Spřízněné duše jsou ve skutečnosti zrcadlem naší duše

„Lidé si myslí, že spřízněná duše je někdo, kdo se k nim perfektně hodí. Každý z nás si přeje potkat někoho, kdo je mu souzen. Ale ve skutečnosti je spřízněná duše naším zrcadlem.

Jedná se o člověka, který vám ukáže vše, co držíte v sobě, čímž zaměří vaši pozornost na vaše chyby a nedostatky tak, že můžete změnit svůj dosavadní život.“ – Elizabeth Gilbert

Vzpomínám si, že když mi bylo 20 let, stále jsem se držela romantické představy o „spřízněné duši“.

O tom, že jednoho dne se setkám s mužem svých snů a poskládám chybějící kousky sebe sama do jednoho uceleného celku, čímž se stanem kompletní.

Tato představa je však zcela mylná.

Zatímco jsme přesvědčeni, že jiný člověk nás umí udělat kompletními, sami se považujeme za „nekompletní“ a nejsme ničím jiným jen tím.

Každý máme v sobě sílu dosáhnout této jedinečné jednoty, avšak nesmíme se snažit najít odpovědi na naše problémy u jiného.

Pokud si myslíme, že jsme jen polovinou celku, ve skutečnosti hledáme dalšího člověka, který se vnímá stejně. Ale čeho tím dosáhneme?

Pokud se cítíme jako rozbitá hračka, pak si pravděpodobně přitáhneme přesně stejnou rozbitou hračku.

„Je tu tma, taková tma, že nevidím žádné světlo kolem sebe. Je to proto, že světlo přichází od vás. Nemůžete ho vidět, ale všichni ostatní mohou.“ – LangLeave

Každý má v sobě světlo i tmu, různé odstíny barev. Nikdy nebudeme jen sebou, nebo tím druhým.

Budeme vždy kombinací obou. V životě člověka nastávají momenty, kdy máme pocit, že tma vyplnila všechno kolem nás a nevidíme ani maličké světélko na konci tunelu.

V této situaci se snažíme najít světlo v někom druhém, abychom dosáhli restartu a požadované rovnováhy.

Spřízněná duše není ta, která přinese mír naší duši tím, že obětuje svou vlastní. Ale naopak osoba, která vám pomůže najít světlo v sobě samých, a to i přesto, že ponaučení z dané situace může být pro vás bolestivé… a obvykle taky je.

V našem životě se setkáme s lidmi, kteří nás přinutí zvednout rozbité střepy ze země, aniž bychom měli strach z krvácení.

Jejich lekce nás přinutí přijmout sebe sama, ale co je nejpodstatnější, přinutí nás akceptovat a milovat ty, kteří jsou přesně takoví jako jsme my.

Spřízněná duše může být váš přítel, člen rodiny nebo partner. Jejich role ve vašem životě je být vaším zrcadlem – a ne lepidlem.

„Jaký je v tom rozdíl?“ zeptala jsem se, „mezi láskou vašeho života a spřízněnou duší? Jedno si můžete vybrat, to druhé ne.“ – Tarryn Fisher, Mud Vein

Zdroj: thespiritscience.net