Vědci se domnívají, že některé z našich snů mohou být nahlédnutím do paralelního vesmíru

Když připustíme existenci paralelního světa či vesmíru, stejně musíme připustit, že v něm žijí i naši dvojníci, naše vlastní kopie.

Tento náš dvojník či kopie v paralelním vesmíru však dělá jiná životní rozhodnutí a během svého života byl na jiných místech než my, ale jeho rozhodnutí a navštívená místa se později mohou objevovat v našich snech.

Lidstvo si už tisíciletí láme hlavu nad smyslem snů. Proč se někomu zdá o budoucích událostech? Proč jsou některé sny plné skrytých významů?

Je možné, že v některých snech jsme zahlédli, co se právě děje v nějaké jiné, alternativní realitě, respektive v paralelním vesmíru?

Záhadná povaha snů přitahovala zvědavost našich předků stejně jako dnešních moderních vědců. Starověcí Řekové a Římané věřili, že sny jsou ve skutečnosti zprávami od samotných bohů.

Obyvatelé starověké Číny je zase považovali za způsob, jak se spojit se světem mrtvých.

A starověcí Egypťané byli přesvědčeni, že člověk, který měl schopnost vyložit význam snů, musí být nositelem zvláštních schopností (více ZDE…).

Mnoho domorodých amerických kmenů a mexické civilizace byly přesvědčeny, že sny jsou ve skutečnosti dalším světem, který navštěvujeme během spánku.

Slovo „dream“ („sen“ v angl.) pochází ze staré angličtiny (anglosaštiny), ve které mělo dva významy, a to „radost“ a „hudba“.

Dnes však víme, že sny jsou nejčastěji obrazy našich myšlenek, pocitů nebo událostí, které jsme zažili a objevují se během spánku v naší mysli.

Mohou být velice živé, plné barev a také mohou zahrnovat všech pět smyslů – vůně, zvuky, vidění, chutě a věci, kterých se můžeme dotýkat.

Problematika snů je dnes slušně zdokumentována pomocí vědeckých metod, např. pořizováním snímků našeho mozku během spánku pomocí zobrazování magnetickou rezonancí (MR).

Věda dnes už ohledně problematiky snů disponuje množstvím důležitých poznatků, ale stále zůstává mnoho věcí, které se zatím nepodařilo vysvětlit.

Existence paralelních světů

Na tento nevyjasněný aspekt snů se nyní podíváme trochu blíže. Jedno z nejnapínavějších vysvětlení významu snů, o kterém chceme nyní pojednávat, je, že některé mohou být nahlédnutím do neviditelných paralelních světů.

Ty existují vedle naší reality (více ZDE…) a zároveň s ní.

Představa, že by mohly existovat záhadné, skryté světy, které nemůžeme vnímat svými tělesnými smysly, vědce děsila téměř století. Vědci ještě dlouho považovali tuto představu za temné tajemství.

Mystici naopak od nepaměti tvrdili, že tyto záhadné, neviditelné světy opravdu existují. Podle nich jsou tvořeny dušemi a duchovními bytostmi.

Nějaké pověry jsou však to poslední, s čím chce mít věda něco společného. Ale přibližně od roku 1920 se vědci snaží objasnit zákonitosti převratného objevu, který jim dodnes dělá vrásky na čele.

Když se pokoušeli určit přesnou polohu částic uvnitř atomu (např. elektronu), opakovaně dospěli k jedinému závěru, že je to prostě nemožné.

Částice uvnitř atomu jsou v neustálém pohybu a nelze je zaznamenat v jednom čase na stejném místě. A to je jedním z hlavních důvodů, proč se vědci stále více zajímají o možnost existence paralelních světů.

Jediné vysvětlení tohoto jevu, které věda zatím dokázala formulovat, je, že jedna a tatáž částice atomu neexistuje jen v našem vesmíru, ale ve více současně.

Podle této hypotézy se jednotlivé částice díky svému nepřetržitému kmitání vyskytují ve více vesmírech současně. Počet těchto paralelních vesmírů je nekonečný a všechny se od sebe trochu liší.

V praxi by to znamenalo, že v jednom z mnoha vesmírů Napoleon přece jen vyhrál bitvu u Waterloo. V jiném vesmíru si zase Britské impérium udrželo své americké kolonie.

A v dalším vesmíru jste se nikdy nenarodili.

Jedna z několika teorií, která se pokouší o logické vysvětlení dané problematiky, se nazývá mnohovesmír. Podle teorie multivesmíru náš vesmír existuje vedle mnoha jiných vesmírů.

