Tmavá stránka empatie: Jak vás mohou vyčerpat absorbované emoce

Empatičtí nebo vysoce citliví lidé příliš dobře vědí, jak vyvážit své emoce ve světě plném konfliktní a intenzivní energie.

Většina lidí vnímá empatii jako pozitivní znak na člověku, ale empatičtí lidé vnímají i stinnou stránku této vrozené vlastnosti. Být schopni vcítit se do toho, čím osoba prochází, nabídnout jí podporu a pochopení, může doslova zachránit něčí život.

Přejímání emocí druhých

V některých případech empatičtí lidé přejímají energii a pocity druhých. Proniknou hluboko do jejich podvědomí a mohou tam zůstat i několik měsíců. Empatičtí lidé absorbují emoce lidí kolem sebe, se kterými si povídají.

A navíc mohou na sebe přejímat energii z prostředí, která je založena na zvucích, světlu, rozhovorech a celkové frekvenci.

Empatičtí lidé vnímají svou schopnost jako dar, a zároveň jako prokletí, protože je to stojí hodně energie.

Zatímco svět potřebuje empatické a citlivé lidi, aby léčili ostatní, potřebujeme i takové, které se umí o sebe postarat. Empatičtí lidé mají tendenci zanedbávat sami sebe, aby se postarali o všech ostatních.

A to je bod, ve kterém se dar laskavosti může rychle proměnit na něco negativního.

Citliví lidé prostě chtějí zachránit svět. Nedokáží vydržet bolest, utrpení, násilí a utlačování.

Chtějí vidět svět plný míru, lásky a úspěchu u všech, a protože musí vydržet realitu, která je pravým opakem toho, co si přejí, velmi snadno se unaví a ztratí víru.

Potřebují dost času na řešení bezohlednosti tohoto světa a zpracovat ji podle vlastních představ, a když pomáhají ostatním s jejich vlastními problémy, tento cyklus pokračuje.

Empatičtí lidé absorbují emoce lidí kolem sebe a potřebují více času pro sebe, aby si obnovili svou energii. Když je jakákoli část u nich nevyvážená, vypadá to tak, že vedou boj sami se sebou, který prostě nemohou vyhrát.

Zjednodušeně se dá říci, že přejímání emocí druhých může více zatěžovat, a proto mluvíme o prokletí.

Chtějí zachránit svět, ale nechtějí ztratit sebe sama.

Je to křehká rovnováha, která vyžaduje neustále ladění a přepracování, aby fungovala pro obě dvě zúčastněné strany.

Experiment

Chcete-li získat jednoduchou představu o tom, jak empatie funguje v lidské mysli, podívejte se na experiment, který provedla neuroložka Dr. Tania Singer.

V roce 2004 ona a její tým provedli experiment, při kterém umístili 16 párů do skeneru magnatické rezonance (MRI). Tito lidé utrpěli bolestivý elektrický šok, který způsobil jejich fyzickou a emocionální bolest.

Dobrovolníci viděli jejich bolest v oblastech mozku, které ovládají schopnost vcítit se a rozzářit se jako ohňostroj.

Mnoho lidí projevuje empatii i vůči těm, kteří nejsou jejich příbuzní. Jedná se o chůvy, zdravotní sestry a jiné lidi, kteří se dennodenně starají o potřeby jiných.

Mnoho studií prokázalo, že lidé v těchto profesích se často setkávají se „sekundárním traumatickým stresem“. Nevyhnutelně přijímají bolest a utrpení svých pacientů, což jim mnohokrát způsobuje syndrom vyhoření.

Avšak jak se lidé, kteří jsou vysoce citliví vůči pocitům ostatních a světu kolem sebe, mohou vyrovnat s realitou?

Podle výše uvedného výzkumu by mohla být odpověď docela jednoduchá.

Četné studie naznačují, že soucit, a nikoli empatie, může pomoci lidem, kteří se cítí být ovlivněni energií a emocemi druhých lidí.

Soucit znamená, že pečujete o druhé, ale nesnažíte se absorbovat jejich emoce a pocity.

Závěr

I když se to může zdát kruté, empatičtí lidé si musí chránit svou energii a neroznášet ji po celém prostředí. Empatie není dobrá, pokud ji lidé vnímají jako bolest.

„Není zcela jasné, jestli svět potřebuje empatii, když dochází k utrpení někoho jiného,“ říká Michael Poulin ze Státní newyorské univerzity, „mohlo by to znásobit utrpení ve světě.“

Zdroj: powerofpositivity.com