Empatičtí nebo vysoce citliví lidé příliš dobře vědí, jak vyvážit své emoce ve světě plném konfliktní a intenzivní energie.
Většina lidí vnímá empatii jako pozitivní znak na člověku, ale empatičtí lidé vnímají i stinnou stránku této vrozené vlastnosti. Být schopni vcítit se do toho, čím osoba prochází, nabídnout jí svou podporu a pochopení, může doslova zachránit něčí život.
Přejímání emocí jiných lidí
V některých případech empatičtí lidé přejímají energii a pocity jiných lidí. Proniknou hluboko do jejich podvědomí (více ZDE) a mohou tam zůstat i po dobu několika měsíců. Empatičtí lidé absorbují emoce lidí kolem sebe, se kterými mluví.
A navíc mohou na sebe přejímat energii z prostředí, která je založena na zvucích, světlu, rozhovorech a celkové frekvenci.
Empatičtí lidé vnímají svou schopnost jako dar a zároveň jako prokletí, protože je to stojí hodně energie.
Ačkoliv svět potřebuje empatické a citlivé lidi, aby léčili druhé, potřebujeme i takové, které se umí o sebe postarat. Empatičtí lidé (více ZDE) mají tendenci zanedbávat sami sebe, aby se postarali o všech ostatních.
A to je bod, ve kterém se dar laskavosti může rychle proměnit v něco negativního.
Citliví lidé prostě chtějí zachránit svět (více ZDE). Nedokážou vydržet bolest, utrpení, násilí a utlačování.
Chtějí vidět svět plný míru, lásky a úspěchu, a jelikož musí vydržet realitu, která je pravým opakem toho, co si přejí, velmi snadno se unaví a ztratí víru.
Potřebují dost času na řešení bezohlednosti tohoto světa a zpracovat ji podle vlastních představ, a když pomáhají ostatním s jejich vlastními problémy, tento cyklus pokračuje.
Empatičtí lidé absorbují emoce lidí kolem sebe a potřebují více času pro sebe, aby si obnovili svou energii (více ZDE). Když je jakákoliv část u nich nevyvážená, vypadá to tak, že vedou boj sami se sebou, který jednoduše nemohou vyhrát.
Zjednodušeně se dá říci, že přejímání emocí jiných lidí může více zatěžovat, a proto mluvíme o prokletí.
Chtějí zachránit svět, ale nechtějí ztratit sami sebe.
Je to křehká rovnováha, která vyžaduje neustále vylaďování a přepracování, aby fungovala pro obě dvě zúčastněné strany.
Experiment
Pokud chcete získat jednoduchou představu o tom, jak empatie funguje v lidské mysli, podívejte se na experiment, který provedla neuroložka Dr. Tania Singer.
V roce 2004 ona a její tým provedli experiment, při kterém umístili 16 párů do skeneru magnetické rezonance (MRI). Tito účastníci utrpěli bolestivý elektrický šok, který způsobil jejich fyzickou a emocionální bolest (více ZDE).
Dobrovolníci viděli jejich bolest v oblastech mozku, které ovládají schopnost vcítit se a rozzářit se jako ohňostroj.
Mnoho lidí projevuje empatii i vůči těm, kteří nejsou jejich příbuzní. Jedná se o chůvy, zdravotní sestry a jiné lidi, kteří se dennodenně starají o potřeby jiných.
Mnoho studií prokázalo, že lidé v těchto profesích se často setkávají se „sekundárním traumatickým stresem“. Nevyhnutelně přijímají bolest a utrpení svých pacientů, což jim mnohokrát způsobuje syndrom vyhoření (více ZDE).
Nicméně, jak se lidé, kteří jsou vysoce citliví na pocity ostatních a svět kolem sebe, mohou vyrovnat s realitou?
Podle výše uvedného výzkumu by mohla být odpověď docela jednoduchá.
Četné studie naznačují, že soucit, a nikoliv empatie, může pomoci lidem, kteří se cítí být ovlivněni energií a emocemi druhých lidí.
Soucit znamená, že pečujete o druhé, ale nesnažíte se absorbovat jejich emoce a pocity.
Závěr
I když se to může jevit jako kruté, empatičtí lidé si musí chránit svou energii a neroznášet ji po celém prostředí. Empatie není dobrá, pokud ji lidé vnímají jako bolest.
