážou, že zatímco vyrosteme, měli bychom udělat cokoliv, co je třeba k tomu, abychom byli s rodiči zadobře. A tak každá interakce či komunikace s rodiči sloužila jako ukazatel toho, jestli nás rodiče milují stejně nebo méně.

Například pokud naše máma měla opravdu špatný den a řvala na nás ve chvíli, kdy jsme ji prosili o pomoc s domácími úkoly… podle pravidla pračlověka bychom si mohli pomyslet:

„Když jsem poprosil mámu o pomoc a ona na mě řvala, to znamená, že když ji příště poprosím o pomoc, nebude mě mít už ráda. A když mě nebude mít ráda, tak umřu, a tedy nejlepším řešením bude nežádat ji více o pomoc.“

Pravidlo pračlověka č. 3: Pokud nebudu členem bandy, pak zemřu

Je pochopitelné, že člověk sám je slabý v mnoha ohledech. A nejlepší způsob, jak přežít, je být členem nějaké skupiny. Banda nás bude ochraňovat, pokud budeme plnit svou roli. A tak je důležité být součástí bandy.

Proč toto pravidlo nefunguje dnes:

Pro to, abychom dnes přežili, se nemusíme začleňovat do skupiny. V moderní společnosti je možné přežít bez jakékoli pomoci ze strany jiného.

Ale po pračlověku, pro kterého bylo životně důležité, aby se začlenil do skupiny, jsme zdědili program, který nás nabádá k tomu, že je třeba se snažit začlenit do nějaké skupiny. Zvláště to platí pro období dětství.

Když nás z jakéhokoliv důvodu vyloučí ze skupiny, podvědomí to obecně chápe jako špatnou věc, ačkoliv na vědomé úrovni nám to nemusí zvlášť překážet.

Když si podvědomí myslí, že něco ohrožuje náš život, spustí obranný mód a pokusí se udělat cokoliv, co je v jeho silách, aby nás ochránilo před ublížením.

Z tohoto důvodu můžeme pociťovat neustálý vnitřní boj mezi tím, co chceme, a tím, co si náš mozek myslí, že potřebujeme k přežití.

Ve videu níže (v angličtině) si můžeme prohlédnout přednášku Dawn Waltonové o pravidlech přežití pračlověka:

Jednoduchý trik, jak znovu zapnout vědomé myšlení

Když se v našem mozku spustí pravidla přežití pračlověka, naše podvědomí převezme kontrolu a vypne vědomé myšlení. Můžeme však opět získat kontrolu tím, že na naše podvědomí použijeme trik.

Vazba mezi myslí a tělem je obousměrná. Mysl dává pokyny tělu, ale i tělo dává pokyny mysli.

Jedním z projevů podvědomé reakce v situaci „útěk nebo boj“ je zrychlený dech nebo lapání po dechu. Když tedy zpozorujeme tyto fyzické projevy, nebo to, že nad sebou ztrácíme vědomou kontrolu, můžeme použít následující dechová cvičení – tímto způsobem mozku vyšleme signál:

1. Během nádechu počítáme do 2, během výdechu počítáme také do 2.

2. Během nádechu počítáme do 3, během výdechu počítáme také do 3.

3. Během nádechu počítáme do 4, během výdechu počítáme také do 4.

4. Během nádechu počítáme do 5, během výdechu počítáme také do 5.

5. Během nádechu počítáme do 6, během výdechu počítáme také do 6.

6. Během nádechu počítáme do 7, během výdechu počítáme také do 7.

7. Opakujeme tak dlouho, dokud to uznáme za vhodné, nebo dokud budeme při nádechu a výdechu počítat do 10.

Tímto jednoduchým trikem zmírníme vliv podvědomí na naše rozhodování a jednání a znovu nabydeme vědomého myšlení. Když se nám podaří obnovit naše vědomé myšlení, předchozí fyzické projevy si můžeme vysvětlit jako vzrušení či přípravu na něco neznámého.

Když do rozhodování znovu zapojíme vědomé myšlení, budeme se moci vymanit z vlivu našeho podvědomí ve chvílích, kdy se řídí pravidly přežití pračlověka.

Autorkou článku je Dawn Waltonová

O autorce:

Pračlověk a jeho pravidla přežití: Jak překonat podvědomé instinkty, které v dnešní moderní době ztrácejí své opodstatnění.

Dawn Waltonová je autorkou knihy „The Caveman Rules of Survival“ („Pračlověk a jeho pravidla přežití“) a v praxi provádí kognitivní hypnoterapii.

Když nepracuje ve své kanceláři, pořádá sezení ve městech Dundee a Aberdeen ve Skotsku, ale i na mezinárodní úrovni prostřednictvím internetu.

Většině její klientů obvykle postačují dvě až tři sezení, aby změnili svá pravidla.

Zpracovala: Mocvědomí.cz