Každý člověk je tvůrcem svého vlastního štěstí. V různých etapách života máme různé priority. Ale co je v životě opravdu důležité?
Možná odpovíte: zdraví, rodina, peníze, kariéra, záliby a tak bychom mohli pokračovat dál a dál. V následujícím příběhu se dozvíte, že všichni máme své čtyři ženy a je jen na nás, které z nich věnujeme svou pozornost.
Příběh o mocném králi a jeho čtyřech ženách
Kdysi žil ve velmi bohaté zemi mocný král, který měl čtyři ženy. Ze všech nejvíc miloval tu čtvrtou. Kupoval jí drahé šaty, zdobil ji zářivými drahokamy, nechával jí jíst ty nejvybranější pokrmy a nedával jí nic jiného, než to nejlepší.
Velmi rád měl i svoji třetí ženu. Byl na ni pyšný, rád ji s sebou brával do společnosti a ukazoval přátelům. Vždycky se bál, že jednoho dne ho zavrhne a uteče k jinému.
Také svou druhou ženu měl král ve veliké lásce. Byla jeho důvěrnicí, vždycky moudrá, vždycky přející a trpělivá. Když měl král problémy, svěřoval se své druhé ženě a ona mu pomáhala dostat se z obtížné situace a přežít těžké časy.
První žena byla tichá a nenápadná. Byla svému muži velmi oddána, dělala všechno, co mohla, pro uchování a rozmnožení bohatství králova i celé země a velmi se jí v tom dařilo. Král však bez ohledu na to svou první ženu nemiloval a to, že ona ho měla tak hluboce ráda, jako by se ho netýkalo. Vůbec si jí nevšímal.
Jak už to v životě chodí, král zestárl a onemocněl. Tušil, že brzy zemře, a tak přemýšlel nad svým odchodem z tohoto světa. Začala ho trápit osamělost, a tak si vzpomněl na své čtyři ženy a rozhodl se požádat je, aby mu dělaly společnost na jeho poslední cestě (více ZDE…).
A tak se zeptal své čtvrté ženy: „Miloval jsem tě víc než ty ostatní. Dával jsem ti to nejlepší, co jsem měl, chránil jsem tě jako poklad. Teď, když umírám, jsi ochotna následovat mě do říše mrtvých?“
„Na to zapomeň,“ odpověděla mu čtvrtá žena a bez jediného dalšího slova odešla z komnaty. Její slova byla jako kinžál vražený králi do srdce.
Zesmutnělý král se tázal své třetí ženy: „Zbožňoval jsem tě celý život. Teď, když umírám, jsi ochotna jít se mnou do království stínů?“
„To ne,“ odpověděla mu třetí žena. „Život je tak krásný! Až zemřeš, chci se znovu vdát.“ Král byl velmi sklíčený. Takovou bolest jeho srdce dosud nepoznalo.
Tehdy se obrátil na druhou ženu: „Vždycky jsem se k tobě obracel o pomoc. Vždycky jsi mi pomohla, byla jsi mi tím nejlepším rádcem. Teď, když umírám, budeš ochotna mi dělat společnost?“
„Velmi lituji, že tentokrát ti nemohu pomoci,“ odpověděla mu druhá žena. „To největší, co pro tebe mohu udělat, je s poctami tě pohřbít.“
Její odpověď mu zlomila srdce. V tu chvíli uslyšel tichý hlásek: „Půjdu s tebou a budu tě následovat až do konce!“
Král pohlédl směrem toho hlasu a uviděl svou první ženu, uvadlou téměř k nepoznání. Z posledních sil ji chytil za ruku a celý ohromený pronesl: „Měl jsem být k tobě pozornější, dokud jsem mohl!“
Každý z nás má své čtyři ženy. Co symbolizují?
Čtvrtá žena je naše tělo. Je jedno, kolik času a péče mu věnujeme, aby vypadalo dobře. Až zemřeme, rozloučí se s námi jako první.
Naše třetí žena symbolizuje vše, co během života získáme. Je to kariéra, peníze, postavení, bohatství. Až zemřeme, získají je jiní.
Druhou ženou je rodina a příbuzní. Není důležité, jak nám pomáhali, dokud jsme tu byli. Až zemřeme, bude to největší, co pro nás budou moci udělat, doprovodit nás do hrobu.
Naší první ženou je duše (více ZDE…). Často ji ignorujeme, když se honíme za úspěchy, za mocí, bohatstvím a potěšením. Bez ohledu na to zůstává duše tím jediným, kdo jde a půjde s námi všude tam, kam půjdeme my.
Závěr
To, jak se budeme na sklonku života cítit, závisí na tom, v jakém stavu bude naše duše. Budeme-li o ni pečovat, budeme-li ji chránit a rozvíjet, můžeme tím dát světu i sobě samým ten nejkrásnější dar.
Zdroj: enlighteningsummary.com, Zpracovala: Mocvědomí.cz
Napsat komentář