Zkusme si položit otázku: Jak často používáme plasty? Pokud bychom sami sebe porovnali s průměrným konzumentem, naše odpověď by pravděpodobně zněla „každý den“.
Ano, výrobky, které jsou vyrobené z plastu nebo balené v plastovém obalu, jsou velmi praktické – a levné. Nicméně plast, umělý materiál, jehož producentem je člověk, svou přítomností v životním prostředí způsobuje hotovou spoušť.
Nemusíme využívat svou představivost. Pokud si chceme tento fakt plně uvědomit, stačí, když se podíváme na fotografie z okolí honduraského ostrova Roatán, které již v roce 2017 zachytila Caroline Powers.
Na fotografiích, které se nacházejí níže, můžeme vidět moře blízko ostrova, který se běžně spojuje s idylickou představou ráje.
Ta však byla v průběhu posledních let nahrazena smutnou realitou plastového odpadu v oceánu. Moře, které bylo ještě nedávno průzračné a ledově modré, je nyní značně znečištěné a plave v něm odpad.
Caroline Powers se s týmem potápěčů na lodi „přebrodila“ přes více než 8 kilometrů dlouhý pás odpadu plovoucího na hladině.
V nejužším místě bylo toto „plastové moře“ široké 3,2 kilometrů, a tudíž ve většině míst i širší. Našli se v něm předměty jako děravé fotbalové míče, plastové láhve od limonád, zubní kartáčky, boty, nebo dokonce části z televizorů.
Caroline Powers se ve své emailové zprávě vyjádřila, že obviňovat Honduras za vznik této „plastové řeky“ podél pobřeží by bylo absolutním pokrytectvím.
Poukázala na to, že průměrný konzument v každém státě, z každého koutu země, vede neudržitelný způsob života. Velkou chybou je, že jsme si vytvořili návyk vyhazovat i ty věci anebo použité výrobky, které by bylo možné znovu použít, případně prodat, recyklovat nebo jednoduše opravit.
To, co by se mělo v první řadě změnit, je naše myšlení (více ZDE…). Tyto snímky, které obletěly celý svět, nás nabádají k tomu, abychom přehodnotili způsob života a nároky, které klademe na životní prostředí.
Okamžitě potom, co Caroline pořídila své fotky, je zveřejnila na sociálních sítích a připojila k nim prosbu o pomoc:
„TOHLE SE MUSÍ SKONČIT. Přemýšlejme nad tím, jak vedeme každodenní život,“ napsala na Facebooku.
„Vzpomeňte si, do čeho jste si posledně zabalili jídlo, když jste se rozhodli, že nebudete jíst v restauraci, ale najíte se sami. Do jakého obalu vám posledně zabalili jídlo z rychlého občerstvení?“
„Nejspíš byl vyroben z polystyrenu, navíc vám k němu přiložili plastový příbor a celé to bylo zabalené v plastové tašce. A co smetí? Stále ho házíte do plastových pytlů na odpad?“ pokračuje Caroline.
„A co plastové láhve od limonád anebo zavírací ZIP sáčky? Nebo plastové obaly na potraviny? Nebo toaletní papír – stále kupujete takový, který je zabalený v plastovém, a ne papírovém obalu?
V potravinách a hypermarketech stále najdeme druhy ovoce a zeleniny, které jsou balené v plastových síťkách – stále je kupujete?“
Caroline je aktivistkou a jejím cílem je zvyšovat povědomí veřejnosti o znečištění světových oceánů.
Z tohoto důvodu se vzdala jakéhokoliv honoráře za poskytnutí svých fotografií a místo toho požádala zpravodajské televizní společnosti a vydavatele novin, aby uskutečnily dobročinnou sbírku na pomoc národnímu mořskému parku Islas de la Bahía, jehož součástí je také ostrov Roatan.
„Roatan Marine Park je naše místní nezisková organizace, která rozběhla několik záchranných programů, včetně anti-plastové kampaně anebo vzdělávacích programů o ochraně životního prostředí,“ píše ve své emailové zprávě.
A zároveň vyzývá čtenáře tohoto příběhu o poskytnutí jakýchkoliv dobrovolných příspěvků do místních neziskových organizací, které se zasazují o ochranu životního prostředí před znečištěním plastovým odpadem a také ochranu mořského života (více ZDE…).
„Když na vlastní oči vidíte, jak se něco, co hluboce milujete, dusí a pomalu umírá pod tíhou člověkem vyprodukovaného odpadu, je to velmi skličující,“ řekla pro britský deník The Telegraph.
„Je to problém, který se týká všech, i těch zemí, které jsou mezi vyspělými zeměmi na prvních příčkách.“
A co si o tom myslíte vy?
Zdroj: truththeory.com, Zpracovala: Mocvědomí.cz
Plast“ producentem je jen člověk“. To je správně napsáno. Akorát ne každý člověk. Jen ten, co plasty produkuje a prodává, ten by měl mít zároveň metodu jejich likvidace po použití, aby tyto neničili přírodu.
Konečný spotřebitel, který použité plasty dá do kontejneru na ně určeného, dál přece nic neovlivní.
Jedná se o divný system, nezodpovědný systém počínaje výrobci.
Naprosto souhlasím, výrobce který prodává v plastech by měl platit ekologickou daň která by byla použita na případné likvidace. Naopak výrobce jehož výrobky budou ve skle či papíru. by dostal menší dotace. Mléko, jogurty, dzusy, vše bylo ve skle, pokud pivo a některé druhy limonád se pořád prodávají ve skle, pak to určitě pro výrobce nepřináší žádné vyšší náklady. Člověk si koupí jídlo a vyprodukuje víc plastu než mu to přineslo užitku. Kdysi byla hádanka, “ čím víc toho sníš tím víc toho máš, co to je?? Pamatujete odpověď??? Byly to ořechy. Dnes je odpověď jednodušší prostě „Jídlo „….
Jen se snažím přijít na to, co bylo za minulého režimu špatně na skleněných vratných lahvích ?
Proč se nedávají nákupy do papírových tašek nebo pytlů a co bylo špatně na síťovkách a plátěných taškách ?
Proč je většina potravin balená do plastových obalů ve kterých jsou další plastové obaly ?
Proč ……………..?
A v neposlední řadě proč vlády řeší hovadiny a ne věci které mohou ovlivnit a pravděpodobně ovlivní samotnou existenci lidstva ?