Usínat v posteli vedle svých dětí není zlozvyk

Mylné představy o kontaktním rodičovství jsou důvodem, proč se mnoho rodičů vyhýbá nočnímu usínání vedle svých dětí.

Kontaktní rodičovství (KR) jednoduše znamená pěstovat zdravý vztah, který mohou děti rozvíjet se svými rodiči.

Týká se spíše prohlubování pouta mezi rodičem a dítětem než jeho protrhávání, když dítě roste.

Kritici již celá léta tvrdí, že kontaktní rodičovství dělá děti emocionálně nestabilními a neschopnými zvládat své emoce.

Jsou přesvědčeni, že děti, které jsou hodně navázány na své rodiče, mají sklon při krátkém odloučení propadat nekontrolovaným záchvatům vzteku.

Mnoho rodičů se snaží omezovat čas a množství fyzického kontaktu, které dětem poskytují, v domněnce, že to má destruktivní vliv na jejich výchovu.

Jsou přesvědčeni, že ukládání dětí ke spánku z nich udělá trvale závislé na jejich přítomnosti během usínání.

Milí rodiče, odborníci tvrdí, že není nic špatného na tom být v noci se svými dětmi

Podle Susan Kraussové Whitbourneové, profesorky psychologických a mozkových věd na University of Massachusetts v Amherstu, výzkum dokázal, že z dětí, o které rodiče pečují, s větší pravděpodobností vyrostou mentálně vyrovnaní a úspěšní dospělí lidé.

„Když oddělíte oblíbené přehánění od objektivněji orientovaných vědeckých studií, je to citlivý přístup, který pěstuje v dětech fyzické a psychologické zdraví,“ napsala v časopise Psychology Today.

„Z rozsáhlého výzkumu opravdu víme… že bezpečně navázaní dospělí mají šťastnější a nekonfliktní životy. Existuje dokonce výzkum, který naznačuje, že jsou možná sami lepšími rodiči.“

Článek napsaný Stacey z blogu Fotbalová máma zobrazuje pocity viny, s nimiž se setkává většina rodičů kvůli tomu, že netráví se svými dětmi dost času.

Maminko, lehneš si ke mně na chviličku? Stejný scénář se opakuje téměř každou noc,“ napsala.

„S manželem se snažíme dostat děvčata do postele co nejdříve, abychom mohli dokončit své povinnosti předtím, než si sami půjdeme lehnout do postele.

Je snadné si myslet, že jsme natolik zaneprázdněni, že si nedokážeme najít čas lehnout si na několik minut ke svým dětem. Nebo jste možná slyšeli ty, kteří tvrdí, že lehat večer do postele ke svým dětem je zlozvyk.

Možná ale někde ve své hlavě slyšíte slabý hlásek – tak jako já – který šeptá: Tuto chvíli už nikdy nevrátíš. Ten hlas je neodbytný. A říká pravdu.“

Většina rodičů se nesnaží sdílet postel se svými dětmi, ba ani strávit pár minut v posteli vedle svých dětí ze strachu, že je zadusí.

Společné spaní (které se liší od ‘sdílení postele’) má své přínosy i rizika, ale na krátkém večerním objímání vašeho dítěte, dokud neusne, není nic špatného. Prohlubuje to vaše vzájemné pouto a vytváří v dětech emocionální jistotu a důvěru.

Některé starší, ale stále platné důkazy dokonce prokázaly, že děti, které byly svými rodiči silně zanedbávány, měly menší mozky než ty, jejichž rodiče milovali a laskali po tvářích.

Naopak děti, jejichž rodiče laskali a hodně objímali, mají menší pravděpodobnost, že budou v dospělosti dysfunkční a celkově si budou lépe počínat ve škole.

Než půjdeme dál, něco si vyjasněme. Znamená to, že pokud nespíte vedle svých dětí, povede to ke slabému vývoji mozku?

Ovšemže ne, rozhodně to však ukazuje, že laskání či jeho nedostatek mohou mít jisté důsledky, a to vážné, i když jen za určitých okolností.

Minuty důvěry navíc

Podle Stacey je trávení těch posledních minut dne s vašimi dětmi důležité, neboť přijde čas, kdy se toho přestanou dožadovat.

Možná začnou mít pocit, že svými rodiči nejsou milované a svou mysl naučí akceptovat tu klamnou, drsnou pravdu.

„Na jednu noc,“ poddala jsem se.

„Po špičkách jsem se vrátila do pokoje a spatřila svou nejmladší dceru, jak zhluboka dýchá a má zavřené oči. Již téměř spala.

Téměř okamžitě mě tam vycítila a na rtech se jí zjevil úsměv. ´Maminko,´ zašeptala. ´Můžeš mě obejmout?´ ´Pravdaže,´ řekla jsem a vlezla jsem k ní do postele.

Šťastně vzdychla a téměř okamžitě usnula. Hluboko v hrudi se mi roztápělo srdce. Toužila jsem, aby ta chvíle trvala navěky. A já jsem o ni téměř přišla.“

Podle výzkumníků Patrice Marie Millerové a Michaela Lamporta Commonse z Harvardovy lékařské fakulty patří k benefitům kontaktního rodičovství menší vystavení stresu a méně problémů s duševním zdravím.

„Dalším důležitým psychologickým benefitem je bezpečné navázání, což je sklon dítěte vyhledávat kontakt s rodičem, když pociťuje stres a nechat se tím kontaktem účinně utěšit,“ řekli.

„Výsledkem účinnější regulace emocí a bezpečného navázání… je, že se děti účinněji angažují v neodmyslitelných vývojových úkolech, jako jsou vztahy s vrstevníky a učení.“

Závěr

Rodiče by měli zavrhnout názor, že noční trávení času s dětmi je udělá neschopnými a závislými.

Kontaktní rodičovství může sice na první pohled působit jako shovívavé, ale nikdo netvrdí, že byste při výchově tímto způsobem neměli své děti trestat či vštěpovat jim základní sociální hodnoty.

Pokud jste zaneprázdněný rodič, který tráví celý den v práci, strávení deseti až patnácti minut s vašimi dětmi, když usínají, je něco, co si budou navždy pamatovat.

Společné usínání vedle dětí nemusí být pro všechny. Předtím, než uděláte nějaké změny, je nejlepší se informovat.

Zdroj: theheartysoul.com, Zpracovala: Mocvědomí.cz