Význam stromu života z pohledu 5 starověkých civilizací

Strom života je podle několika moderních interpretací symbolem jednoty a vzájemné propojenosti veškerého stvoření. V tom spočívá jeho podstata a význam.

Představa, ve které je strom symbolem Boha Stvořitele, je rozšířená a uctívána po celém světě, protože znázorňuje vzájemnou propojenost všeho živého.

Dnešní výklad významu stromu života je výborným shrnutím nejrůznějších mýtických a náboženských interpretací, které jsou nám známé z historie.

1. Křesťanství – strom života v rajské zahradě

Možná ne až tak známým faktem je, že podle několika překladů Bible strom života rostl uprostřed rajské zahrady hned vedle stromu poznání dobra a zla.

Do dnešních dnů se však samozřejmě vedou intenzivní diskuse o tom, jestli se ve skutečnosti nejednalo o jeden a tentýž strom.

A křesťanské církve se také víceméně jednohlasně shodují na tom, že strom života a strom poznání dobra a zla jsou opravdu jeden a tentýž strom.

Encyclopædia Britannica, nejznámější velká anglická všeobecná encyklopedie a jedna z největších tištěných encyklopedií na světě, uvádí, že strom poznání v sobě propojuje nebe s podsvětím, strom života zase v sobě zahrnuje veškeré stvoření.

A oba stromy jsou zde považovány za svět, resp. velký kosmický strom. Proto je i většina odnoží křesťanství, jakož i mnohé filozofické směry, považují za jeden a tentýž strom.

Pro většinu katolíků je strom života symbolem neposkvrněného stavu člověka, respektive celého lidstva.

Strom života tedy symbolizuje život v rajské zahradě před zkázou a předtím, než úskočný strážce ráje v podobě hada pokoušel Adama a Evu a jak byl spáchán prvotní hřích, po kterém následoval pád.

Ortodoxní křesťané považují za strom života i Kristův kříž. Kristův kříž zde představuje sjednocení země s nebem, hmoty s duchem, setkání lidského srdce s Bohem.

2. Strom života z pohledu islámu

V Koránu najdeme zmínku jen o jediném stromě, a sice o stromu života, který se v Koránu nazývá strom nesmrtelnosti. Příběh je podobný tomu v Bibli – had/Satan navedl Adama a Evu, aby jedli ovoce ze stromu a aby tak neuposlechli Alláha.

V některých výkladech Koránu je zmínka o několika posvátných stromech, ale většina muslimů je přesvědčena o tom, že všechny tyto zmínky říkakjí o jednom a tomtéž – Adamově zradě.

Příběh o pádu člověka, o kterém se dozvídáme z Koránu, je v podstatě totožný s biblickým příběhem. Bůh v 27. verši (Al-A’raf 27) v Koránu říká: „Děti Adama! Nedovolte, aby vás Satan pokoušel, protože pokoušel vaše rodiče a ti byli proto vyhnáni ze zahrady a svlečení donaha, aby viděli svá hříšná těla.

On (Satan) a jeho skupina na vás jistě číhají na skrytých místech. Pro nás jsou nevěřící přáteli Satana.“

3. Egyptská mytologie

Eset a Usir (Isis a Osiris) jsou z pohledu hierarchie devíti prvopočátečních božstev (tzv. eneada) v mytologii starověkého Egypta považováni za „první pár“. Podle legend se Eset a Usir zrodili ze stromu života.

V mytologii starověkého Egypta byl za strom života považován akát bílý, který údajně patřil Iusaaset, prapůvodní egyptské bohyni. Egypťané věřili, že strom života v sobě ukrýval život i smrt.

Strom života (akát bílý neboli akácie) rostl uprostřed dvou světových stran – směr na východ byl symbolem východu Slunce a života, směr na západ pochopitelně představoval západ Slunce, smrt a cestu do podsvětí.

Ve více egyptských mýtech o stvoření světa se také zmiňuje had a vejce, které snesl pták světla. V egyptských mýtech se často zmiňuje strom, který údajně symbolizuje to samé jako již zmíněný had a vejce.

Zajímavostí také je, že strom akátu bílého obsahuje psychoaktivní látku DMT (dimethyltryptamin). DMT je fyzicky nenávyková droga, o níž je známo, že napomáhá vyvolat hluboké psychedelické stavy a duchovní zážitky.

4. Strom nesmrtelnosti v Číně

V čínské mytologii se dozvídáme o stromě broskve. Na tomto stromě se však urodí jen jediná broskev, a to jen jednou za tři tisíce let.

A v taoismu se traduje příběh, podle kterého ten, kdo tuto magickou broskev sní, se stane nesmrtelným. Tato kouzelná broskev je tedy čínským stromem života.

Její kořeny hlídá drak a její korunu ochraňuje mýtický pták fénix. Kořeny má zapuštěné pevně do země a její větve sahají vzhůru k nebi.

Za jeden z nejnovějších objevů dnešní doby ohledně stromu života lze považovat archeologické nálezy v čínském městě Guanghan v provincii S‘-čchuan (Sichuan).

Místo naleziště se jmenuje Sanxingdui. Jedná se o stromy vyrobené z bronzu, které jsou shodné s výše uvedeným popisem posvátné broskve a pocházejí přibližně z roku 1 200 před n.l.

5. Mayský strom světa

Obr.: Mayský strom světa drží pohromadě všechny čtyři části světa – nalevo Madridský kodex, napravo náhrobní kámen starověkých Olméků (Izapa, Mexiko)

Podle dochovaných informací Mayové označovali nebe slovem „tomaoanchan“ a považovali ho za posvátné místo. Podle Mayů je však nebe zakryté posvátným pohořím, které se rozprostírá na Zemi.

Strom světa považovali za střed veškerého stvoření, který svými větvemi sahal do všech stran.

Každá strana mayského stromu světa je zobrazována v odlišné barvě a jeho kmen je chápán jako střed, který odspodu prorůstá všemi vrstvami existence, tedy podsvětím, zemí a nebem.