Nedávný požár Notre Dame v Paříži, který zničil střechu nejznámější francouzské katedrály, spustil zejména na internetu vlnu porovnávání dvou fotografií.
Na jedné straně vidíme hořící kostel ve Francii, na straně druhé vidíme fotografii podvyživeného dítěte v Africe, na které číhá sup.
Tato druhá fotografie, kterou v roce 1993 zhotovil žurnalista a fotograf Kevin Barter, byla oceněna Pulitzerovou cenou.
Smyslem porovnávání těchto fotografií je zvýšit obecné povědomí o tom, že globální problémy, jakým je například hladomor, který silně doléhá na mnohé rozlehlé oblasti Afriky, jsou zřejmě o něco palčivější než zachování či rekonstrukce historických památek.
Hansjörg Wyss, švýcarský miliardář, filantrop a ochránce přírody, se rozhodl na tuto mocnou kritiku ze strany veřejnosti odpovědět pozoruhodným a šlechetným gestem.
Žurnalistka, Lucy Connolly, ve své reportáži informovala o tom, že Hansjörg Wyss plánuje v horizontu příštích deseti let poskytnout miliardu dolarů na záchranu Země. Tuto reportáž zveřejnila 20. dubna 2019 anglická internetová informační společnost UNILAD.
Hansjörg Wyss plánuje prostřednictvím své nadace Wyss Foundation financovat vědecké projekty zaměřené na ochranu životního prostředí a také posilovat povědomí široké veřejnosti o důležitosti ochrany životního prostředí.
„Co se mě týče, rozhodl jsem se v horizontu příštích deseti let darovat miliardu dolarů na ochranu životního prostředí. Tyto finanční prostředky jsou určeny na pomoc vědcům, aktivistům a všem, kteří se angažují v ochraně půdy a oceánů.
Můj malý příspěvek jim snad pomůže trochu urychlit dosažení jejich cíle, to znamená dostat pod kontrolu a ochránit 30 % povrchu Země do roku 2030,“ vyjádřil se Hansjörg Wyss pro americké noviny The New York Times.
Tato šlechetná nabídka ani nemohla přijít ve správnější čas – přišla v období, kdy podle odhadů vědců živočišné a rostlinné druhy v důsledku činnosti člověka vymírají 1000krát rychleji, než tomu bylo před masivními zásahy člověka do životního prostředí.
Podle slov samotného Hansjörga Wysse, od vzniku Yellowstonského národního parku v roce 1872, který se tím pádem stal prvním národním parkem na světě, zůstalo jen 15 % pevniny a 7 % plochy oceánů pod ochranou, a tudíž nejsou poznamenány činností člověka.
Zdá se však, že ani Wyssův ambiciózní cíl – v příštích deseti letech vyvíjet činnost na přísnou ochranu a obnovu životního prostředí na 30 % povrchu planety – nemusí být z dlouhodobého hlediska postačující.
Ochránci životního prostředí tvrdí, že už dnes by bylo k udržení alespoň současné biodiverzity potřeba chránit, případně obnovovat až 50 % povrchu Země.
„Jediný způsob, jak ochránit přibližně 90 % stávajících živočišných a rostlinných druhů, je výrazně zvětšit chráněná území a plochy, kde by všechny živočišné a rostlinné druhy mohly najít své útočiště.
Vyjádřeno v číslech, ze současných 15 % pevniny a 3 % plochy moří a oceánů, které jsou považovány za chráněné, by to mělo být až 50 % pevniny a také 50 % plochy oceánů, které by podléhaly přísné ochraně.
Spolu s dalšími ochránci přírody a vědci jsem již vícekrát poukázal na to, že pod tato procenta chráněné pevniny a vodních ploch by spadaly větší, ale i menší oblasti a plochy po celé Zemi, které by zůstaly relativně přirozené a nepoznačené zásahem člověka.
Dobrou zprávou je, že když budou tyto plochy zařazeny do kategorie chráněných oblastí, život lidí, kteří tam žijí, nebude nijak narušen, a proto se nemusí vůbec obávat, že by se odsud museli vystěhovat, nebo by to nějakým způsobem narušilo jejich vlastnická práva,“ vysvětluje Edward O. Wilson, emeritní profesor na Harvardu a autor knihy „Half-Earth: Our Planet’s Fight for Life“ („Poloviční Země: Boj naší planety o život“).
Na začátek má Hansjörg Wyss v plánu sponzorovat výzkumnou činnost na Bernské univerzitě ve Švýcarsku. Záměrem této výzkumné činnosti je určit a vypracovat ty nejúčinnější a proveditelné metody ochrany a obnovy přírodního prostředí.
Tato informace byla zveřejněna koncem října 2018 na zpravodajském internetovém portálu Business Insider.
Když už budou tyto metody vypracovány, švýcarský miliardář má v úmyslu podpořit sérii operací koordinovaných na místní úrovni, jejichž účinek by se měl odrazit v lepší správě národních parků a chráněných přírodních oblastí po celé Zemi.
Úspěšnost celé iniciativy Hansjörga Wysse se pochopitelně setkává s nemalou dávkou pochybností a skepse.
Každý skeptik by si však měl uvědomit, že pokud bude devastace životního prostředí pokračovat takovým tempem jako doposud, v horizontu padesáti let v jejím důsledku vymře tolik živočišných druhů, že Zemi bude trvat přibližně tři miliony let, než se vrátí do své původní a zdravé rovnováhy.
Zdroj: iheartintelligence.com, Zpracovala: Mocvědomí.cz
Napsat komentář