„Není zcela jasné, jestli svět potřebuje empatii, když dochází k utrpení někoho jiného,“ říká Michael Poulin ze Státní newyorské univerzity, „mohlo by to znásobit utrpení ve světě.“
Zdroj: powerofpositivity.com, Zpracovala: Mocvědomí.cz
Dekuji za prispevek, mam jednu otazku.
Pokud jste empaticky vyhoreli, daji se nejakym zpusobem tyto empatie obnovit?
Dekuji a pekny den. Jirina
K obnově je dobrá meditace samota a čerpání energie s přírody empatii nikdy nevycerpate.
Sebe láskou oni tomu říkají sobeckost ale jedinné co mi pomáhá je sebe láska ignorování pocitů druhých pač když se začnu vcitovat tak mi je strašně zle a kolikrát jak zde píšou i několik měsíců už jsem se přestal stýkat i s rodinou pač nejsou empatičtí a podvědomně nebo vědomně mě energeticky vysávali nesmim na ně ani myslet už pouhou myšlenkou jsem schopný se an ně napojit další věc lidi co jsou takto citlivý by neměli koukat na televizi a vůbec se stýkat s lidma co na ni koukaj a když už vydíte nějaké bezpráví třeba a zvířatech nebo na čem koliv s čím máte soucit tak se budto hned vybrečte nebo se to naučte ignorovat je to odporné já vím ale jinak vás to zabije vy nemůžete za to že je někdo kokot když můžete a máte tu možnost odejděte od všech lidí co vám kradou permanentní stěžovatelé a tak podobně když máte děti a partnera debila to je pak těžký nebo když máte omezené finanční možnosti či nějaké fyzické postižení které vás omezuje ale jestli jste narušená tím myslim empatik tak se to dá lehce zvládnout tou sebe láskou základ je ticho prostě klid když ej toho moc tak jsem si koupil špunty do uší ta citlivost je upřímně na hovno je to za trest vnímáte negativní energie lidí už jen tím že se dostanete do jejich blízkosti nedej bože když se ta banda ufounů začne chovat jak neandrtálci hluk násilí z huby jim lítaj sračky který si bohužel tahle sorta neuvědomuje navíc současný sistém je nastavený pro tyhle lidi myslím tím vládu i když politaka mě nezajímá ale má hodně co dočinění s mentalitou těchto lidí já k volbán nechodim čim dřív lidi přestanou chodit k volbám a čumět na TV tím dřív bude na světě klid
Ahoj…tenhle článek a příspěvek od Vás.jsem nehledala….proste tu je a já ho přečetla….je to pro mně zarážející a zárověň jsem nadšena….už vím proč jsem ráda sama…a už vím proč mně partneři nechápou…řeknu věci.jak je cítím a hned ode všech schytavam kritiku…ne vlastně mám za 47-let .3 duše .co mi rozumi…Ale bohuzel současný partner je tvrdy realista a ja uz jsem z neho unavená…bylo to i s bývalým manzelem…děkuji…KRISTINA
..mohu jen potvrdit…pokud člověk nechce zabít sám sebe, nic jiného mu nezbývá… je užitečné fungovat “ve spirále”…vyrovnávat čas stráveným zacentrováváním se dovnitř ( do sebe – samota, ticho, klid, příroda, meditace, tanec, tvoření….) a až si odpočinemem, pak můžeme opět zaměřit pozornost ven…a “pracovat” i pro druhé….
Ackoliv je prispevek zajimavy, nesedi mi, ze je lepsi s člověkem soucitit. Pokud s nekym soucitite, tak se do nej vcitite a chápete jeho pocity , tudíž se domnivam, ze je vysledek pro vysoce citlive lidi stejny..jsou různé techniky, ktere se daji aplikovat.
Dostala jsem knížku pruvodce pro vysoce citlive lidi, je to knizka plna rad a návodů, jak z vysoke citlivosti udelat prednost a ne prokleti…
Také zažívám a je to vyčerpávající. Hodně potom spím a odpočívám. Tomu vnímání energií a emocí druhych nechávám volný průběh a jsou to opravdu silné okamžiky. Zatím jsem nepřišla na to,k čemu tento dar mám? Také bývám ráda sama a hodně v přírodě. Pokud piji alkohol v klubu, dokáží se pres mě filtrovat emoce všech a to je potom dílo. Takže už raději nepiji. V přírodě cítím sílu, ale je to jiné, přirozené, cítím, že jsem součástí. Ale občas nebezpečné. Na vysokých místech při pohledu dolů mě energie nasávají a mám pocit,jako by mě vabily dolů ..skočit. je to příjemný pocit. Stačí se více držet země,doslova se chytim země.