Co to znamená, když nám při poslechu hudby naskakuje husí kůže?

Každý z nás již určitě zažil ten pocit, že mu při poslechu nějaké písně naskočila husí kůže. Dnes je již známo, že husí kůže při poslechu hudby je moc důležitým projevem lidské psychiky.

Jsem si jistá, že jste to již zažili také – v rádiu začali hrát nějakou písničku nebo jste někoho zaslechli nádherně zpívat a v tom momentě vám přeběhl mráz po zádech.

Co to husí kůže vlastně je?

Husí kůže a zimomřivost jsou vedlejším projevem něčeho mimořádného a zvláštního. Ale co to způsobuje?

Nejprve si řekněme pár slov o tom, co to znamená, když nám „běhá mráz po zádech“.

Přibližně 2/3 světové populace zná ten pocit, který nazýváme „husí kůže“. Husí kůže se často definuje jako „pocit podobný třesu či chvění a obvykle se projevuje jako uchvacující emocionální odezva“.

Vědec Mitchell Colver nám v žurnálu The Conversation (Rozhovor) dává možnost pochopit, co je důvodem vzniku „husí kůže“.

O tomto zajímavém jevu říká:

„Husí kůži nejčastěji pociťujeme při poslechu hudby nabité emocemi, ale někteří lidé ji mohou pociťovat i při pohledu na krásný obraz či umělecké dílo, při sledování dojemné scény ve filmu či při fyzickém kontaktu s jinou osobou.“

Colver dále tvrdí:

„Předpokládá se, že čím více se člověk umí pohroužit do hudební skladby, tím větší je pravděpodobnost, že zažije „husí kůži“.

Ta je výsledkem toho, že pozorný posluchač citlivěji vnímá a reaguje na podněty obsažené v hudební skladbě.“

Co mají společného lidé, kteří často zažívají husí kůži?

Vědci se pokoušeli zjistit, jestli je u některých typů osobnosti větší pravděpodobnost, že při působení určitých podnětů zažijí „husí kůži“.

Účastníci studie byli napojeni na přístroje, které měřily, jak reaguje jejich pokožka při poslechu různých hudebních skladeb.

Během testování zazněly skladby takových umělců, jako jsou Air Supply, Hans Zimmer, Chopin a další.

Vědci svůj výběr skladeb a písní zdůvodnili tím, že každá z nich obsahuje alespoň jeden vzrušující či vrcholný moment, který pravděpodobně způsobí „husí kůži“.

Účastníci výzkumu také podstoupili test osobnosti (více ZDE). Díky němu se Colverovi a jeho týmu podařilo zjistit zajímavý fakt: Lidé, kteří při poslechu hudby zažili „husí kůži“, mají společný jeden osobnostní rys, který bychom mohli nazvat „otevřenost zážitkům“.

„Díky výzkumů jsme zjistili, že lidé s touto vlastností mají také mimořádně živou představivost, mají schopnost vnímat a ocenit krásu přírody, vyhledávají nové zážitky a zkušenosti, často přemýšlejí o svých pocitech a ve svém životě mají rádi pestrost,“ píše Colver.

Je toho mnohem více. Colver také zjistil, že schopnost silně reagovat na hudbu nemá svůj původ jen v emocionální oblasti. Lidé, kteří jsou „otevření zážitkům“, vnímají hudbu intenzivně i díky své rozvinuté poznávací (kognitivní) schopnosti.

Jako příklad kognitivních schopností v případě poslechu hudby (více ZDE) si můžeme uvést schopnost představit si písničku až do konce nebo zvýšenou schopnost obrazotvornosti.

Pokud patříte mezi lidi, kteří prožívají hudbu intenzivně, může to být i díky různým kombinacím výše uvedených schopností.

Může se dokonce stát, že zůstanete příjemně překvapeni, když hudba, kterou právě posloucháte, nějakým způsobem překročí vaše očekávání.

Závěr

Abychom to zjednodušili: Lidé, kteří se umí pohroužit do hudby – to jsou ti, kteří hudbu nejen poslouchají, ale také ji opravdu „slyší“ a prožívají – s největší pravděpodobností zažijí „husí kůži“.

A co vy? U jaké písničky nebo skladby jste naposledy zažili „běhání mrazu po zádech“ neboli „husí kůži“?

Zpracovala: Mocvědomí.cz