Sedm znaků dospělého člověka, který nebyl v dětství dostatečně milován

Myelinace, nebo také proces zrání nervových spojení, je dokončena na 80 % kolem 4. roku vývoje.

Mozek hraje klíčovou roli téměř ve všem, co děláme, co si myslíme nebo co říkáme.

Pokud se dítěti nedostává dostatek projevů lásky, má to zásadní vliv na vývoj jeho mozku, zejména v tom, že to brání vytváření nervových spojení, která jsou odpovědná za emoce.

Existuje nepopiratelná souvislost mezi dětstvím a osobnostními rysy člověka v dospělosti.

Psycholog jménem Peg Streep vysvětluje tuto souvislost podrobněji. Jak tvrdí, i když je dětství každého z nás jiné, dá se z něj odvodit, jaký to bude mít vliv na náš život v dospělosti.

Všechny zážitky z dětství, kterými jsme prošli, nás formují a ovlivňují naši osobnost (více ZDE…) a vzorce chování.

Zde je sedm znaků, které bude vykazovat dospělý člověk, jemuž se v dětství dostávalo málo lásky:

1. Přecitlivělost

Každý z nás určitě někdy slyšel frázi „neberte si věci příliš osobně“, že? Ve skutečnosti je to velmi dobrá rada.

Lidé, kteří řeší své problémy, je obvykle přenášejí na ostatní. Pokud však někdo vyrůstal v prostředí, kde bylo málo lásky, nebrat si věci osobně pro něj není přirozené.

2. Nejistota

Pozitivní prostředí mimo domov, jako například ve škole, na kroužcích či ve sportovních klubech, dokáže do jisté míry eliminovat negativitu v domácím prostředí.

Pokud se však dítě nemůže spolehnout na ty, kteří jsou mu nejbližší, má pocit, že se nemůže spolehnout absolutně na nikoho.

3. Strach z neúspěchu či selhání

Děti vyrůstající v prostředí, v němž dochází k zanedbávání, si bohužel nevybudují smysl pro sebeúctu.

Na druhé straně prostředí plné lásky podporuje rozvoj statečnosti a sebedůvěry.

Dítě, které není milováno, může pociťovat nedostatek sebedůvěry. To se obvykle projevuje jako strach ze selhání.

4. Nízká emoční inteligence

Děti začínají rozlišovat různé pocity pomocí gestikulace a slov, která hrají důležitou roli při pochopení negativních emocí. To jim pomáhá vyjádřit vlastní pocity, rozvinout u nich odolnost a zvládnout strach.

Děti nebudou emočně inteligentní, když nebudou schopny rozeznat své vlastní emoce.

5. Problémy s důvěrou

Vybudování důvěry vyžaduje stabilní vnější prostředí. Lidé kolem dítěte by měli být relativně stabilní. Dítě potřebuje pocit bezpečí.

Bez stabilního prostředí může mít v dospělosti problémy důvěřovat ostatním lidem. V takovém případě bude pro něj složité vytvořit jakýkoliv typ vztahu.

6. Úzkost a deprese

U dětí, které nebyly v dětství dostatečně milovány, se obvykle rozvinou duševní poruchy.

Jak dítě roste, začínají se u něj objevovat stavy jako úzkost (více ZDE…) či deprese.

7. Toxické vztahy

Dětský mozek se učí na základě rozpoznávání znaků, vzorců a obrázků.

Podle kognitivní neurovědy a psychologie je to proces, při kterém se párují informace z aktuálního podnětu a informace uložené v paměti.

Co se týče mezilidských vztahů, nemilované děti budou v dospělosti vyhledávat společnost, která je jim nejznámější – společnost toxických lidí (více ZDE…).

Zpracovala: Mocvědomí.cz