Vědci se domnívají, že některé z našich snů mohou být nahlédnutím do paralelního vesmíru

Když připustíme existenci paralelního světa či vesmíru, stejně pak musíme připustit, že v něm žijí i naši dvojníci, naše vlastní kopie.

Tento náš dvojník či kopie v paralelním vesmíru však dělá jiná životní rozhodnutí a během svého života byl na jiných místech než my, ale tato jeho rozhodnutí a navštívená místa se pak později mohou objevovat v našich snech.

Lidstvo si již tisíciletí láme hlavu nad smyslem snů. Proč se někomu zdá o budoucích událostech? Proč jsou některé sny plné skrytých významů?

Je možné, že v některých našich snech jsme zahlédli, co se právě děje v nějaké jiné, alternativní realitě, respektive v paralelním vesmíru?

Záhadná povaha snů přitahovala zvědavost našich předků stejně jako dnešních moderních vědců. Starověcí Řekové a Římané věřili, že sny jsou ve skutečnosti zprávami od samotných bohů.

Obyvatelé starověké Číny sny zase považovali za způsob, jak se spojit se světem mrtvých.

A starověcí Egypťané byli přesvědčeni, že člověk, který měl schopnost vykládat význam snů, musel být nositelem zvláštních schopností.

Mnoho domorodých kmenů Ameriky a mexické civilizace byly také přesvědčeny, že sny jsou ve skutečnosti dalším světem, který navštěvujeme během spánku.

Slovo „dream“ („sen“ v angl.) pochází ze staré angličtiny (anglosaštiny), v níž byl jeho význam „radost“ a „hudba“.

Dnes však víme, že sny jsou nejčastěji obrazy našich myšlenek, pocitů či událostí, které jsme zažili a které se pak objevují během spánku v naší mysli.

Sny mohou být velice živé, plné barev a mohou zahrnovat všech pět smyslů – vůně, zvuky, vidění, chutě a věci, kterých se můžeme dotýkat.

Problematika snů je dnes už slušně zdokumentována pomocí vědeckých metod, např. pořizováním snímků našeho mozku během spánku pomocí zobrazování magnetickou rezonancí (MR).

Věda dnes už ohledně problematiky snů disponuje množstvím důležitých poznatků, ale stále zůstává mnoho věcí, které se zatím nepodařilo vysvětlit.

Existence paralelních světů

Na tento nevyjasněný aspekt snů se nyní podíváme trochu blíže. Jedno z nejnapínavějších vysvětlení významu snů, o kterém chceme nyní pojednávat, je, že některé z našich nejzáhadnějších a nejzvláštnějších snů mohou být nahlédnutím do neviditelných paralelních světů.

Tyto paralelní světy existují vedle naší reality a zároveň s ní.

Představa, že by mohly existovat záhadné, skryté světy, kterých nemůžeme vnímat našimi tělesnými smysly, vědce děsila téměř století. Vědci ještě dlouho považovali tuto představu za temné tajemství.

Naopak, mystici již od nepaměti tvrdili, že tyto záhadné, neviditelné světy opravdu existují. Podle mystiků jsou tyto světy tvořeny dušemi a duchovními bytostmi.

Nějaké pověry jsou však to poslední, s čím chce mít věda něco společného. Ale přibližně od roku 1920 se vědci snaží objasnit zákonitosti převratného objevu, který jim dodnes dělá vrásky na čele.

Když se pokoušeli určit přesnou polohu částic uvnitř atomu (např. elektronu), opakovaně dospěli k jedinému závěru, že je to prostě nemožné.

Částice uvnitř atomu jsou v neustálém pohybu a nelze je zaznamenat v jednom čase na stejném místě. A to je také jedním z hlavních důvodů, proč se vědci stále více a více zajímají o možnost existence paralelních světů.

Jediné vysvětlení tohoto jevu, které věda zatím dokázala formulovat, je, že jedna a tatáž částice atomu neexistuje jen v našem vesmíru, ale ve více současně.

Podle této hypotézy se tedy jednotlivé částice díky svému nepřetržitému kmitání vyskytují ve více vesmírech současně. Počet těchto paralelních vesmírů je nekonečný a každý se od ostatních trochu liší.

V praxi by to pak znamenalo, že v jednom z mnoha vesmírů Napoleon přece jen vyhrál bitvu u Waterloo. V jiném vesmíru si zase Britské impérium udrželo své americké kolonie.

A v dalším vesmíru jste se nikdy nenarodili.

Jedna z několika teorií, která se pokouší o logické vysvětlení dané problematiky, se nazývá mnohovesmír. Podle teorie multivesmíru náš vesmír existuje vedle mnoha jiných vesmírů.

