Zen-buddhistický mistr objasňuje úplně jiný pohled na lásku, než s jakým se často setkáváme

Thich Naht Hanh, zen-buddhistický mistr, vám poradí, jak se skutečně odpoutat od svého partnera a nesvazovat druhé – čili nechat vztahu volný průběh.

Mnozí lidé se nesprávně domnívají, že schopnost odosobnit se a nelpět na tom druhém jsou jakousi formou lhostejnosti nebo emocionálního „odpojení se“ od druhého.

Mistr Hanh ale vysvětluje, že pokud někomu opravdu dokážete dát volnost, znamená to, že ho milujete nejvíce, jak se jen dá.

Buddha učil ostatní, že odpoutání se, jedna z disciplín Vznešené cesty, která se také nazývá ariyasaavaka, neznamená odejít a přerušit jakýkoliv kontakt.

Buddha ve svém učení říká, že i „nedělat nic je součástí správné cesty“.

Avšak pokud je tato součást učení vyňata z kontextu, může budit dojem, že bychom se měli obrnit nezájmem o druhé a žít bez prociťování nebo vyjadřování svých skutečných pocitů a odstřihnout se tak od života.

Bohužel nesprávná interpretace Buddhova učení je poměrně častá, protože ne vždy jsou k dispozici přímé překlady z jazyka Pali do angličtiny a následně do jiných jazyků.

Toto chápání „odosobnění se“ je nesprávným chápáním Buddhova odkazu.

Mistr Hanh říká:

„Abychom dokázali druhému dát volnost, musíme se naučit milovat mnohem komplexněji. Volní a bez závazků se můžeme cítit pouze v případě, kdy naše láska přesahuje hranice našich osobních očekávání zisku nebo konkrétního a vytouženého výsledku.“

Hanh popisuje čtyři formy úplného odosobnění se. Ne, nebojte se, ani jeden nevyžaduje, abyste se přesídlili na samotu do jeskyně a zapomněli na každého, kdo vám zlomil srdce.

Nemusíte potlačovat či ignorovat svou chuť a touhu po romantice. To není odosobnění se. Dát volnost znamená pravý opak – celý se do toho vložit.

Maitri (jiný druh lásky, než znáte)

Hanh poukazuje na nutnost maitri. Není to typ lásky, jaký běžně vnímáme v dnešním světě.

Říká:

„Prvním prvkem skutečné lásky je maitri (v jazyce Pali se jmenuje metta). Je to touha a zároveň schopnost nabídnout radost a štěstí tomu druhému.

K rozvíjení této schopnosti se potřebujeme pozorně dívat a poslouchat, abychom věděli, co dělat a co nedělat, abychom ty druhé učinili šťastnými.

Pokud své lásce nabízíte něco, co nepotřebuje, nejde o pravou maitri. Musíte cítit její skutečné potřeby, jinak ji to, co jí nabízíte, může udělat nešťastnou.“

Jinak řečeno, odpoutání se může spočívat v akceptaci, že věci, které byste běžně dělali, abyste dali druhému na vědomí, že ho milujete (více ZDE…) a že si ho vážíte, nejsou tím, co vaše milovaná bytost potřebuje.

Místo toho, abyste svému partnerovi „vnucovali“ projevy lásky, které vy považujete za vhodné, odpoutejte se od této své potřeby a snažte se zjistit, co dodává člověku, kterého milujete, pocit pohodlí, bezpečí a štěstí.

Hanh dále objasňuje:

„Buďme obezřetnější při používání některých slov. Láska je nádherné slovo. Měli bychom mu vrátit jeho původní význam.

Slovo maitri má svůj původ ve slově mitra, což znamená přítel. V buddhismu je základním významem slova láska přátelství.“

Karuna (soucit)

Další formou pravého odpoutání se je soucit. Dáme-li někomu volnost, to neznamená, že bychom mu měli odepřít svůj soucitný dotek, slova nebo skutky, když trpí.

Zároveň však neočekáváme, že ho zbavíme bolesti či trápení. Součástí soucitu je také hluboký zájem. Není to nezúčastněnost či izolování se od ostatních.

Buddha (více ZDE…) se usmívá, protože rozumí tomu, proč existuje bolest a utrpení. Ví také to, jak je přeměňovat. Teprve když se odpoutáte od následků, začnete opravdu žít.

Ale neznamená to, že byste neměli být „plně zúčastnění“ – i když jde o bolest druhých.

Vděčnost a radost

Pokud někomu dáváte naprostou volnost, uplatňujete princip vděčnosti. Mudita, radost v nás roste, když jsme naplněni vděčností za vše, co máme, a to až natolik, že už tak naléhavě neprahneme po vytouženém výsledku.

Buddha definuje radost především jako „nesobeckou radost“. To znamená, že pocit štěstí nezažíváme jen v případě, když něco dobrého potká nás, ale i v případě, když druzí nacházejí své štěstí.

Člověk se občas musí rozloučit se svou láskou nebo přítelem, jehož životní cesta (více ZDE…) se již více neprolíná s tou jeho. Někdy prožívá velkou bolest, když zjistí, že ho nahradil někdo druhý.

Jenže ani toto není skutečné odpoutání se. Radost roste v případě, kdy jste šťastní, protože i druzí jsou šťastní – a to i bez vás či vašeho přičinění.

Upekša (klidná mysl)

Mistr Hanh takto popisuje poslední ze čtyř prvků opravdové lásky, který krásně objasňuje dávání pravé volnosti člověku, kterého milujete.

„Čtvrtým prvkem pravé lásky je upekša, což znamená klidná mysl, vyrovnanost, nepřipoutanost, nediskriminace a schopnost dát úplnou svobodu tomu druhému.

Upa znamená „přes“ a iksha znamená „dívat se“. Vylezte na horu, abyste se odtud dokázali podívat na celou situaci a nebyli k ničemu připoutáni.

Pokud je vaše láska připoutána, předpojatá, lpí na něčem nebo diskriminuje druhé, není to opravdová láska.

Lidé, kteří buddhismu nerozumí, si občas zaměňují upekšu s lhostejností. Skutečná vyrovnanost mysli však není ani nevšímavost, ani odměřenost.

I když máte více než jedno dítě, všechny jsou vaše. Upekša neznamená, že nemilujete. Milujete tak, že každé z dětí dostává (bez diskriminace) vaši lásku.“

Podle Hanh se láska bez tohoto prvku stává vlastnickou a šlape po ní ego. Naši milovanou osobu se snažíme strčit do své kapsy a nosit ji všude s sebou, ačkoli připomíná vítr, motýla či pramen, který se potřebuje hýbat či téct.

To však není láska, ale destrukce (více ZDE…).

Aby byla láska opravdová, musí obsahovat všechny tyto elementy – soucit, radost i vyrovnanost mysli. Když se ani jeden z partnerů necítí připoután, vztah je zdravý, silný a naplněný nezatíženou láskou, vlídností a soucitem.

Takový vztah je absolutně nesobecký, protože se nesnažíte vždy za každou cenu prosazovat sami sebe. Pokud chcete někomu dát skutečnou volnost, musíte milovat více, nikoli méně.

V tom spočívá neocenitelné Buddhovo učení, které bývá často špatně interpretováno.

Zpracovala: Mocvědomí.cz