„Lidé si myslí, že spřízněná duše je někdo, kdo se k nim perfektně hodí, protože přesně tak by to chtěli. Ale pravdou je, že spřízněná duše je zrcadlem.
Člověk, který vám ukáže vše, co vás drží zpátky, člověk, který vás přitahuje k vlastní pozornosti, abyste mohli změnit svůj život.“ – Elizabeth Gilbert
Vzpomínám si, že ve dvaceti jsem se stále držel romantické představy o „spřízněné duši“.
Určitě to znáte: Jednoho dne se setkáte s mužem nebo ženou svých snů, kteří složí dohromady vaše rozbité části a udělají vás kompletními.
Tato představa je však nepřesná: „spřízněná duše“ ve skutečnosti představuje zrcadlo.
Pokud jsme přesvědčení, že pouze jiný člověk může doplnit, co nám chybí, považujeme se za „nekompletní“, a to je právě ten problém.
Této celistvosti můžeme dosáhnout vlastí silou – hledat u někoho jiného odpovědi na vlastní problémy, nedává smysl.
Pokud si myslíme, že jsme jen polovinou, která se má stát celkem, ve skutečnosti hledáme dalšího člověka, který se vnímá stejně. Ale čeho tím dosáhneme?
Pokud se cítíte jako rozbitá, nedokonalá bytost, pravděpodobně přitahujete to samé. Už jste někdy byli „zprostředkovatelem“ vztahu? Pravdou je, že jste se nepokoušeli rozzářit život někoho jiného, ale svůj vlastní.
„Je tady taková tma, že kolem sebe nevidím žádné světlo. Je to proto, že světlo vychází ze mě. Nemůžu ho vidět, ale všichni ostatní to dokážou.“ – LangLeave
Každý má v sobě světlo i tmu, které každý den mění svůj odstín. Nikdy nebudeme jen světlem nebo tmou, ale vždy kombinací obojího.
Z tohoto důvodu nevyhnutelně čelíme chvílím, kdy máme pocit, že nás zahltila tma, a pak hledáme světlo někoho jiného, aby nám přinesl uzdravení a rovnováhu.
Spřízněná duše není člověk, který vám dodá klid tím, že obětuje ten svůj. Pomůže vám však najít světlo ve vlastním nitru, dokonce i v průběhu životní lekce, která je (jak to tak bývá) opravdu bolestivá.
V životě se setkáme s lidmi, kteří nás přinutí zvednout ze země rozbité střepy, aniž bychom se báli krvácení.
Jejich lekce nás naučí přijmout sami sebe, a co je nejtěžší, milovat se přesně takové, jací jsme.
Spřízněná duše může být přítel, člen rodiny nebo partner. Ve vašem životě mají představovat zrcadlo – ne lepidlo.
„Jaký je v tom rozdíl?“ zeptal jsem se. „Mezi láskou našeho života a spřízněnou duší?
„Jednu si můžeš vybrat, tu druhou ne.“ – Tarryn Fisher, Mud Vein
Zdroj: thespiritscience.net, Zpracovala: Mocvědomí.cz
Napsat komentář