To tedy znamená, že náš vesmír není jediný. Tyto jednotlivé vesmíry se v rámci teorie multivesmíru nazývají paralelními vesmíry. Samozřejmě je třeba podotknout, že teorie multivesmíru je jen hypotézou.

Existenci paralelních vesmírů se zatím nepodařilo prokázat, ale o této problematice se mezi vědci diskutuje stále častěji.

„Logicky bychom mohli očekávat, že vzhledem k mimořádně spekulativní povaze výše uvedeného modelu „vesmíru“ (multivesmíru) bude tato teorie vždy považována „jen“ za metafyzickou teorii. 

Avšak hranice mezi fyzikou a metafyzikou je určena tím, jestli nějaká teorie nebo model jsou či nejsou ověřitelné experimentem.

Jinak řečeno – to, že nějaká teorie je velice zvláštní nebo velice spekulativní povahy, jakož i to, že možná v sobě zahrnuje i nepozorovatelné entity, ještě nejsou důvody k tomu, abychom tuto teorii nemohli zařadit do oblasti fyziky.

Hranice fyziky se postupně posouvají. Představa, že by Země mohla být kulatým tělesem, byla kdysi považována za metafyzickou spekulaci, dnes je nesporným faktem.

Pak se objevily další a abstraktnější představy, se kterými se fyzika musela  postupně vyrovnat, např. neviditelné elektromagnetické pole, zpomalení času během pohybu vysokou rychlostí, princip superpozice v kvantové mechanice, zakřivený časoprostor nebo černé díry.

V průběhu posledních let se na tento seznam přidala i teorie multivesmíru,“ vysvětluje Max Tegmark, profesor na Massachusetts Institute of Technology (MIT) (Massachusettská technická univerzita).

„Hlavním problémem dnešní kosmologie je, že fyzikální zákony, tak, jak je známe dnes, platí pouze v případě, kdy bereme v úvahu velký třesk – pokud uznáme platnost teorie velkého třesku, fyzikální zákony tak, jak je známe dnes, mají problém.

Někdo by však mohl říci: „No a co? Co takového se stane, když uznáme, že dosud uznávané zákony fyziky neplatí?“ Nuže, pro vědce fyziky by to byla čistá katastrofa.

Celý čas jsme žili v přesvědčení, že vesmír se řídí poznatelnými zákony a že tyto zákony lze vyjádřit jazykem matematiky.

To by znamenalo, že v celé „stavebnici“ nám chybí jedna velmi důležitá součástka, a sice samotný střed vesmíru, který se zcela vymyká všem dosud známým zákonům,“ říká Dr. Michio Kaku, americký teoretický fyzik.

Pokud existuje paralelní svět, může v něm existovat i náš dvojník. Náš život a život našeho dvojníka jsou stejné ve všech ohledech. Je tu však možnost, že náš dvojník udělal některá rozhodnutí jinak než my.

Možná se právě rozhodl, že tento článek ho již nebaví a nedočte ho do konce, zatímco my čteme dál. Život našeho dvojníka se odvíjí podobně jako ten náš, ale ne úplně stejně, protože koexistujeme každý ve svém paralelním, sousedním světě.

Mnozí lidé ve svých snech opakovaně vidí místa, která ve skutečnosti nikdy nenavštívila nebo o nich dokonce ani neslyšela. Co když jsou tyto sny nahlédnutím do paralelního vesmíru, zkušeností, kterou tam zažil náš dvojník?

Někomu se zase může občas zdát o událostech, které se ještě nestaly, ale nastanou v budoucnosti. I takové sny lze považovat za krátké nahlédnutí do paralelního světa, ve kterém žijeme (resp. náš dvojník) jiný život.

Závěr

Kdoví, možná naše nejzvláštnější sny jsou opravdu oknem do paralelního vesmíru. Je to samozřejmě čistá spekulace, ale bez spekulace a badatelské zvědavosti bychom se nikdy nedozvěděli o světě a vesmíru, ani to, co víme dnes.

Mohli bychom to shrnout slovy profesora Tegmarka: „Je přece pochopitelné, že když si klademe ty nejpronikavější a nejodvážnější otázky ohledně reality jako takové, musíme počítat s tím, že odpověď se nám může zdát divná.

V evolučním procesu jsme získali základní intuici, která nám umožňuje bezpečně se orientovat v každodenním fyzikálním světě a díky které naši dávní předkové přežili.

Nicméně, když se vydáme za hranice každodenního světa, musíme počítat s tím, že to, co tam objevíme, se nám může zdát být velice podivné.“

Zpracovala: Mocvědomí.cz