To tedy znamená, že náš vesmír (více ZDE…) není jediný. Tyto jednotlivé vesmíry se v rámci teorie multivesmíru nazývají paralelní vesmíry. Je třeba samozřejmě podotknout, že teorie multivesmíru je pouze hypotéza.

Existenci paralelních vesmírů se zatím nepodařilo prokázat, ale o této problematice se mezi vědci diskutuje stále častěji.

„Logicky bychom mohli očekávat, že vzhledem k mimořádně spekulativní povaze výše uvedeného modelu „vesmíru“ (multivesmíru) bude tato teorie vždycky považována „jen“ za metafyzickou teorii. 

Nicméně hranice mezi fyzikou a metafyzikou je určena tím, jestli nějaká teorie či model jsou anebo nejsou ověřitelné experimentem.

Jinak řečeno – že nějaká teorie je zvláštní nebo spekulativní povahy a možná v sobě zahrnuje i nepozorovatelné entity, ještě nejsou důvody k tomu, abychom tuto teorii nemohli zařadit do oblasti fyziky.

Hranice fyziky se postupně posouvají. Myšlenka, že Země by mohla být kulatá, byla kdysi považována za metafyzickou spekulaci, ale dnes je nesporným faktem.

Pak se objevily další a abstraktnější myšlenky, se kterými se fyzika musela postupně vyrovnat, např. neviditelné elektromagnetické pole, zpomalení času během pohybu vysokou rychlostí, princip superpozice v kvantové mechanice, zakřivený časoprostor nebo černé díry.

V průběhu posledních let se na tento seznam přidala teorie multivesmíru,“ vysvětluje Max Tegmark, profesor na Massachusetts Institute of Technology (MIT) (Massachusettská technická univerzita).

„Hlavním problémem dnešní kosmologie je, že fyzikální zákony, tak, jak je známe dnes, platí pouze v případě, že bereme v úvahu Velký třesk – pokud uznáme platnost teorie Velkého třesku, fyzikální zákony tak, jak je známe dnes, mají problém.

Někdo by však mohl říci: „No a co? Co takového se stane, když uznáme, že dosud uznávané zákony fyziky neplatí?“ Nuže, pro vědce fyziky by to byla čistá katastrofa.

Celý čas jsme žili v přesvědčení, že vesmír se řídí poznatelnými zákony a že je lze vyjádřit jazykem matematiky.

To by znamenalo, že v celé „stavebnici“ chybí jedna moc důležitá součástka, a to samotný střed vesmíru, který se zcela vymyká všem dosud známým zákonům,“ říká Dr. Michio Kaku, americký teoretický fyzik.

Pokud existuje paralelní svět, může v něm existovat i náš dvojník. Náš život a život našeho dvojníka jsou stejné ve všech ohledech. Je však možnost, že náš dvojník udělal některá rozhodnutí jinak než my.

Možná se právě rozhodl, že tento článek ho už nebaví a nedočte ho do konce, zatímco my čteme dál. Život našeho dvojníka se odvíjí podobně jako ten náš, ale ne úplně stejně, protože koexistujeme každý ve svém paralelním, sousedním světě.

Mnozí lidé ve svých snech opakovaně vidí místa, která ve skutečnosti nikdy nenavštívila nebo o nich ani neslyšela. Co když jsou tyto sny nahlédnutím do paralelního vesmíru, zkušeností, kterou tam zažil náš dvojník?

Někomu se zase může zdát o událostech, které se ještě nestaly, ale nastanou v budoucnosti. I tyto sny je možné považovat za krátké nahlédnutí do paralelního světa, ve kterém žijeme (resp. náš dvojník) jiný život.

Závěr

Kdoví, možná naše nejzvláštnější sny jsou opravdu oknem do paralelního vesmíru. Je to samozřejmě čistá spekulace, ale bez spekulace a badatelské zvědavosti bychom se nikdy nedozvěděli o světě a vesmíru, ani to, co víme dnes.

Mohli bychom to shrnout slovy profesora Tegmarka:

„Je přece pochopitelné, že když si klademe ty nejpronikavější a nejodvážnější otázky ohledně reality jako takové, musíme počítat s tím, že odpověď se nám může zdát divná.

V evolučním procesu jsme získali základní intuici, která nám umožňuje bezpečně se orientovat v každodenním fyzikálním světě a díky které naši dávní předkové přežili. Nicméně, když se vydáme za hranice každodenního světa, musíme počítat s tím, že to, co tam objevíme, se nám může zdát divné.“

Zpracovala: Mocvědomí.cz